Schodek rozpočtu je po říjnu 210,7 miliard. Vývoj je pozitivní, pomůže windfall, říká Stanjura

LETOŠNÍ ROZPOČET

Schodek rozpočtu je po říjnu 210,7 miliard. Vývoj je pozitivní, pomůže windfall, říká Stanjura
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a premiér Petr Fiala (ODS). Foto: Úřad vlády ČR
2
Ekonomika
Jan Křovák
Sdílet:

Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun.

K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z Evropské unie, především z Národního plánu obnovy, zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob posílené výnosy mimořádného a dočasného zdanění zejména energetických firem.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun, schodek by měl činit 295 miliard korun. Ministr financí Stanjura opakovaně vyjádřil přesvědčení, že se plánovaný deficit podaří dodržet, i když i kdyby ne přesně na miliardu.

To zopakoval i nyní. „Průběžné plnění rozpočtu za 10 měsíců lze hodnotit příznivě. Provozní výdaje státu jsou na 70 procentech celoročního plánu a zcela jistě zde za celý rok ušetříme více než 10 miliard. Spolu s dalšími průběžnými úsporami a vysokým výběrem daní z příjmu bychom měli dodržet plánovaný celoroční schodek okolo úrovně 295 miliard,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Plnění státního rozpočtu po říjnu.
Plnění státního rozpočtu po říjnu. Foto: Ministerstvo financí

„Inkaso daně z příjmů právnických osob už překročilo celoroční plán, příznivě se vyvíjí také výběr daně z příjmu fyzických osob a čerpání prostředků z Evropské unie. Tyto příjmy více než vyvažují mírně slabší inkaso spotřebních daní a DPH ovlivněné nižší spotřebou domácností. Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků. Konečný výsledek deficitu bude záležet také na dočerpání výdajů investičního i neinvestičního charakteru z končícího období spolufinancování projektů EU 2014-2020,“ dodal ministr financí.

Experti během roku upozorňovali, že deficit není možné udržet. Stanjura během roku avizoval škrty ve výši 20 miliard. Ekonomové jsou v posledních měsících optimističtější, nicméně nadále upozorňují na systémové problémy. „Jakkoliv v posledních měsících vykazuje státní rozpočet relativně slušné výsledky, tak právě v těchto měsících pokládá vláda základy pro masivní zadlužení v budoucnu. Budu potřeba si půjčit na výstavbu jaderných elektráren, stejně tak na probíhající zestátňování energetiky.​​​​​,“ uvedl například analytik společnosti Deloitte Václav Franče.

Vláda se zbytečně ocitá pod tlakem

Národní rozpočtová rada opakovaně upozorňuje na vládní fauly při letošní rozpočtové tvorbě. „Byly rozpočtovány příjmy, u nichž bylo krajně nepravděpodobné, že budou naplněny tak, jak byly schváleny. Nebyli jsme šťastní z toho, že naopak nebyly rozpočtovány výdaje, u nichž bylo velmi pravděpodobné, že nastanou, to byla ta valorizace penzí,“ uvedl koncem září šéf NRR Mojmír Hampl.

„Druhý problém je, že dochází k zatmění rozpočtové sféry vyváděním peněz do mimorozpočtových fondů. Bohužel řada lidí na to skočila a neustále porovnává těch 295 miliard deficitu z letošního roku s loňským rokem a tak dále,“ uvedl člen rady Jan Pavel s tím, že je vždycky potřeba vidět třicet miliard, které jsou uloženy v mimorozpočtovém Státním fondu dopravní infrastruktury. „A podle zpráv, které máme například z řídícího výboru, to na příští rok bude zase. To je vysoce problematické, protože veřejné finance mají být transparentní,“ uvedl Pavel.

Hampl k tomu dodal, že porušováním pravidel se zbytečně vláda ocitá pod tlakem. „Možná to vypadá, že mluvíme hrozně abstraktně, ale to je úplně normální selský rozum při rozpočtování. U těch výdajů, které jsou nejisté, máte spíš počítat, že přijdou. A u těch příjmů, které jsou nejisté, máte spíše počítat, že nepřijdou. To je prostě úplně normální základní selský rozum,“ řekl Hampl.

Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší od roku 1993, s větším deficitem skončily pouze rozpočty let 2021 a 2020.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články