Kdo se naočkuje, dostane víc peněz. Dokončují se návrhy, které posoudí životní styl Čechů

Hned dvě ministerstva finalizují návrhy, které mají posuzovat životní styl českých občanů. Zatímco ministerstvo zdravotnictví chce jít cestou vyšších „odměn“, možná radikálnější návrh se dokončuje na ministerstvu financí. Ten by totiž teoreticky mohl i „trestat“ ty, kteří se podle stanovených kritérií nebudou chovat. Například tím, že by museli dočasně platit vyšší odvody na zdravotním pojištění.

Téma prevence a důrazu na zdravý životní styl letos rezonuje nejen po zdravotní stránce, ale především po té ekonomické. V době vládních plánů na konsolidaci státního rozpočtu se tak mluví o možných miliardách, které by mohla přinést i ušetřit motivace navštěvovat preventivní prohlídky či pro změnu například zavedení spotřební daně na slazené nápoje. I ze zdravotního hlediska však zaznívá, že Češi nejsou příliš „ve formě“ a průzkumy potvrzují, že na prevenci příliš nedávají. Hned dva resorty tak nyní dokončují návrhy, které mají Čechy motivovat.

První návrh pochází z dílny ministerstva zdravotnictví. Nechce sázet na „pokuty“, ale spíše na určité odměny. „V rámci připravované novelizace předpisů o veřejném zdravotním pojištění plánuje Ministerstvo zdravotnictví v souladu s programovým prohlášením vlády zavést systém odměňování těch pojištěnců, kteří řádně pečují o své zdraví, například docházením k preventivním prohlídkám či podstoupením hrazených očkování,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Podle návrhu má být nový systém navázaný na fondy prevence zdravotních pojišťoven. „Z nich budou tito pojištěnci moci čerpat vyšší příspěvky na nejrůznější aktivity a služby. První konkrétní návrh bude představen v nejbližší době, předložení vládě předpokládáme v souladu se standardními pravidly legislativního procesu přibližně v polovině příštího roku,“ dodal Ondřej Jakob.

Fondy prevence zřizují všechny pojišťovny ze zákona, přispívají z nich většinou na sport, dětské tábory, očkování nebo preventivní vyšetření. Výše příspěvků i možnosti jejich čerpání se liší. Některé příspěvky pojišťovny už nyní podmiňují účastní na preventivních prohlídkách nebo screeningových programech. Od letošního roku tuto podmínku u některých zavedla i největší pojišťovna VZP.

Druhý návrh na podobné téma však připravuje i ministerstvo financí. I v jeho případě se konkrétní návrh už dostává do finále. „Návrh se aktuálně finalizuje a bude na konci roku nejprve předložen do pracovní skupiny NERV pro zdravotnictví,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí resortu Gabriela Krušinová. Podle čeho konkrétně se má životní styl lidí posuzovat, však podle ní vyplyne právě až z jednání pracovní skupiny.

Jednu z variant, jak by mohl systém fungovat, nastínil už dříve deníku Echo24 Martin Šamaj, poradce ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) pro otázky zdravotnictví. Pokud by se původní předpoklad naplnil, zásadní rozdíl oproti variantě ministerstva zdravotnictví by byl v negativní motivaci, tedy kdo by se choval podle názoru ministerstva „nevhodně“ či „nezdravě“ a zatěžoval tak více zdravotnictví, musel by si připlatit.

„Náš cíl změny chování občanů k jejich zdraví spočívá v informovanosti, sdělování pravidel, jak se správně chovat a udržovat zdráv. Jedná se o systém motivace a v případě, že se uvedené indikátory stanoví a v kalendářním roce nebude indikátor splněn nebo se potvrdí vybraná nevhodnost, tak v dalším kalendářním roce může dojít k aktivaci ,malusu‘,“ popsal pro deník Echo24 myšlenku blíže expert na zdravotnický management Martin Šamaj.

Pokud by takto návrh skutečně vypadal, „neposlušnému“ pacientovi by se mohl například na rok zvýšit odvod zdravotního pojištění o jedno procento. I v případě návrhu ministerstva financí zaznívalo, že by se mělo jednat o jasně měřitelná kritéria, jako jsou například zmiňované návštěvy preventivních prohlídek, které mohou včas odhalit vážné potíže a výrazně tak zlevnit léčbu. Zveřejnění debaty nad návrhem však vedlo k otázkám, zda návrh nezamíří například i na úroveň životního stylu, tedy například nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, obezitu či například dobrovolnou prevenci, jako je očkování proti chřipce.