Dobré ráno, Praho! O budoucnosti České televize s ředitelem Janem Součkem

NOVÉ VYDÁNÍ TÝDENÍKU ECHO

Dobré ráno, Praho! O budoucnosti České televize s ředitelem Janem Součkem
Dobré ráno, Praho! O budoucnosti České televize s ředitelem Janem Součkem Foto: Týdeník Echo
1
Týdeník
Týdeník ECHO
Sdílet:

Jan Souček pracuje v České televizi od roku 2005. Loni v říjnu se dlouholetý šéf brněnského studia stal generálním ředitelem veřejnoprávní televize, kde vystřídal Petra Dvořáka. Co se mu podařilo naplnit z vize, s níž zvítězil ve výběrovém řízení? Jak by se Česká televize měla chovat v digitální éře? A jak by měla být ideálně financována? „Poplatkový model garantuje médiím veřejné služby nejvyšší míru nezávislosti, ale existují i jiné, které si v České republice umím představit,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo, který vedl Jan Hrdlička.

Evropské pokrytectví nás vyjde draho. Na energetickém trhu po dvou krizových letech sledujeme pokles cen. To může být příznivou zprávou, záleží ale, jak se na to díváme. To, že klesá cena silové elektřiny na trhu, neznamená, že cena výrazně klesá i pro konečné odběratele. Těm ji totiž stát prostřednictví Energetického regulačního úřadu zdražuje tím, že výrazně roste cena regulované složky. V té se promítají náklady na provoz sítě a také příspěvek na podporu zelených zdrojů. To se tedy týká těch, kdo energii odebírají. Situaci v energetice analyzuje Markéta Malá.

„Důležité je provokovat většinu a držet ji ve střehu“. Švýcarsko se vymyká v různých oborech lidské činnosti, mj. také v novinařině, a vymyká se i větším stupněm svobodomyslnosti ve veřejném prostoru. Jako je úkazem mezi evropskými deníky Neue Zürcher Zeitung, mezi politickými časopisy je to týdeník Die Weltwoche. Rozhovor s majitelem a zároveň šéfredaktorem týdeníku Rogerem Köppelem pořídil v Curychu Daniel Kaiser.

Jak dobrý nápad je být sám sebou? Esej Terezy Matějčkové. S autenticitou si na intelektuály člověk nepřijde. Obrátí oči v sloup a už oznamují, že ten pojem nemá obsah, tuší v něm ideologický nástroj nebo přízemněji omluvu za to, že se člověk chová jako idiot. Mají pravdu, ale není to celý příběh. Autenticita má natolik dlouhý a pohnutý osud, až jednoho zarazí, že ji zástupci společnosti Merriam Webster a nakladatelství Oxford University Press vyhlásili slovem roku 2023. Copak nám již nenabídla vše, co mohla? Zjevně ne, když ji s takovou intenzitou vyhledáváme ve slovnících. Nenechte si ujít esej Terezy Matějčkové.

Boeing ve vývrtce. Zlaté časy slavné značky jsou pryč. „Pokud to není Boeing, nepoletím,“ hlásal svého času slogan vlasteneckých cestujících v Americe. Největší americký výrobce letadel byl zároveň pýchou národa, vždyť kdo jiný vyprodukoval tak legendární stroje jako 747? Jistě, byly tu i jiné společnosti, jako brazilský Embraer nebo evropský Airbus, ale Boeing byl dlouhá léta králem trhu. Slogan dnes zní hořce, protože realita se obrátila v pravý opak: cestující i letecké společnosti dávají přednost Airbusu, a to kvůli bezpečnosti. Boeing si v poslední době nasbíral příliš mnoho skandálů. Více o nich píše Marian Kechlibar.

Publikum fascinují vrazi. Má se tomu vycházet vstříc? Poslední roky přinesly boom žánru true crime, v němž se formou hraného nebo dokumentárního filmu, seriálu či podcastu vypráví o skutečných zločinech a zločincích. Nepřispívá zábavní průmysl k fascinaci vrahy a jejich zločiny? A proč o nich vůbec vyprávět? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s televizním dramaturgem Tomášem Feřtkem, producentem a spoluscenáristou nového filmu Manželé Stodolovi Tomášem Hrubým, Janem Buštou, autorem filmu o hromadné sebevraždě a vraždě členů sekty Chrám lidu a s Matějem Metelcem, komentátorem čtrnáctideníku A2.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články