PŘEHLEDNĚ: O co jde mladým lékařům? Přesčasy už dávno nejsou hlavní téma

Letos na podzim má vláda Petra Fialy (ODS) kromě třeba schvalování konsolidačního balíčku či rozpočtu na příští rok ještě jiný zásadní problém. Tím je protest mladých lékařů a lékařských odborů nejen proti přesčasům, ale především za celkové zlepšení podmínek včetně finančního ohodnocení zdravotníků. V prosinci hrozí v souvislosti s protestem omezení plánované péče. Další jednání s představiteli vlády proběhne 13. listopadu.

Hlas mladých lékařů ostře zesílil poté, co byly v září schváleny změny v zákoníku práce. Nová podoba zákona měla umožnit, aby lékaři mohli legálně pracovat 832 hodin přesčasů, předtím se jednalo o polovinu, tedy 416 hodin. Představitelé Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SML ČLK) opakovaně upozorňují, že to může vést k přepracování, což může být potenciálně nebezpečné i pro pacienty a také k odlivu lékařské síly do zahraničí.

V čele protestu stojí Jan Přáda, který pracuje na porodnické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Ten se začátkem listopadu stal dokonce viceprezidentem ČLK. Zvolení do funkce viceprezidenta dává podle Přády protestu části lékařů větší legitimitu.

Co mladí lékaři chtějí?

Zástupci lékařů žádají změnu zákoníku práce, která omezí maximální počet přesčasů na 416 hodin za rok, které platily do jejího zdvojnásobení od letošního října. Zákoník by měl podle nich také nově umožňovat 24hodinovou službu v nemocnici, měla by být ale se zvláštním příplatkem. Změnu zákoníku ministerstva zdravotnictví a práce připravují, s příplatkem se ale nepočítá.

Přesčasy už ale dávno nejsou jediným tématem. Dalším požadavkem je totiž zvýšení základní mzdy a platu lékaře, protože v současnosti tvoří přesčasy až polovinu jejich měsíční odměny. Žádají podle délky praxe 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 65 000 až 130 000 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních zařízeních činila 104 652 korun. Celkem 42 procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80 331 korun.

Podle odborů by se k financování mohly využít zůstatky z účtů zdravotních pojišťoven. Zůstatky jsou podle ministerstva zdravotnictví asi 53,2 miliardy korun. Podle vrchní ředitelky sekce ekonomiky a zdravotního pojištění MZd jsou však spíše nízké a tvoří přibližně deset procent nákladů. Jako ideální považuje 15procentní rezervu. V příštím roce by se z nich podle plánované úhradové vyhlášky mělo vyčerpat asi 9,2 miliardy, systém veřejného zdravotního pojištění tak bude ve schodku.

Jak má vypadat protest?

Výpověď přesčasové práce podalo na prosinec dosud 6000 ze zhruba 13 000 lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci. Novinářům to řekli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Zřejmě tak budou muset být odložena prosincová vyšetření nebo operace.

Jak reaguje vláda?

Od 1. ledna příštího roku by měla platit změna zákoníku práce, která umožní 24hodinové služby v nemocnicích a opět sníží objem dobrovolných přesčasů na hodnotu, která platila do začátku října letošního roku. Novela bude podaná jako poslanecký návrh. Uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle Jurečky návrhem nevzniknou 24hodinové směny, dál půjde o kombinaci směny a přesčasu. „Doba směny bude moci být maximálně 12 hodin, zbývajících 12 hodin bude moci být doplněno přesčasem,“ řekl Jurečka. Dodal, že půjde o možnost, nikoliv nařízení.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil zákon o odměňování zdravotníků a z veřejného zdravotního pojištění na příští rok vyčlenil 6,8 miliardy korun pro navýšení odměn v nemocnicích. Ministerstvo nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024. Chtělo také garantovat minimální výši platu místo zvýšení platových tabulek, které protestující lékaři žádali.

Jejich zástupci a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta Přády se týkaly jen některých lékařů. Další jednání proběhne 13. listopadu. „Představa ministerstva zdravotnictví nebyla vyčíslena objemy finančních prostředků. Navrhli jsme sjednotit odměňování ve všech českých nemocnicích bez ohledu na to, jakou mají formu,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Na přechodnou dobu by se podle ní měly zavést jednotné platové tabulky.

„Představili jsme náš návrh, který by znamenal pro zdravotnické pracovníky garanci takzvané nepodkročitelné výše platu, která by znamenala, že by všichni měli důstojný plat, což je podle nás lepší návrh než navyšování takzvaných platových tarifů podle nařízení vlády, které by znamenalo, že se přidá všem úplně stejná částka,“ řekl novinářům vrchní ředitel sekce legislativy a práva MZd Radek Policar. Podle něj by nabídka znamenala navýšení platů těch, kteří je teď mají bez přesčasů nižší.

Do roku 2025 by měl být podle Policara připraven speciální zákon o odměňování ve zdravotnictví. Měl by garantovat dohodu přislíbenou protestujícím lékařům v roce 2011 tehdejším ministrem Leošem Hegerem (TOP 09). Počítala s navázáním platu lékaře na průměrnou mzdu, podle délky praxe by byl jejím 1,5 až trojnásobkem. Ministerstvo chystá také národní plán pro lidské zdroje ve zdravotnictví, podle Policara bude garantovat zajištění dobrých podmínek a dostatku kvalifikovaných, efektivních a motivovaných zdravotníků.

Jak reagují nemocnice?

Dopady na provoz nemocnic budou různé, někde výpověď z přesčasů ohlásilo i více než 30 procent lékařů, jinde jsou to jednotky. O tom, jak se na protest připravují samotné nemocnice, už deník Echo24 psal zde. Větší nemocnice, jako například pražská Thomayerova nemocnice, zřejmě problémy mít nebudou. Podle mluvčího nemocnice Petra Sulka Thomayerovy nemocnice bude veškerá zdravotní péče standardně zachována. „Celou situaci v naší nemocnici od začátku sledujeme a intenzivně jednáme o této věci se zástupci dotčených pracovišť,“ dodal Sulek.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně evidovala ve druhé polovině října asi 160 výpovědí z přesčasové práce. „Vedení FNUSA situaci monitoruje a analyzuje, stále probíhají setkání s vedením klinik a oddělení ohledně nastalé situace. Snažíme se připravit případné řešení tak, aby nedošlo k omezení péče o pacienty,“ řekl redakci mluvčí nemocnice Jiří Erlebach s tím, že ale ani vedení FNUSA nechce komentovat situaci, která ještě ani nenastala.

Střední a menší nemocnice ale mohou mít problém. Třeba v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně podalo výpověď z přesčasů asi 100 lékařů z celkových více než 400. „U oddělení, kde je to většina lékařů, budeme zřejmě schopni zabezpečit především akutní péči a budeme muset významně omezit plánovanou neakutní péči a specializovanou ambulantní péči,“ řekla deníku Echo24 mluvčí KNTB Dana Lipovská s tím, že omezení se bude týkat především plánovaných a odkladných výkonů, a to v nezbytně nutné míře.