Nepřehlednost, časté střídání cen, překvapení u pokladny. Lidi nejvíce pálí slevové akce, říká potravinový ombudsman
SLEVOVÉ AKCE
Češi patří k celoevropským premiantům, co se nákupů ve slevách týká. Akční nabídky vyhledává naprostá většina zákazníků a u některých potravin se se slevou prodá až sedm z deseti kusů. Oblíbený nástroj obchodníků v konkurenčním boji sice umožňuje lidem nakupovat levně, zároveň však na slevové akce míří nejvíce stížností u nového úřadu potravinového ombudsmana. A to kvůli nepřehlednosti cen či rozdílu inzerovaných cen v regálech a u pokladny. Právě proto si podle potravinového ombudsmana Petra Fialky zaslouží pozornost.
Češi nakupují ve slevách nejvíce z celé Evropy, podobně jsou na tom už jenom Dánové, Slováci a Maďaři, uvedl nedávno analytik společnosti NIQ Karel Týra.
Nejčastěji se ve slevách prodávají podle Týry máslo, margaríny, káva, pivo, cukr nebo vajíčka. U másla, kávy nebo piva dosahuje podíl prodejů v akcích kolem 70 procent. Naopak voňavky, čisticí prostředky nebo balený chléb mají podíl prodejů v akcích pod třetinou.
Význam slev pro české zákazníky potvrzuje také průzkum společnosti Ipsos pro Lidl. Podle něj akční nabídky potravin a drogerie aktivně vyhledává 94 procent Čechů. Více než polovina zákazníků plánuje nákupy podle začátku slevových akcí a 58 procent respondentů při výběru obchodu zohledňuje především výši nabízených slev.
Za nižšími cenami jsou lidé ochotni také cestovat. Dva nebo více obchodů navštíví kvůli výhodnějším nabídkám 66 procent zákazníků.
"Češi mají slevy rádi a obchodníci jim je nabízejí, protože o zákazníka tvrdě soutěží. Právě silná konkurence drží ceny pod tlakem," uvedl nedávno prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pro ČTK.
Vysoký podíl slevových prodejů má však i svou odvrácenou stránku. Akční nabídky patří podle potravinového ombudsmana Petra Fialky, který je ve funkci od února, k nejčastějším podnětům, s nimiž se na něj veřejnost obrací. „Lidé si stěžují na jejich nepřehlednost, časté střídání cen, rozdíly mezi cenou v regále a u pokladny nebo na situace, kdy deklarovaná sleva neodpovídá jejich očekávání,“ uvedl Fialka.
„Slevové akce samy o sobě nejsou problémem a mohou být pro spotřebitele přínosné. Pokud jsou však příliš dominantní součástí obchodního modelu, mohou u některých výrobků vytvářet dojem, že standardní cena neodpovídá jejich skutečné tržní hodnotě. Dlouhodobě proto považuji za vhodné hledat rovnováhu mezi atraktivními akcemi pro zákazníky a transparentním cenovým prostředím. Není možné obecně říct, že slevové akce trh deformují, ale jejich mimořádně vysoký podíl na prodejích v České republice si bezpochyby zaslouží pozornost,“ dodal.
Podíl potravin prodaných ve slevách aktuálně dosahuje téměř 70 procent.
Problematikou slev se také zabývá meziresortní Pracovní skupina pro transparentnost potravinového řetězce, které právě potravinový ombudsman předsedá. Nejbližší zasedání je naplánováno na září.
Potravinový ombudsman následně řeší případy, které spadají pod dozorové orgány řízené ministerstvem zemědělství, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Porušení práv spotřebitelů, třeba když zákazník neobdržel slevu, která byla avizovaná u zboží v regále, předává k řešení České obchodní inspekci nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Nejsou přitom jedinými úřady, které se slevami zabývají. Jak Echo24 informovalo v minulosti tématem vysokého množství slev se zabývá i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten se zaměřil na oblíbenou praktiku vázání vysokých slev na nutnost mít věrnostní kartu či aplikaci. Některé supermarkety tak uvádějí u velké části produktů dvojí ceny, za některé zboží mohou nečlenové zaplatit v některých případech i skoro dvojnásobek.
Navíc, co se zdá jako sleva prakticky „zadarmo“, je ve skutečnosti podle kritiků směna zlevněných cen za prodej osobních údajů. A to je právě i zásadní moment, kvůli kterému se letos rozhodl na praktiky obchodních řetězců podívat i Úřad pro ochranu osobních údajů.
Organizace Iuridicum Remedium (IuRe) pak v roce 2025 ocenila některé supermarkety cenou Velkého bratra a to právě kvůli množství sbíraných osobních údajů. Podle IuRe jde jednak o data o nákupech a využívání aplikace, z nichž lze vyčíst detaily například o stravovacích návycích, velikosti a struktuře rodiny, vlastnictví domácích mazlíčků či ekonomické situaci a také jejich využívání k cílení reklamy.
