„Z doby kamenné poprvé na Západ.“ Tálibán přiletěl na pozvání do Norska, s ním i nebezpečný terorista

DELEGACE TÁLIBÁNU

„Z doby kamenné poprvé na Západ.“ Tálibán přiletěl na pozvání do Norska, s ním i nebezpečný terorista
Mulla Baradar (uprostřed), jeden ze spoluzakladatelů Tálibánu a šéf politické divize hnutí. Foto: Profimedia.cz
1
Svět
Echo24
Sdílet:

V Oslu v neděli začala jednání afghánského vládnoucího islamistického hnutí Tálibán se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Je z toho ale povyk. Kromě toho, že mnozí mají potíže už s Tálibánem jako takovým, vyšlo najevo, že na palubě soukromého letadla směr Norsko letěl i člen teroristické sítě Hakkání, která má na svědomí kupříkladu bombový útok u německé ambasády v Afghánistánu, kde zemřelo asi 150 lidí a přes 400 bylo zraněno.

Jak výpravu pojmenoval německý bulvární deník Bild, na pozvání norské ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtové se na Západ tryskáčem poprvé vydalo „z doby kamenné“ 15 islamistů. Mezi nimi je právě také Anas Hakkání, člen teroristické skupiny. To vyvolalo nelibost v Berlíně, ostře se proti podle deníku vymezila spolková ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková.

Třídenní rozhovory v Oslu se mají soustředit především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovala o tom kupříkladu sama norská vláda na svých stránkách.

Od doby, kdy Tálibán převzal v srpnu minulého roku v Afghánistánu moc, je to poprvé, kdy se delegace hnutí vydala na oficiální návštěvu do Evropy. Představitelé Tálibánu mají podle dřívějšího oznámení norské vlády na programu setkání s novináři a obhájci lidských práv z Afghánistánu a afghánské diaspory včetně vůdčích osobností z řad žen. Na pondělí a úterý má delegace vedená ministrem zahraničí ve vládě Tálibánu Amírem Chánem Muttakím naplánovány schůzky se západními diplomaty. Tálibové mají jednat i se zástupci norské vlády. Rozhovory se konají v hotelu za zavřenými dveřmi. Nicméně i mezi uprchlíky akce nemá zrovna příznivce.

 

Zahraniční vlády vládu Tálibánu neuznávají kvůli minulosti radikálního hnutí. Islamisté se moci v Afghánistánu chopili loni v srpnu, když se ze země stahovali poslední vojáci USA a jejich spojenců. Konta afghánské centrální banky uložená v USA jsou zmrazena a omezena byla také humanitární pomoc, na níž je Afghánistán do velké míry závislý. Světový potravinový program (WFP) varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články