Videa s okamžitou odměnu vedou až k sebepoškozování. Babiš si vyslechl rizika digizávislostí

Omezit možnost užívat chytrý telefon ve škole, a to od začátku školy do konce vyučování. To je jeden ze závěrů odborného semináře věnovaného digitálním závislostem dětí a dopadům online prostředí na jejich duševní zdraví, který se v úterý konal na Úřadu vlády ČR. Setkání proběhlo pod záštitou premiéra Andreje Babiše (ANO), který v úvodu uvedl, že vláda chce téma rychle řešit, ale zároveň hledat takový postup, který pomůže dětem a rodičům, aniž by zasáhl do soukromí a svobod celé společnosti. Premiér kritizoval ministra školství Roberta Plagu (za ANO) a jeho resort, že neudělal v posledních měsících nic ohledně zákazu a uvedl, že změnu případně v brzké době předloží jako svůj poslanecký návrh.

Babiš reagoval mimo jiné na ukázku obsahu a rizik, s nimiž se děti v digitálním prostředí setkávají, která byla přítomným na místě ve Strakově akademii přehrána. Označil je za „děsivé“ a uvedl, že by je podle něj měli vidět i rodiče malých dětí. „Nevěřím tomu, že rodiče tohle znají,“ řekl. Podle premiéra je potřeba znovu otevřít debatu o tom, co děti v online světě skutečně ohrožuje, kde má stát zasáhnout, jak má pomáhat.

Příspěvek, který nebyl na streamu zaznamenán, přiblížil profesor a psychiatr Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Ten popsal problém digitálních platforem jako dramatické zkracování cyklu odměny. Děti podle odborníka přecházejí od delších forem soustředění k obsahu, který přináší okamžité podněty během několika sekund. To podle Horáčka může narušovat vývoj schopnosti čekat na odměnu, usilovat o dlouhodobé cíle a prožívat běžné životní úspěchy. Horáček varoval, že nadměrné vystavení podobným podnětům může vést ke znecitlivění, problémům se sebepojetím a nakonec až sebepoškozování nebo sebevražedným myšlenkám. Kriticky mluvil také o filtrech na sociálních sítích, které podle něj u dětí a dospívajících posilují rozpor mezi skutečnou a idealizovanou podobou sebe sama. Za nejrychlejší první opatření označil omezení mobilních telefonů ve školách.

Na semináři zazněly rozdílné pohledy na možné nástroje regulace. Hynek Trojánek z organizace Iuridicum Remedium upozornil, že jeho organizace je skeptická k některým systémům ověřování věku, protože mohou narážet na ochranu soukromí a digitální práva. Za smysluplné řešení naopak označil přísnější regulaci mobilních telefonů ve školách. Současnou metodiku ministerstva školství považuje za krok správným směrem, ale nedostatečný. Trojánek má za to, že školy samy někdy přispívají k tomu, že děti chytré telefony potřebují – například při využívání komunikačních aplikací. Pozitivně ale zhodnotil, že metodika zakládání školních skupin na WhatsAppu nedoporučuje. Za zásadní označil také osvětu rodičů, u níž ale podle něj neziskový sektor naráží na malý zájem. „Rodiče na semináře buď nechodí, nebo na ně chodí ti, kteří se tam jdou vzájemně ujistit, že to dělají správně,“ řekl.

Babiš také zmínil návštěvu psychiatrického zařízení v Kroměříži, kde se léčí děti závislé na mobilech. Popsal případy agresivity po odebrání telefonu i informace z Linky bezpečí, která podle něj denně řeší stovky kontaktů a část případů končí zapojením integrovaného záchranného systému. „Musíme to rychle řešit,“ uvedl Babiš. Odkázal také, co se školy a telefonů týče, na zkušenosti z Irska, kde podle něj po zavedení regulace děti začaly během přestávek více komunikovat mezi sebou. „Děti spolu mluví, děti se smějí, předtím bylo ticho, protože všichni koukali do mobilu,“ popsal zkušenost, kterou mu podle jeho slov sdělil irský premiér během nedávného summitu v Černé Hoře. Premiér rovněž připomněl zahraniční debatu o omezení sociálních sítí pro děti, například v Austrálii nebo Francii. V té ale zatím tak jasno jako u škol nemá.

Jak regulovat digitální svět?

Ředitel NÚDZ Horáček během diskuse odmítl pochybnosti o vlivu sociálních sítí na psychické zdraví dětí a dospívajících. „Ten kauzální efekt, že to zhoršuje psychické zdraví, je naprosto jednoznačně prokázaný,“ uvedl. Odkázal na studie, které podle něj ukazují, že vyšší míra používání sociálních sítí negativně souvisí například se schopností vyrovnávat se se stresem nebo krizovými situacemi. Horáček uvedl, že problematickým se podle některých dat stává používání sociálních sítí přibližně od 2,5 hodiny denně. Za rizikové označil také opakované kontrolování zpráv a novinek. Podle něj se negativní dopady začínají projevovat u lidí, kteří několikrát za den kontrolují, zda jim nepřišla nová zpráva nebo zda se ve světě něco nezměnilo. Psychiatr zároveň zdůraznil, že situaci považuje za natolik vážnou, že podle něj není možné čekat na dokonalé řešení.

