Kdo nesouhlasí, má smůlu. V EU se mají opět otevřít dveře do soukromých konverzací na internetu

CHAT CONTROL

Kdo nesouhlasí, má smůlu. V EU se mají opět otevřít dveře do soukromých konverzací na internetu
Možné prosazení návrhu v dosavadních podobách je snem pro bezpečnostní složky a zároveň noční můrou pro zastánce internetu jako svobodného prostoru. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

„Nesmrtelné“ nařízení Chat Control budí opět poprask. Europoslanci teprve nedávno odmítli, aby pokračovala výjimka, která umožňovala soukromým společnostem porušovat pravidla pro soukromí na internetu a skenovat soukromé konverzace uživatelů aplikací, jako je třeba Messenger či Gmail. Jak se ukazuje, bylo jim to k ničemu. Zastánci nařízení si totiž za pomoci procesního triku prosadili nové hlasování, což mimo jiné vyvolalo i otázky o demokratickém fungování europarlamentu.

V hlasování, které se má odehrát už ve čtvrtek, jde o zmiňovanou „dočasnou“ výjimku, známou jako Chat Control 1.0. Ta měla původně platit po dobu, než se unijní státy dohodnou na tvrdším Chat Control 2.0, na to však ani po celé řadě pokusů nedošlo. Původní návrh Evropské komise i následující kompromisní návrhy Chat Control 2.0 totiž už několik let naráží na neshodu mezi unijními státy, ale i na tvrdou kritiku odborníků, části politiků i organizací zabývajících se právem na soukromí. Možné prosazení návrhu v dosavadních podobách je snem pro bezpečnostní složky a zároveň noční můrou pro zastánce internetu jako svobodného prostoru.

Myšlenkou návrhu je reagovat na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Proti samotnému cíli návrhu nikdo neprotestuje, kritici však upozorňují na to, že za zcela neefektivní způsob boje proti dětské pornografii návrh zcela obětuje právo na soukromí. A přinese zároveň obrovské množství neprávem obviněných lidí, kteří se dopustí „zločinů“, jako je sdílení fotografií z dovolené.

Zásadní problém návrhu Chat Control 2.0 i dosavadních kompromisních variant je podle kritiků jak to, že ho nelze dosáhnout bez prolomení takzvaného koncového šifrování, tak značná nespolehlivost nástrojů, které by se ke kontrole využívaly. To tak znamená jediné: úředníci by kontrolovali soukromé fotografie či videa u zcela bezúhonných lidí, kteří nic neprovedli.

Takzvaný Chat Control 1.0 pak označuje dočasnou výjimku z evropského nařízení o soukromí v elektronických komunikacích (ePrivacy), která umožňuje poskytovatelům komunikačních služeb – například e-mailů nebo chatovacích aplikací – skenovat obsah zpráv a příloh, aby odhalili materiály související se sexuálním zneužíváním dětí. Opatření bylo poprvé přijato v roce 2021 jako přechodné řešení po rozšíření směrnice o elektronických komunikacích na online platformy a mělo platit do doby, než EU přijme komplexní legislativu.

Další vrstvu roky se táhnoucí situaci kolem Chat Control dodává nynější dění v Evropském parlamentu. Pobouření vyvolal postup, který předem zvýhodňuje zastánce návrhu a podle kritiků přichází příhodně v době letních měsíců. „Poslanci a poslankyně Evropského parlamentu čelí masivnímu tlaku. Již sice odmítli, aby velkým internetovým platformám bylo umožněno automatizovaně číst soukromou konverzaci uživatelů s cílem vyhledávat dětský pornografický obsah. Komisi se však procedurálním trikem ,povedlo‘ zařídit, že se o tom bude v krátké době ve čtvrtek 9. července 2026 hlasovat již potřetí a navíc podle velmi nevýhodných pravidel pro zastánce soukromí. Odmítnout návrh přitom bude tentokrát mnohem náročnější. Bude třeba absolutní většiny 720 poslanců, tedy nejméně 361 hlasů. Jejich získání bude v době letní docházky europoslanců do Parlamentu skutečně nelehký úkol,“ uvedla organizace Iuridicum Remedium (IuRe), která se zabývá právem na soukromí na internetu a dlouhodobě návrh nařízení kritizuje.

Dočasné prodloužení oživila podle serveru Euronews Evropská lidová strana, největší skupina v Parlamentu, prostřednictvím zřídka využívané legislativní procedury. Podle představitelů středopravé skupiny hlasovali europoslanci ELS v březnu z velké části proti, a to kvůli pozměňovacím návrhům k původnímu textu, které předložila socialistická zpravodajka Birgit Sippelová a další levicoví zákonodárci s cílem omezit rozsah prohledávání. Lídr ELS Manfred Weber prosazuje, aby bylo prodloužení přijato bez jakýchkoli změn, a našel způsob, jak toho dosáhnout.

Podle lidí obeznámených se záležitostí požádala EPP 17. června předsedkyni Parlamentu Robertu Metsolaovou, aby prozatímní návrh posunula kupředu, a žádná jiná frakce proti tomu nevznesla námitku. Následující den Metsolaová během summitu EU vyzvala evropské lídry, aby s legislativou „pokročili“, a členské státy se poté minulý týden dohodly na obnovení prozatímního opatření.

„Jsme ve finálních týdnech vyjednávání trvalého režimu boje s dětským pornografickým obsahem, který by ale zachovával i naše občanská práva a soukromí. To se nelíbí Komisi a ve výsledku ani Radě, která musí ve vyjednávání Parlamentu ustupovat, a Komise tak svůj návrh nestáhla. Jako velké zklamání a zradu demokracie považuji krok předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly, která na základě přání své lidovecké frakce jednostranně vyzvala členské státy, aby přijaly svou společnou pozici, čímž se celý legislativní proces znovu rozběhnul. My tak budeme muset o stejném návrhu hlasovat již potřetí. Tentokrát však odmítnout nebo upravit návrh bude mnohem složitější. Jde o naprosto bezprecedentní situaci. Komise tak fakticky říká, že výsledek předchozího hlasování nehraje žádnou roli,“ kritizovala využití procesního triku pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která proti Chat Control dlouhodobě vystupuje.

Kritici tak apelují na europoslance, aby znovu prodloužení výjimky odmítli. „Celá obhajoba čtení soukromých zpráv, postavená na hledání nevhodného obsahu, je mýtus. I z dat německé vlády totiž vyplývá, že neexistuje žádná souvislost mezi počtem nahlášených případů a vypršením výjimky. I samotná Komise navíc přiznala, že neexistuje žádná prokázaná souvislost mezi skenováním soukromých zpráv a skutečnými odsouzeními pachatelů či záchranami dětí. Nástroje využívané ke skenování jsou navíc vysoce chybové, což vede k tomu, že jsou cenné zdroje bezpečnostních složek odkláněny od skutečných vyšetřování k zpracování až 75 % falešných hlášení a tedy bezcenných dat,“ uvedla v tiskové zprávě IuRe s tím, že nedochází k žádnému zlepšení bezpečnosti dětí, ale pouze k rozšíření sledování.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články