OBRAZEM: Povstání ve varšavském ghettu. Židé s pár puškami vzdorovali měsíc nacistické armádě

VÝROČÍ POVSTÁNÍ

OBRAZEM: Povstání ve varšavském ghettu. Židé s pár puškami vzdorovali měsíc nacistické armádě
Dobové fotografie z povstání ve varšavském ghettu. Foto: Unknown author (Franz Konrad confessed to taking some of the photographs, the rest was probably taken by photographers from Propaganda Kompanie nr 689.[1][2]) - en:Image:Warsaw-Ghetto-Josef-Bloesche-HRedit.jpg uploaded by United States Holocaust Museum, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3011677
10
Svět
Sdílet:

Prezidenti Polska, Izraele a Německa se ve středu v polské metropoli společně účastnili vzpomínky na začátek povstání ve varšavském ghettu před 80 lety. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na vzpomínkové akci požádal o odpuštění za zločiny nacistického Německa.

Povstání v ghettu bylo namířeno proti deportacím desetitisíců jeho židovských obyvatel do vyhlazovacích táborů, ačkoli boj proti přesile jednotek SS byl od počátku prakticky beznadějný. U památníku ghetta v polské metropoli prezidenti Andrzej Duda, Jicchak Herzog a Frank-Walter Steinmeier pronesli řeč a položili věnce. Duda Steinmeiera ještě před pietními akty přijal k dvoustranným jednáním.

Pro Steinmeiera to byl podobně obtížný proslov jako na počátku roku 2020 v památníku holokaustu Jad Vašem v Izraeli, poznamenala DPA. Tehdy německý prezident před světovým společenstvím jasně uznal německou vinu za holokaust a slíbil ochranu židovskému způsobu života.

„Němci pronásledovali, zotročovali, vraždili Židovky a Židy Evropy, Židovky a Židy Varšavy s krutostí a nelidskostí, pro něž nám chybí slova,“ řekl spolkový prezident. „Stojím dnes před vámi a žádám vás o odpuštění za zločiny, které tu Němci spáchali,“ řekl Steinmeier.

„Bohužel vidíme, že xenofobie, antisemitismus a rasismus i v Německu sílí. Vyslat proti tomu jasný signál právě na tomto místě by bylo důležité,“ zdůraznil předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster. „Od projevu spolkového prezidenta navíc očekávám, že jasněji vezme na vědomí význam židovského sebeurčení v dějinách a tím i v současnosti,“ dodal již dříve Schuster, který ve Varšavě doprovázel německého prezidenta. Toho na akci pozval jeho polský protějšek Duda.

Steinmeier v úterý před svým odletem do Varšavy v písemném prohlášení poděkoval prezidentům Polska a Izraele za „zázrak smíření“ a zdůraznil: „Je dodnes zázrak, že Židovky a Židé, Polky a Poláci nám Němcům po zločinech našich předků vůbec podali ruku“. Tento dar je podle Steinmeiera téměř tak neuvěřitelný jako někdejší zvěrstva. „Dnes my všichni neseme velkou zodpovědnost za zachování tohoto zázraku,“ napsal německý prezident.

Středeční akce se konají na počest stovek mladých Židů, kteří se v roce 1943 ve Varšavě chopili zbraní, aby bojovali proti nacistické přesile. Z tehdejších bojovníků už dnes nikdo nežije. Několik málo dosud žijících očitých svědků událostí bylo v době revolty většinou v dětském věku. Někteří lidé přijeli na vzpomínkové akce do Varšavy podle AP až z Austrálie nebo ze Spojených států.

Varšavské ghetto zřídili na podzim 1940 němečtí okupanti. Na malém prostoru žilo zhruba 450.000 lidí. V roce 1942 začali nacisté s jejich deportacemi do vyhlazovacích a pracovních táborů. Jenom od července do září bylo odvlečeno nebo zavražděno 250.000 až 280.000 lidí. Když 19. dubna 1943 do ghetta vpochodovaly jednotky SS, propuklo povstání slabě ozbrojeného hnutí odporu. Boje pokračovaly až do poloviny května. Zabito nebo deportováno do koncentračních a vyhlazovacích táborů během nich bylo více než 56.000 Židů.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články