Elektrický tank jako budoucnost NATO. Aliance chce „zelenou“ armádu do roku 2050
EMISNĚ NEUTRÁLNÍ ARMÁDA
NATO se pustilo do boje s emisemi a chce „zelenou“ armádu. Kromě ruské agrese na Ukrajině se na summitu v Madridu řešila změna klimatu a snížení vojenských skleníkových plynů. „Nebude to snadné, ale jde to zvládnout,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že se aliance stane „uhlíkově neutrální“ do roku 2050. Emise v civilním a vojenském sektoru chce snížit nejméně o 45 procent do roku 2030, píše web Inside Climate News. Nejvyspělejší vojenská vozidla se odklání od fosilních paliv k alternativním pohonům.
Většina spojenců NATO se v Pařížské dohodě zavázala snížit emise skleníkových plynů a zavedení „zelených technologií“ jako jsou např. obnovitelné zdroje, alternativní pohon a syntetická paliva šetrná ke klimatu. „Chceme snížit emise o 45 procent do roku 2030 a čisté nuly chceme dosáhnout do roku 2050,“ uvedl Stoltenberg.
Jedním z hlavních bodů jednání summitu bylo „začlenění změny klimatu“ do strategie NATO a „ustavení plánu“, jak mohou členské armády závislé na fosilních palivech snížit vysokou stopu skleníkových plynů.
Join me live from the #NATOSummit Public Forum – High-Level Dialogue on Climate and Security.
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) June 28, 2022
📍Madrid, Spain 🇪🇸 https://t.co/9o8DfsHUr0
NATO tento plán oznámilo už před rokem, ale většina pozorovatelů se domnívalo, že snížení emisí se odloží kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ale právě Putinova agrese – která je financována penězi za ropu a plyn – údajně donutila NATO k urychlenému řešení vlastní závislosti na fosilních palivech.
Šéf NATO na summitu řekl, že si představuje „transformativní“ jednání, jehož cílem je silnější a agilnější pakt. „Je to životně důležité,“ řekl Stoltenberg o nové metodice měření emisí. „Ruská válka na Ukrajině podtrhuje naléhavost jednat už dnes právě kvůli tomu, abychom omezili Putinovo vyzbrojování, které platí Západ v cenách za ruská fosilní paliva,“ poznamenala bývalá zástupkyně ministra obrany Sherri Goodmanová z Clintonovy administrativy.
Bojová vozidla na alternativní pohon
NATO by v budoucnu mohlo využívat armádní a bojová vozidla na alternativní pohon, poznamenal Stoltenberg. „Těmi nejvyspělejšími a nejodolnějšími bojovými a vojenskými vozidly budou právě ty, které nejsou závislé na fosilních palivech,“ podotkl Stoltenberg s odkazem na probíhající „technologickou revoluci“. Podle Stoltenberga jsou elektromobily také lepší než automobily se spalovacím motorem.
Přizpůsobení se klimatu ale nesmí ohrozit vojenskou sílu aliance. „Pokud se nám nepodaří udržet mír, tak nemůžeme bojovat ani proti změně klimatu,“ dodal šéf NATO. Uzavřel to slovy, že změna klimatu je „důležitá pro naši bezpečnost, takže i pro NATO“. Vojenská aliance musí čelit hned několika položkám: extrémní horko, tání ledovců, stoupající hladinám moří a oceánů, tornáda, či hurikány.
Komunita akademiků studujících dopad ozbrojených sil na životní prostředí prosazuje, aby se národy lépe vypořádaly s armádními emisemi. Podle nich je „pochybné“, že svět může dosáhnout dekarbonizace podle Pařížské dohody bez energetické transformace v obranných operacích. Upozorňují na velkou spotřebu fosilních paliv v armádě: tryskáče, tanky, obranná vozidla, atd.
What impact does climate change have on our security, and what are #NATO Allies doing to lower their militaries’ environmental footprint?
— NATO (@NATO) June 28, 2022
Michael Rühle, a NATO expert in energy security and environmental challenges, explains#NATOSummit
„Nikdo nenavrhuje, abychom omezovali vojenské operace uhlíkovými rozpočty,“ řekl Doug Weir, autor studie pro vykazování vojenských emisí. „Jde spíše o to, že armády jsou tak zásadně vázány na fosilní paliva s vysokou spotřebou, že na ně až donedávna nebyl vyvíjen žádný větší tlak, aby opravdu zlepšily energetickou účinnost vlastních platforem,“ uzavřel Weir.
Akademici také dodávají, že jedním z největších problémů je nevědomost vlád o „základní emisní úrovni“ vlastní armády. Také se zapomíná na emise produkované vojenskými dodavateli v soukromém sektoru a znečištění, které vzniká během války.