Strop věku odchodu do penze na 65 let vrátíme, slibuje Juchelka Evropské komisi navzdory

Vláda Andreje Babiše (ANO) odkládá splnění slibu týkajícího se vrácení stropu věku odchodu do důchodu na 65 let. Postupné zvyšování věku zavedl v minulém období kabinet Petra Fialy (ODS). Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že vláda chce spojit schvalování s revizí náročných profesí, které by měly nárok na dřívější důchod. Odmítl, že by vláda čekala až na předvolební rok, aby slib dala jako dárek voličům. Evropská komise už dříve pro Echo24 řekla, že důrazně sdělila při jednání se svými českými protějšky význam zachování reformy z minulého období.

Návrat věku odchodu do důchodu z postupného navyšování až na 67 na původních 65 je klíčovým slibem hnutí ANO a Babišovy vlády. Jeho splnění se ale kabinet odkládá, stejně jako zrychlení řádné valorizace a čelí za to kritice. Ta ale přichází i z druhé strany a varuje, že pokud se strop na důchodový věk vrátí, půjde o ohrožení veřejných financí. Juchelka nicméně říká, že vláda slib nepochybně v tomto období splní.

„Máme ještě čas to do balíku s náročnými profesemi, které mají vliv na to, kdy člověk odejde dříve do důchodu. Na základě jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele budeme řešit výčet náročných profesí, budeme ho rozšiřovat, není možné, aby to zůstalo na těch 14 tisících lidech. To, co se odehrává u zastropování věku na 65 letech, tak to s tím spojíme. Já jsem to říkal od počátku, kdy jsem na ministerstvo nastoupil, že to chci mít takto společně, budeme o tom diskutovat se všemi potenciálními partnery,“ uvedl Juchelka v České televizi.

Juchelka reagoval také na kritiku, že vláda zastropuje věk odchodu do důchodu až jako předvolební dárek pro voliče před volbami v roce 2029. „Nakonec to dodržíme a určitě to můžeme použít jako dobrou zprávu pro voliče v roce 2029. Ale není to takto naplánováno kvůli volbám. My budeme díky jednotnému měsíčnímu hlášení vědět, jak se jednotlivé náročné profese chovají. Může to být v jednom balíku, máme to v programovém prohlášení a trvám ale na tom, že věk bude zastropován na 65 let. “ řekl Juchelka.

Vláda na zastropování věku odchodu do důchodu trvá navzdory postoji Evropské komise, která letos na jaře využila několik dvoustranných jednání s českými protějšky, aby zdůraznila význam zachování důchodových reforem z dílny minulé vlády.

„Důchodové reformy přijaté předchozí vládou zahrnují postupné zvyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu na 67 let do roku 2056 pro osoby narozené po roce 1988. Zvyšování věku odchodu do důchodu je ekonomicky velmi účinným způsobem, jak zmírnit tlak na výdaje související se stárnutím obyvatelstva. Komise Česko od jeho přistoupení v roce 2004 soustavně vybízela, aby v důchodové reformě pokračovalo,“ uvedl pro Echo24 mluvčí EK Václav Lebeda.

Pokud by se zrušilo zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let a věk odchodu do důchodu by se vrátil na 65 let, důchodový systém by v dlouhodobém horizontu vyžadoval mnohem vyšší výdaje, v řádu stovek miliard korun. Zrušení této reformy by v dlouhodobém horizontu zvýšilo veřejné výdaje na důchody přibližně o 2 procentní body HDP, uvádí Komise.

Za účelem posouzení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v členských státech EU Komise každé tři roky, nebo po rozsáhlé důchodové reformě. Přezkoumává střednědobé a dlouhodobé prognózy nákladů na stárnutí obyvatelstva v jednotlivých členských státech. Tak tomu bylo i v případě Česka v roce 2024. Posouzení provádí společně Výbor pro hospodářskou politiku (EPC) a Komise a zveřejňuje se jako zpráva o stárnutí obyvatelstva.

Důchodové systémy jsou vedle zdravotní a dlouhodobé péče podle Komise klíčovým pilířem dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Prostřednictvím zprávy o stárnutí obyvatelstva a analýz udržitelnosti dluhu Komise posuzuje, jak demografické trendy a výdaje související se stárnutím obyvatelstva ovlivní veřejné finance v nadcházejících desetiletích. Důchodové reformy mohou být rovněž zahrnuty do národních plánů pro oživení a odolnost, pokud řeší strukturální fiskální výzvy a podporují dlouhodobý růst a fiskální udržitelnost, dodal Lebeda. Komise (podobně jako ratingové agentury a další investoři) klade podle něj větší důraz na dlouhodobou udržitelnost důchodových systémů než na dočasné zvýšení veřejného dluhu.

Důchodové systémy spadají primárně do pravomoci členských států. „Jsou to členské státy, které rozhodují o svých vlastních koncepcích systémů, věku odchodu do důchodu a sazbách příspěvků. První důchodový pilíř je zcela spravován jednotlivými členskými státy,“ uvedl Lebeda s tím, že doporučení pro jednotlivé členské státy týkající se udržitelnosti veřejných financí, včetně vnitrostátních důchodových systémů, jsou projednávána v rámci koordinace hospodářských politik v rámci evropského semestru.

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden na dotaz deníku Echo24, jak chce přesvědčit Evropskou komisi i investory či ratingové agentury, že návrat stropu na odchod do důchodu neohrozí dlouhodobou stabilitu veřejných financí, odpověděl, že je připraven o věci s Bruselem jednat. „My jsme samozřejmě připraveni to Evropské komisi vysvětlovat. My jsme měli nějaký program, my jsme s ním vyhráli volby, jsme odpovědní našim spoluobčanům a samozřejmě budeme argumentovat,“ uvedl Babiš.

Podle Babiše se Evropská komise nyní více než v minulosti zapojuje do hodnocení rozpočtové politiky členských států. „Pro mě je to samozřejmě novinka. Když jsem byl ministr financí, tak mi do toho nikdo nekecal,“ prohlásil před novináři Babiš. Současně upozornil, že řada zemí Evropské unie hospodaří s výrazně vyššími strukturálními schodky než Česká republika: jmenoval konkrétně Slovensko, Maďarsko, Polsko či Bulharsko.