Novináři možná online odposlouchávají jednání Merkelové s ministry
BOJ S KORONAVIREM
Jednání německé kancléřky Angely Merkelové o karanténních opatřeních s premiéry spolkových zemí jsou důvěrná, mnohá média přesto mají velmi podrobný přehled nejen o tématech, ale i o rozpoložení účastníků. Problémem jsou také vlekoucí se debaty, které trvají dlouho do noci. Politici proto nevylučují, že se místo digitálního formátu vrátí zpět k osobnímu setkání a ve hře jsou i veřejné rozpravy.
Média v čele s agenturou DPA, magazínem Der Spiegel či bulvárním deníkem Bild díky svým zdrojům vždy přesně ví, jaké body zrovna kancléřka s premiéry projednává. V jejich zpravodajství nechybí ani citáty účastníků. Novináři tak tento týden takřka dvě hodiny před tiskovou konferencí Merkelové věděli, že Německo z preventivních důvodů nebude podávat vakcínu od společnosti AstraZeneca lidem mladším 60 let.
„S médii máme problém. Sezení jsou děravá jako švýcarský sýr,“ řekl v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung šéf hesenského úřadu vlády Axel Wintermeyer. „Všechny návrhy a úvahy takřka zároveň zveřejňují i určitá média, což vede k tomu, že před samotnou schůzkou nikdo nic konkrétního nepředloží,“ dodal.
Postup, kdy se ministři s kancléřkou o zásadních změnách radí až během zasedání svého grémia, považují mnozí za chybu, která vede k polovičatým a špatným rozhodnutím. „Příkladem je velikonoční klid,“ řekl durynský premiér Bodo Ramelow. Na konci března se Merkelová s premiéry po náročném nočním jednání dohodla, že Německo se přes velikonoční svátky uchýlí do krátkodobé přísné uzávěry. O den později kancléřka v prohlášení k národu uvedla, že takové rozhodnutí byla chyba, za kterou se omlouvá a za kterou přijímá odpovědnost.
Premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová jako hlavní problém vidí to, že premiéři jednají přes internet. „Před pandemií jsme seděli sami bez spolupracovníků s kancléřkou v jedné místnosti. Ven se tak dostalo jen máloco,“ řekla Dreyerová, podle které není možné kontrolovat, kdo všechno digitální rozpravu poslouchá.
Wintermeyer se domnívá, že přístup novinářů není omezen jen na zvuk, ale že média mají i video. „Člověk se tak může dočíst, kdo si při jednání četl noviny nebo jak se účastníci tvářili,“ řekl.
Nespokojenost dávají veřejně najevo i vlivní premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet. „Takhle to dál nejde,“ prohlásil na tiskové konferenci Laschet, který je zároveň šéfem kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU). Výhrady měl nejen k dlouhým debatám, které trvají do noci, ale také k digitálnímu formátu. „Další jednání ministerských předsedů by se mělo konat prezenčně stejným způsobem, jakým jednají Spolkový sněm a Spolková rada,“ dodal Laschet s odkazem na zasedání obou parlamentních komor.
Jasno má Laschet i o účastnících. „Jednání se musí opět omezit na 16 premiérů a premiérek a jejich šéfů úřadů vlád a na kancléřku a šéfa úřadu kancléřství, ale 60, 70 nebo 80 lidí, jak je to nyní, rozhodně nevede k efektivitě a ke krizovému řízení,“ řekl.
Změny žádá i Söder. „V první řadě jsem pro to, abychom začínali dříve a ne ve 14:00 nebo v 15:00,“ uvedl o obvyklém termínu začátku jednání s Merkelovou. Chce také, aby debaty byly rychlé a efektivní, což vyžaduje pečlivou přípravu pro zasedání. Má i recept na to, jak průsakům do médií zabránit. Řešením, jak řekl v rozhlasové stanici Bayern 2, je konference otevřít veřejnosti stejně jako jednání parlamentu. „Jinak to stejně vede jen k únikům informací a ke zmatkům,“ dodal.