Čerpadláři: Regulace nebyla potřeba, na marže strop není. Schillerová: Opatření plní očekávání

Žádná regulace cen pohonných hmot nebyla v Česku potřeba, protože tuzemský trh je tak konkurenční, že se umí uregulovat sám. Pro Echo24 to řekl šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček s tím, že provozovatelé čerpacích stanic mají z Velikonoc, kdy americký prezident Donald Trump mluvil o bombardování Íránu, nakoupeny pohonné hmoty za vysoké částky, které teď musí prodat výrazně levněji. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 ale řekla, že opatření funguje a plní očekávání. Nevyloučila žádné další kroky, pokud je situace v souvislosti s konfliktem bude vyžadovat.

Vláda v minulém týdnu rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Dalším opatřením je každodenní stanovování maximální přípustné ceny paliv, které vyhlašuje ministerstvo financí. V pátek klesly maximální ceny paliv ve srovnání se čtvrtkem o koruny. Litr nafty byl nejvýše za 45,20 Kč, což je o 4,20 Kč méně než ve čtvrtek. Na víkend pak ministerstvo financí nastavilo strop 41,95 Kč s DPH za litr benzinu a 45,90 Kč s DPH za litr nafty. Cenové stropy na pohonné hmoty začaly platit ve středu. Mnohé čerpací stanice v krajích ovšem ceny paliv po zavedení stropů nezměnily, protože už v úterý nabízely ceny pod maximem stanoveným vládou. V Praze pak velká část stanic přizpůsobila své ceny maximálním povoleným cenám.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném redakci vysvětlil, že česká vláda žádnou regulaci nepřitvrzuje, ani neuvolňuje. „Vzoreček je pořád stejný, vycházející ze čtyř tržních cen. Maximální povolená přirážka k jejich průměru je pořád stejná – 2,50 Kč/l. Páteční dějinně rekordní zlevnění nafty i českých čerpacích stanic, oproti včerejšku (čtvrtku) průměrně celorepublikově o zhruba tři koruny na litr, odráží fakt, že předevčírem historicky rekordně spadla cena nafty na burze v Rotterdamu; právě zejména to citelně snížilo cenový strop. Cenový strop nesnížil stát, ale burza. Vláda žádné pevné stropy, jaké mají v Maďarsku či jaké uplatňují čerpací stanice Total ve Francii, nezavedla. Stropuje pouze přirážku k den co den se průběžně a volně měnícím tržním cenám pohonných hmot,“ poukázal Kovanda.

Unie nezávislých petrolejářů ve čtvrtek uvedla, že cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina provozovatelů čerpacích stanic nakoupila. Předseda unie Ivan Indráček pro Echo24 řekl, že ministerstvo financí pravidla zastropovaných cen dodržuje transparentně, což je pozitivní, samotná regulace je ale obecně špatná.

„Vzorec byl nadesignován podle mě na to, jak se vyvíjely ceny v březnu a jak velké byly denní nárůsty cen. Počítá s tím, že 2,50 je přiměřená marže. Oni vezmou průměr tří velkých dodavatelů plus burzu v Rotterdamu, přidají k tomu 2,50 přiměřené marže, všechno zdaní DPH a označí to jako strop. Ve chvíli, kdy máte například ze dne na den pokles o dvě koruny, ale máte naskladněné zboží, tak i při tomto poklesu vám 50 haléřů zbývá, což asi nebude nikdo nadávat,“ řekl Indráček.

Problém, který nastal, byl podle Indráčka v tom, že před Velikonoci americký prezident Donald Trump oznámil, že bude bombardovat Írán. „To vyhnalo cenu o čtyři koruny nahoru, což se propsalo do prodejních cen pro český trh na celé Velikonoce, respektive až do středy, protože u nás se stanovuje den po otevření Plattsu (denní burzovní kotace – pozn. red.), který se otevřel v úterý, protože v pondělí bylo volno. Skoro každá čerpačka má v nádrži kus zboží za tyto ceny. A během Velikonoc došlo k dohodám o příměří a cena tak klesla o pět korun dolu. Rozdíl tedy nebyl o dvě koruny, ale když vezmeme jeden a druhý extrém, tak je to devět korun,“ vysvětlil Indráček.

