Soukromí v EU opět v ohrožení. Kontroverzní Chat Control je zpátky, právní klička má usnadnit schválení

Evropský parlament bude tento týden znovu hlasovat o kontroverzní legislativě, která by technologickým firmám umožnila prohledávat online komunikaci a odhalovat materiály zobrazující sexuální zneužívání dětí (CSAM), takzvaném Chat Control. Ten kritici dlouhodobě odmítají jako nepřiměřený zásah do soukromí lidí, který přitom nepřinese řešení problému. Hlasování tentokrát proběhne podle odlišných pravidel, jež mají schválení usnadnit. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) uvedla, že největší frakce evropských lidovců právní kličkou vrací znovu návrh, který europoslanci už odmítli. Podle ní už nejde jen o ochranu soukromí, ale i o ochranu demokracie.

Právní rámec, který vypršel 3. dubna, dosud umožňoval platformám jako WhatsApp a Messenger přijímat dobrovolná opatření odchylující se od pravidel o soukromí elektronických komunikací a identifikovat uživatele podezřelé ze sdílení materiálů se sexuálním zneužíváním dětí. Zatímco se projednává nová trvalá verze zákona, dočasné prodloužení tohoto režimu navrhla Evropská komise. Parlament toto prodloužení v březnu odmítl poměrem 311 hlasů proti, 228 pro. Zdrželo se 92 členů.

Kritici legislativu kvůli jejím dopadům na soukromí, zejména na koncově šifrovanou komunikaci, označují jako „Chat Control“. „Děti chrání chytré vymáhání práva, nikoliv prohledávání soukromých zpráv milionů nevinných lidí,“ řekl serveru Euronews europoslanec Ignazio Marino ze skupiny Zelení/ESA, který zákon označil za „masové sledování“.

Dočasné prodloužení nicméně oživila Evropská lidová strana, největší skupina v Parlamentu, prostřednictvím zřídka využívané legislativní procedury. Podle představitelů středopravé skupiny hlasovali europoslanci ELS v březnu z velké části proti, a to kvůli pozměňovacím návrhům k původnímu textu, které předložila socialistická zpravodajka Birgit Sippelová a další levicoví zákonodárci s cílem omezit rozsah prohledávání. Lídr ELS Manfred Weber prosazuje, aby bylo prodloužení přijato bez jakýchkoli změn, a našel způsob, jak toho dosáhnout.

Podle osob obeznámených se situací, na které se odkazuje server Euronews, požádala ELS 17. června předsedkyni Parlamentu Robertu Metsolaovou, aby s prozatímním spisem pokročila, přičemž žádná jiná skupina nevznesla námitku. Následující den Metsolová během svého vystoupení na summitu EU vyzvala evropské lídry, aby s legislativou „pokročili“, a členské státy se poté minulý týden dohodly na obnovení prozatímního opatření.

Verze prodloužení přijatá zeměmi EU neobsahuje žádné podstatné změny a poskytovatelům online služeb by umožnila odhalovat, hlásit a odstraňovat online materiály se sexuálním zneužíváním dětí až do roku 2028. Nyní ji musí schválit Parlament, avšak krok evropských lidovců s sebou nese procedurální obrat, který dává příznivcům legislativy výraznou výhodu.

V rámci „řádného legislativního postupu“ je text přijat, pokud jej neodmítne nebo nepozmění absolutní většina všech europoslanců, tedy nejméně 361 z nich. Navzdory svému názvu se tento postup při tvorbě práva EU používá jen zřídka, neboť Parlament a Rada často přijímají k jednotlivým návrhům vlastní pozice a poté vyjednávají o podobě konečné verze.

Česká europoslankyně Markéta Gregorová v komentáři zaslaném redakci uvedla, že europoslanci hlasováním porušili vlastní pravidla. „Europoslanci rozhodli o zrychlené proceduře v rámci Chat Control 1.0. To znamená, že už ve čtvrtek budeme znovu rozhodovat o prodloužení výjimky, díky které nás mohly platformy šmírovat. Protože jde ale o takzvané druhé čtení, pro odmítnutí nebo upravení návrhu budeme potřebovat absolutní většinu europoslanců – tedy 361 hlasů,“ uvedla Gregorová.

Evropští lidovci tak podle ní zneužívají svoji pozici nejsilnější frakce a vrací nám právní kličkou na agendu znovu návrh, který jsme odmítli. „To je bezprecedentní. Tady už nejde jen o ochranu soukromí, ale i o ochranu naší demokracie. Ne znamená ne. Proto nechápu ani kolegy, kteří souhlasili se zrychlenou procedurou, a ochotně tak tančí podle toho, jak píská Rada s Komisí,“ dodala Gregorová.