Plán na první robotickou učitelku selhal. Škola po kritice couvá

Vedení školního obvodu v newyorské Salamance v pátek nečekaně pozastavilo kontroverzní plán na nasazení humanoidní robotky vybavené umělou inteligencí do středoškolské výuky. Bezprecedentní technologický experiment vyvolal tvrdý odpor učitelských odborů, státních úřadů i místní komunity původních obyvatel, přičemž debatu vyostřilo zejména byznysové napojení dodavatelské firmy na průmysl pro dospělé. Informují o tom The New York Times, The Guardian, či server New York Focus.

Když vedení školského obvodu Salamanca koncem června schválilo investici ve výši necelých 58 tisíc dolarů do nového asistenta pro výuku, představovalo si technologický skok. Projekt počítal s nasazením robota jménem „Sally“ – stacionárního stroje se silikonovou kůží, dlouhými vlasy a pokročilým konverzačním algoritmem, vzhledem tak trochu připomínající mladou Angelinu Joliey.

Samotná praxe s umělou pedagožkou měla přitom probíhat ve striktně kontrolovaném, avšak vysoce interaktivním režimu. Stroj měl sice zůstat trvale usazen v učebně, přesto by dokázal simulovat lidskou komunikaci pomocí propracované mimiky a detailních pohybů horní poloviny těla. Studenti navrhli avataru identitu mladé ženy ve věku od 16 do 24 let, která měla vystupovat s lehkou a pozitivní energií.

In one of the schools in New York, a humanoid robot will begin teaching classes. Students in the upper grades of Salamanca Middle School will be taught by an android named Sally, who speaks with a local Western accent.

The development cost from the company Realbotix is $57,000,… pic.twitter.com/ReKmOkjqwY

— Kordon (@Kordoneuropa) July 21, 2026

Integrace do kurikula následně stála na propracovaném hybridním modelu. Zatímco fyzický robot tvořil vizuální středobod třídy, skutečná interakce probíhala primárně přes obrazovky. Server NYF upozorňuje, že žáci by se k virtuálnímu avataru připojovali skrze své notebooky pomocí unikátních identifikačních kódů. Umělá inteligence by jim tak byla nepřetržitě k dispozici i po vyučování, přičemž systém umožňoval nahrávání fotografií domácích úkolů pro okamžitou zpětnou vazbu či simultánní překlady do více než stovky jazyků. Aby vedení školního obvodu předešlo rizikům spojeným s únikem dat, celý komplex měl fungovat jako izolovaný, uzavřený okruh bez vnějšího připojení k internetu. Do tvorby osobnosti robota i jeho faktických znalostí lokální historie se zapojili i samotní studenti. Místo technologické revoluce však přišla krize.

Zásadním spouštěčem plošného odporu se stalo obchodní pozadí dodavatele. Podle zjištění listu The Guardian společnost Realbotix, která systém dodala, nedávno za 16,7 milionu dolarů koupila podnik specializující se na výrobu hyperrealistických sexuálních panenek. Tato skutečnost mobilizovala učitelské odbory napříč státem, které nasazení podobné technologie do škol označily za hrubě neetické.

Prezidentka odborové organizace New York State United Teachers Melinda Personová rezolutně odmítla, že by podobný hardware patřil do vzdělávacích institucí. „Robot vyrobený společností spojenou se sexuálními panenkami nemá v našich třídách co dělat,“ uvedla Personová.

Do eskalujícího sporu následně zasáhly státní regulační orgány. Zásadní úder projektu zasadila komisařka pro školství státu New York Betty Rosaová. Ta adresovala vedení obvodu varovný dopis, v němž požadovala reflexi rizik. „Mnoho rodičů, učitelů a zúčastněných stran má pochopitelné obavy z přítomnosti technologie umělé inteligence ve třídách, zejména pokud jde o roboty, kteří se podobají lidem,“ uvedla podle NYF Rosaová. Teprve několik hodin po doručení tohoto dokumentu oznámil obvod na sociálních sítích kapitulaci a projekt zastavil.