Havlíček: Zbrklost při nákupu plynu znamená vyšší ceny příští rok. Vláda má krizové scénáře

Plynové zásobníky se v Evropě plní nejpomaleji od doby před začátkem války na Ukrajině. Česko bude přesto podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) k prvnímu září mít naplněnost 70 procent, což je více, než požaduje příslušná vyhláška. Podle něj není problém v množství či dostatku plynu, ale v jeho ceně. Zbrklost při nákupu znamená podle něj vyšší ceny příští rok, uvedl pro Echo24 Havlíček.

Někdejší šéf hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS) během svého vystoupení ve sněmovně hovořil o tom, že se v těchto dnech hodně řeší sucho, ale zapomíná se na jiná témata. „Například dostatek elektrického proudu, dostatek energetických surovin. Uklidnila nás situace, teď se prakticky na tom trhu neděje vůbec nic. Všeho je dostatek relativně za slušné ceny. Já se ale docela modlím, aby byla lehká zima. Proč to říkám? Protože pokud se podíváte na modely, jak se bude vyvíjet spotřeba a výroba elektrické energie a jak budeme používat energetické suroviny a kde je budeme nakupovat, tak tento stav moc příznivý není a zase mi připadá, že až v prosinci a já věřím, že to tak nebude, že ještě rok máme čas, ale když nám začne vypadávat elektrická síť, tak se prý do toho čísla jedna nedostane tentokrát sucho nebo něco jiného, ale prioritou bude dostatek proudu,“ uvedl Adamec.

„Kdo je připraven, není překvapen. Jen tak mimochodem, nevím, jestli zaregistrovali, že Německo hlásí nenaplněné plynové zásobníky. To jenom tak trošku bokem říkám, že ta situace teď vypadá dobře, ale v příštích měsících vůbec dobře vypadat nemusí,“ dodal Adamec.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že Česko bude mít k 1. 9. cca 70 % v zásobnících, podle vyhlášky mělo mít 60 %. „Jsme mezi sedmi už nejlepšími v EU, Německo má o cca 10 % méně. Prodaného do topné sezony máme v ČR dokonce přes 80 %. Plynu na příští sezonu bude dostatek. Je to dáno i tím, že plynu je na rozdíl od roku 2022 v Evropě dostatek. Zásobníky jsou pojistkou, nikoliv hlavním zdrojem. Obchodníci většinu plynu kupují na denním trhu nebo na bázi delších kontraktů. Je velká a nevyužitá LNG kapacita,“ uvedl Havlíček.

„Nehraje se tedy o množství či dostatek, ale o cenu. Proto se v Evropě plní zásobníky pomaleji než minulý rok. Vyhraje totiž ten, kdo bude kupovat rozvážněji. Zbrklost při nákupu znamená vyšší ceny příští rok. To je zcela zásadní. Proto jsou obchodníci v celé Evropě opatrnější,“ dodal ministr.

„Co se týká cen energií, držíme regulovanou složku nízko. Naše zásadní opatření s OZE se vyplatilo, lidem a firmám se ulevilo a státu se to vrací na příjmech z vyšší výkonnosti firem,“ poukázal Havlíček.

Vláda má podle něj několik scénářů, které připravila s hospodářskou veřejností a které představila i na Bezpečnostní radě státu. „V případě krize je umíme okamžitě spustit. Nejdůležitější hospodářský ukazatel současnosti je inflace, kterou díky dobře nastavené cenové energetické politice máme druhou nejlepší v EU. Klíčovou součástí je přitom právě energetická inflace, kde jsme rovněž druzí nejlepší,“ řekl Havlíček.

Nejtěžší zima od začátku války

Podle poradenské společnosti Oxford Economics spojené s obchodní fakultou Oxfordské univerzity ve Velké Británii se naplnila řada nepříznivých rizik na straně nabídky a zásoby plynu jsou před topnou sezónou na historicky nízké úrovni. „Nadcházející zima se z hlediska dodávek energie jeví jako nejtěžší pro EU od zimy 2021–2022. Před pěti lety Rusko omezilo dodávky před svou invazí na Ukrajinu a v jejích počátečních fázích, čímž vyvolalo evropskou energetickou krizi. Nyní kombinace faktů, jako je fakticky uzavřený Hormuzský průliv, dlouhodobé výpadky na norských plynových polích a sucha omezující výrobu vodní a jaderné energie v energetickém sektoru uprostřed vysoké poptávky po chlazení, přičemž mezeru vyplňuje plyn, způsobila raketový růst cen. Mezitím zůstávají zásoby plynu v EU na historicky nízké úrovni, a to i po zohlednění snížené poptávky po plynu v posledních pěti letech,“ uvádí analytici Oxford Economics.

Situace by v průběhu tohoto roku mohla vyhnat inflaci nad 3,5 % a udržet ji nad 3 % až do roku 2027, což by posílilo jestřábí postoj ECB. „Na rozdíl od let 2021–2022 se však domníváme, že fyzický nedostatek představuje pouze okrajové riziko – v současnosti existuje větší globální nabídka LNG a více dovozních terminálů v EU. Hormuzský průliv zůstává fakticky uzavřen, výpadky v norské těžbě plynu se prodloužily a zemní plyn zaplnil mezeru ve výrobě elektřiny způsobenou suchy, která zasáhla výrobu z vodních a jaderných elektráren,“ uvádí analýza.

Ačkoli EU v posledních letech snížila spotřebu plynu o 15–20 %, zůstává v zimních měsících pevně v rukou počasí. „Prodloužené chladné období by způsobilo raketový růst cen. Rusko je neznámou v rovnici. Stále se na něm podílí téměř 15 % dovozu plynu do EU – další jednostranný pokles dodávek do Evropy, jak tomu bylo v letech 2021–2022, by vedl ke spirále rostoucích cen a obavám z fyzického nedostatku. Považujeme to za extrémní riziko. EU by mohla být nucena pozastavit svůj chystaný zákaz dovozu ruského plynu,“ píše se dále v analýze.

Mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Tadeáš Provazník už dříve pro Echo24 řekl, že letošní zima vedla k většímu čerpání zásob než předchozí mimořádně teplé zimy. „Obchodníci zároveň letos doplňují zásoby pomaleji, jelikož ekonomická motivace ke skladování je slabší, protože rozdíl mezi letními a zimními cenami plynu je malý, takže samotné uskladnění nepřináší takový obchodní zisk jako v některých předchozích letech. Někteří obchodníci skladovací kapacitu nevyužívají a dodávky zákazníkům zajišťují prostřednictvím spotových, forwardových a futures kontraktů,“ uvedl Provazník.

„V rámci jednání, které měl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v předchozích měsících s obchodníky s plynem a provozovateli největších tuzemských zásobníků, vyplynulo, že značná část kapacity tuzemských zásobníků (cca 80 %) je již od jara zasmluvněna a obchodníci deklarovali svůj zájem kapacitu, kterou si zasmluvnili, naplnit, jen s největší pravděpodobností vzhledem k výše uvedenému v pozdějším termínu než v loňském roce,“ dodal Provazník.