Dovládnou spolu? Ve STANu mají při hlasování jako variantu i distanc od vlády

Vládní Starostové se kvůli kauze bitcoinového daru pro ministerstvo spravedlnosti ocitají v sedle. Poprvé totiž existuje možnost, že by se hnutí STAN minimálně nepodílelo na její obraně při nadcházejícím hlasování o nedůvěře – otázkou, ale je, jak moc se od koaliční jednoty oddálí.

Občanští demokraté a Starostové se v úterý večer shodli, že mají zájem na tom, aby vláda pokračovala ve stávajícím složení. Starostové podle předsedy hnutí Víta Rakušana na jednání s ODS nešli se záměrem shazovat vládu. „Přišli jsme s kroky, které nám přijdou racionální, aby se situace uklidnila, důvěra mohla být vyslovena,“ uvedl. Ocenil, že Fiala přislíbil dorazit na klub STAN před případným sněmovním hlasováním o nedůvěře vládě, pro které už sesbíralo podpisy opoziční hnutí ANO.

Současně ale není jasné, co bude dál.

„Určitě nejsem jediný v našem poslaneckém klubu, který považuje situaci za velmi vážnou,“ uvedl předtím poslanec a bývalý místopředseda STAN Jan Lacina. Na otázku, zda by mohlo hnutí při chystaném hlasování o nedůvěře odejít ze sálu, nebo se zdržet, odpověděl pro Echo24 jednoznačně: „Zajisté. Existuje taková varianta.“ Europoslanec STAN Jan Farský dodal, že „Starostové chtějí být součástí vlády založené na důvěře – koaličních partnerů i veřejnosti“, a že „žádný bianco šek“ nelze čekat.

Odpovědi žádal i šéf STAN Vít Rakušan. Odmítá především interpretaci e-mailu, který podle nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) a opozice naznačuje, že náměstek a jednička STAN v Praze Karel Dvořák měl o záměru přijetí bitcoinového daru vědět už na přelomu roku.

I kvůli tomu se konalo úterní jednání špiček STAN a ODS. Podle Rakušana některé reakce občanských demokratů nepřijali členové poslaneckého klubu Starostů nejlépe.

Hlasování o nedůvěře: mechanismus, čísla a pravděpodobnosti

Opoziční hnutí ANO a SPD oznámily, že svolají mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, jejímž cílem bude hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Takový krok má přísně stanovená pravidla: návrh musí podat nejméně 50 poslanců (což ANO a SPD dohromady zvládnou); aby byl návrh přijat, musí pro něj hlasovat nejméně 101 ze 200 poslanců.

To už je horší. Současná vláda premiéra Petra Fialy měla původně většinu 108 hlasů, po rozchodu s Piráty v roce 2024 jí zůstalo 104 hlasů. Opoziční ANO disponuje 72 poslanci, SPD 20. Společně tedy mají 92 hlasů – k vyslovení nedůvěry jim tak chybí minimálně 9 dalších hlasů. Ty by mohli dodat nezařazení poslanci, přeběhlíci nebo část vládních zákonodárců – právě zde se pozornost soustředí na STAN.

I kdyby STAN jednotně vládu nepodpořil, nemusí to automaticky znamenat její pád. Jak připomíná politolog Milan Školník, pokud členové hnutí „odejdou ze sálu, čímž vládu de facto také podrží, ale dají tím symbolicky najevo, že tam jsou problémy, od kterých se chtějí distancovat“. Pokud by se však STAN otevřeně přidal k hlasům opozice, znamenalo by to nejen konec vlády, ale také symbolické rozbití vládní většiny těsně před volbami.

Opoziční tlak sílí, ale vláda se ještě drží

Opoziční lídři mluví ostře. „Fialova vláda ztratila legitimitu vládnout,“ prohlásila Alena Schillerová (ANO). Andrej Babiš označil premiéra za „hlavu mafie“ a celý kabinet za „zločinecký spolek“. Přesto ani on nemůže bez přeběhlíků vládu skutečně svrhnout.

Na vládní straně premiér Fiala před schůzkou mezi ODS a STAN uvedl, že doufá, že povede ke zklidnění situace. „Věřím, že si na našem jednání vše vysvětlíme. Není v zájmu Spolu ani STAN eskalovat situaci. Jediný, kdo by z toho měl prospěch, je opozice a proruské síly v zemi,“ řekl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), další z politiků spojovaných s bitcoinovou kauzou, označil plánované hlasování za „předvolební divadlo“ a tvrdí, že „pád vlády kvůli této kauze nehrozí“. Připustil sice, že byl o daru informován, ale podle něj neměl pravomoc zasahovat: „Ministerstvo financí v tom nemá kompetenci.“

STAN pod tlakem mezi loajalitou a reputací

Hnutí STAN se nachází v ošemetné pozici: na jedné straně nechce nést vinu za kauzu, kterou pokládá za výlučně odpovědnost ODS. Na straně druhé si uvědomuje, že případný odchod z vlády by mohl být vnímán jako destabilizace v klíčové předvolební fázi.

„Odchod z vlády by nic nevyřešil,“ říká hejtmanka Petra Pecková. Poslanec Jan Kuchař si sice myslí, že STAN by měl vládu opustit, ale připouští, že krátce před volbami by takový krok neměl praktický efekt. Hejtmana Půtu zase znepokojuje, že už tři týdny čeká „na jednoduché, věrohodné a pravdivé vysvětlení“.

Karty tak drží především předsednictvo STAN a premiér Fiala. Pokud ODS ustoupí a poskytne důvěryhodné vysvětlení Dvořákovy role, hnutí STAN zůstane v koalici. Pokud ne, může být signál voličům silnější – jak naznačil politolog Aleš Michal, „odchod z kabinetu by byl důkazem, že se děje něco vážného“.

Co by se stalo, kdyby vláda padla?

Pokud by byla vládě skutečně vyslovena nedůvěra, musela by podat demisi. V takovém případě by prezident Petr Pavel podle ústavy převzal iniciativu. Mohl by buď pověřit sestavením nové vlády dosavadního premiéra, nebo vytvořit úřednický kabinet. Vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývají přibližně čtyři měsíce, by však pravděpodobně Fialův kabinet dovládl v demisi až do voleb.

Prezident Pavel opakovaně prohlásil, že bude jednat v duchu ústavy a s respektem k volebnímu výsledku. „Nepůjdu proti ústavě. Mým cílem bude formování stabilní a odpovědné vlády,“ řekl vloni.