„Máte nakoupené drahé zboží a musíte ho velmi levně prodat. Kdyby to bylo v opačném gardu další dny, tak nad tím také mávnete rukou, protože marže není zastropována, vstupuje jen do výpočtu té zastropované ceny. Fakticky marže skutečně zastropována není. Nějakým způsobem by si to čerpadláři kompenzovali. Ale kvůli příměří ceny poklesly, budou dole těch 14 dní. To znamená, že se musíte zbavit drahého zboží za levno, což vede ke ztrátě,“ dodal Indráček s tím, že o jak velkou ztrátu jde, se nedá přesně odhadnout, protože nákupní vzorce jsou pro každou firmu trochu jiné, uplatňují různé slevy a tak dále.

Žádné další kroky nejsou vyloučeny, říká Schillerová

Podle něj v českém kontextu žádná regulace nebyla potřeba, trh se podle něj umí zregulovat sám. Připomněl, že ministryně financí během března říkala, že se čerpací stanice chovají odpovědně, měla k dispozici data z kontrol, které už v březnu probíhaly a viděla v nich, že se nic neděje. „Pak ale přišel premiér Andrej Babiš a řekl, že je to hrozné, že čerpačky mají marže 10 korun, protože si to blbě spočítal. Ministryně Schillerová na to musela reagovat s tím, že část čerpaček se urvala a prodávají moc draho. K žádnému výkyvu nedošlo, ale musí se to říkat,“ uvedl Indráček s tím, že problematické je také tvrzení, že se musí tlačit na čerpací stanice u dálnic a že ty menší mimo dálnici zdražovat nebudou, protože vědí, že by k nim pak nikdo nejezdil.

„Tím říká, že regulace bude mít dopad i na podle ní perfektně fungující trh mimo dálnice, který už má marže stlačené dolů, protože tím, že sníží uměle cenu na dálnicích, se bude tlačit i na čerpací stanice mimo dálnici. I válku na Ukrajině jsme přežili bez regulace, v reportingu cen nebyl nikdy vidět jakýkoliv exces. Prostě je u nás v pohodě, trh v Česku je velmi konkurenční v počtu subjektů, máme tu přes tisíc provozovatelů, více než tři tisíce stanic. To je tak silně konkurenční mechanismus, že by si takový trh přál každý v Evropě,“ dodal Indráček.

Ministryně financí Alena Schillerová pro Echo24 řekla, že vládní opatření zafungovalo a plní očekávání. „Čeští řidiči již například nejsou vystaveni extrémním maržím na páteřních dálničních tazích. Zároveň v kombinaci se snížením daní tlumí dopady zdražování pohonných hmot na domácnosti, firmu i ekonomiku jako celek. Situaci nadále intenzivně sledujeme a žádné kroky nejsou vyloučeny,“ řekla Schillerová a potvrdila, že v pondělí předloží vládě avizovaný zákon, který umožní regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády operativně.

Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř Echu řekl, že zavedení nového mechanismu výpočtu maximálních marží se v kontextu šoku na trzích s ropou po vypuknutí konfliktu v Íránu ukázalo jako nezbytný stabilizační prvek. „Vzoreček, který kombinuje cenu na rotterdamské burze s fixním koeficientem nákladů, efektivně zabránil tomu, aby si někteří distributoři na vlně paniky uměle navyšovali zisky na úkor občanů,“ prohlásil Hrnčíř.

„Zpětně vidíme, že se díky tomuto ‚vzorečku‘ podařilo udržet ceny na čerpacích stanicích pod psychologickou hranicí 50 Kč, kterou by bez regulace trh pravděpodobně dávno překonal. Na druhou stranu si musíme přiznat, že jde o mimořádný a dočasný zásah do volného trhu. Dlouhodobě by tato regulace tlumila investice do modernizace čerpacích stanic, ale v tuto chvíli převládá sociální a ekonomický přínos nad negativy,“ dodal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) si zároveň ve čtvrtek stěžoval, že hlavní hráči na trhu, tedy PKN Orlen a MOL v době, kdy burza šla o 15 procent dolů, nepochopitelně navýšili velkoobchodní ceny o dvě koruny. „To se mi vůbec nelíbí,“ řekl Babiš. Připomněl, že vláda v minulém týdnu společnosti Orlen Unipetrol půjčila z nouzových rezerv státu 100 000 tun ropy. Požádal proto, aby se firmy chovaly férově. Společnosti Orlen a MOL nicméně kritiku odmítly s tím, že jejich velkoobchodní ceny podle nich vycházejí ze situace na trhu.