Kdo je bit jako žito? A kdo kráčí do nebe

EDITORIAL

Kdo je bit jako žito? A kdo kráčí do nebe
Kam se poděly kruhy v obilí? Bývaly s námi vždy na přelomu července a srpna, kdy se pravidelně objevovaly na titulních stránkách novin. Ale zdá se, že mizí stejně jako uvadající tištěné deníky, které spíš připomínají horkem spálené zahrady a stráně české krajiny. Foto: Profimedia.cz
1
Homepage
Dalibor Balšínek
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Kam se poděly kruhy v obilí? Bývaly s námi vždy na přelomu července a srpna, kdy se pravidelně objevovaly na titulních stránkách novin. Ale zdá se, že mizí stejně jako uvadající tištěné deníky, které spíš připomínají horkem spálené zahrady a stráně české krajiny.

 

Kupodivu produkce obilovin, alespoň podle údajů Českého statistického úřadu, neklesá. Obdělává se sice méně půdy určené k pěstování obilí, ale při srovnání let 1995 a 2025 vzrostla celková produkce o 28,8 procenta, z 6,6 na 8,5 milionu tun. Zajímavá je také struktura pěstování jednotlivých plodin, kde dochází k pozoruhodným zvratům. Dominanci si udržuje pšenice. V produkci drtivě vedla i před třiceti lety, ale teď jí v zemích Koruny české vypěstujeme o 37 procent více – úctyhodných 5,2 milionu tun. Kupodivu se drží i ječmen, který na produkci ztratil jen 13,5 procenta, přestože se jeho sklizňová plocha zmenšila téměř na polovinu. Čeští zemědělci se tak stále dokážou vybičovat a vypěstují ročně 1,85 milionu tun ječmene; jeho podíl na ploše obilovin se ovšem za třicet let propadl z 35 na 22,6 procenta.

Bito je ale žito. A to krutopřísně. Plocha určená k jeho pěstování se zmenšila o 74 procent, ale tato plodina má neuvěřitelnou životaschopnost. I při tak dramatickém zmenšení životního prostoru klesla její produkce v českých zemích z 261 tisíc tun na 112 tisíc tun a stále si drží podíl lehce nad jedním procentem. Rostlinou s největším potenciálem růstu je po třiceti letech kukuřice na zrno. Její plocha se zvětšila více než trojnásobně a produkce téměř sedminásobně, ze 113 tisíc tun na více než 800 tisíc. Koho ale zajímá kukuřice? Tak pěkné, pravidelné obrazce se v ní nedělají. Chytalo se vždycky v žitě (proč se už tak krásné knihy nerodí?), v ječmeni a pšenici.

Tištěné deníky, které v okurkové sezoně kruhy v obilí nikdy nepohrdly, evoluční vývoj nepřežily. Jsou na konci svého životního cyklu a na rozdíl od obilí klimatickou změnu evidentně nepřežijí. Jejich význam drasticky padá: celkový prodaný náklad podle jednotlivých titulů o 64 až 88 procent, pultový prodej o 83 až 92 procent. Za posledních 23 let, vycházíme-li z údajů auditora tisku ABC ČR, propadl pultový prodej MF DNES o téměř 92 procent, z průměrných 195 tisíc na 16 tisíc výtisků denně. U Práva klesl ze 130 tisíc rovněž na 16 tisíc, tedy o 88 procent, a nejprodávanější bulvární Blesk se zřítil z průměrně 370 tisíc denně prodaných výtisků na 64 tisíc, tedy o 83 procent.

Prostě tištěné deníky už nikomu nechutnají, někdejší kruhy v obilí vystřídala vedra, klimatická změna a hysterie, ale i s těmito „třaskavými“ tématy má jejich nástupnická dynastie – tedy zpravodajské weby – potíže, protože i ty poslední dva tři roky taky znatelně padají. Na rozdíl od produkce obilí…

I v letošní okurkové sezoně ale máme své jistoty. Pokračování bitcoinové aféry, která je tak bizarní a nepochopitelná, že už jen zoufale čekáme na rozhodnutí soudu. Mrazivou paniku v Německu ze sílící AfD, která však jen těží ze slabosti, bezradnosti a nekompetence vládnoucího, ale uvadajícího establishmentu. Dále jednu domácí banální sexuální politickou aférku, ale také obyčejnou šmíráckou pornografii, kterou ve snaze o profesní a existenční likvidaci člověka a za pomoci těch nejodpornějších metod StB rozehrála levicová média. Pak také již tradičně dramatickou letní migrační epizodu, tentokrát ze Španělska, a nakonec nanebevzetí Petra Pavla, stoupajícího k výšinám v dresu Járy Cimrmana jako fotograf, záchranář životů, horal, turista, motocyklista, milovník dětských úsměvů. Kruhy zůstávají, duch UFO zůstává.

×

Podobné články