Tomáš Ondrejka z Českého telekomunikačního úřadu upozornil, že Evropská unie už disponuje legislativou, která ukládá digitálním platformám povinnost chránit nezletilé uživatele. Odkázal na nařízení o digitálních službách (DSA), podle něhož musí provozovatelé online platforem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti, ochrany soukromí a ochrany dětí. Český telekomunikační úřad podle něj zatím nemá dostatečné pravomoci, protože dosud nebyl schválen zákon o digitální ekonomice, který má evropské nařízení převést do českého právního prostředí. „Stále nemáme schválený zákon o digitální ekonomice, který by nám umožnil zahájit vyšetřování a nutit platformy k tomu, aby přijaly opatření proti těmto jevům,“ uvedl Ondrejka. Babiš přislíbil, že bude zákon, který se nyní v Poslanecké sněmovně nachází před druhým čtením, tlačit. V minulosti ale legislativu odmítalo hnutí SPD, koaliční partner hnutí ANO.

Policejní prezident Martin Vondrášek podpořil debatu o regulaci digitálního prostředí, zároveň však upozornil, že samotná omezení a represe problém nevyřeší. Podle Vondráška by se vedle regulace mobilních telefonů ve školách a omezení škodlivého obsahu na internetu měla pozornost soustředit také na budování funkční podpůrné infrastruktury. „Represe funguje jen tehdy, když je vyvážená něčím dalším,“ uvedl šéf policie.

Zuzana Holá z Nadace Vodafone upozornila, že online a offline svět už u dětí nelze oddělovat. Podle dat, s nimiž nadace pracuje, je ve věku 10 až 19 let pravidelně online a sleduje YouTube 93 procent dětí. „Pro děti je to jeden svět,“ řekla. Varovala proto před představou, že samotný plošný zákaz problém vyřeší. Pokud by se děti do digitálního prostředí dostaly až později, ale bez přípravy a bez regulace platforem, rizika by podle ní zůstala. Holá zdůraznila potřebu jednotné a důsledné regulace digitálního prostředí napříč platformami i státy. Týká se to podle ní i ověřování věku, které má být funkční, ale zároveň přijatelné pro uživatele. Upozornila také na rozdílné dopady implementace evropských pravidel v jednotlivých zemích.

Za společnost Google vystoupila v úterý Julia Schwarzová, podle níž je bezpečnost dětí online pro firmu dlouhodobou prioritou. Popsala, že Google pracuje s bezpečnými výchozími nastaveními pro mladistvé uživatele, filtrováním explicitního obsahu, bezpečným vyhledáváním a varováním před rizikovými zprávami. Zároveň připustila, že účinnost těchto opatření závisí i na schopnosti ověřit nebo odhadnout věk uživatelů. Ke sbírání dat na základě povinnosti ověřit věk například občanským průkazem přitom podle ní nepřistupují v první řadě, ale až ve chvíli, kdy se nepodaří odhadnout věk skrze nástroje umělé inteligence.

Premiér Babiš také v jednu chvíli mimoděk přiblížil svůj osobní pohled na umělou inteligenci, která je ještě novějším fenoménem, než jsou sociální sítě, jejichž dopady na společnost se začínají v současnosti teprve řešit. „Umělá inteligence nemá dělat za děti úkoly. Mají používat mozek, ne umělou inteligenci,“ uvedl na konto využívání AI ve vzdělávacích institucích. „Jenom aby nás to potom nenahradilo jednou, ti roboti,“ doplnil následně šéf kabinetu s dovětkem, že on sám ji nepoužívá, protože technologii nerozumí. O pár desítek minut později Babiš sdělil, že neodmítá AI jako celek.

Nedávno se po jednání vlády, na základě textu publikovaného ve Financial Times, Babiš zamýšlel nad časovou souvislostí mezi nástupem smartphonů a poklesem porodnosti v řadě zemí. Řada expertů ovšem pro Echo uvedla, že by byla opatrnější a rozlišovala mezi korelací a kauzalitou. K této tezi se vyjádřil v úterý na sociální síti X i sociolog Daniel Prokop. „Rozšíření iPhonů vysvětluje 33-52 % poklesu porodnosti v USA v letech 2007-2011. Analyzováno přes dosah signálu AT&T, který v těch letech iPhone využíval. Toto a v menší míře dostupnost bydlení jsou asi nejvíc potvrzené exogenní faktory poklesu porodnosti,“ napsal.