Strana Le Penové dostala od voličů nejvíc hlasů, jejímu vítězství však zabránil volební systém

Na počet hlasů pravicové Národní sdružení (RN) v právě proběhlých francouzských parlamentních volbách drtivě zvítězilo. Hnutí Marine Le Penové jich od občanů ve druhém kole voleb obdrželo přes 10 milionů, tedy o tři miliony více, než byl zisk v tomto ohledu druhé levicové koalice Nová lidová fronta (NFP). Přesto na počet křesel skončila před volbami favorizovaná RN až třetí. Může za to většinový volební systém i strategie jejích oponentů.

Národní sdružení v nedělních volbách obdrželo celkem 37,06 % hlasů, Nová lidová fronta 25,81 % a koalice Spolu, která byla postavena okolo strany Obnova úřadujícího prezidenta Emmanuela Macrona, získala 24,53 %. Tato převaha RN se však nepřeklopila do zisku křesel v Národním shromáždění, dolní sněmovně francouzského parlamentu. Zde navzdory předvolebním analýzám dominovala levicová koalice - ta bude mít celkem 180 poslanců, centristické Spolu bude se 159 křesly druhé nejsilnější. Až poté následuje Národní sdružení, jejich členům a přidruženým kandidátům připadne 142 křesel. To je sice o 53 víc, než kolika RN disponovalo dosud, ale na zisk premiérského postu, na které si ještě pár dní nazpět brousil zuby formální předseda strany Jordan Bardella, to zdaleka nestačí.

Čtěte také: Macron umetl ve Francii cestu k moci komunistům a antisemitům, soudí Vondra

V čem tkví nepoměr mezi obdrženými hlasy a skutečnými volebními zisky? Zejména ve většinovém volebním systému, který brání v úspěchu těm uskupením, které majorita voličů vnímá jako extrémní. Ve Francii je tento efekt ještě umocněný skutečností, že volby probíhají dvoukolově, a politickým stranám a koalicím se tak otevírá poměrně široké pole působnosti pro různé taktické manévry. Přesně k něm se nyní uchýlily i dva ve výsledku nejsilnější subjekty - Nová lidová fronta a Macronova koalice Spolu.

Ty po prvním kole začaly stahovat své kandidáty z těch volebních okrsků, kde podle jejich uvážení neměli šanci - tak, aby se netříštily hlasy "protilepenovského" elektorátu. Levicoví a středoví voliči na tuto strategii skutečně zareagovali pozitivně. Podle analýzy deníku Le Parisien, v okrscích, kde se střetlo Spolu a RN, 72 % lidí, kteří v 1. kole hlasovali pro levicovou koalici, šlo volit Macronova kandidáta. Obráceně tato spolupráce fungovala o poznání méně: v soubojích Nové lidové fronty a lepenovců se k levici přiklonila zhruba polovina centristických voličů - v případě, že v daném okrsku byl levicovým kandidátem člen radikální Nepodrobené Francie (LFI), toto číslo kleslo dokonce na 43 %. V konečném součtu však levice a macronisté mohou slavit úspěch. Národnímu sdružení byl, alespoň prozatím, ve Francii znovu odepřen přístup k moci.

Co se ve vrcholné francouzské politice bude dít v následujících dnech, je však nejasné. Dosavadní premiér Gabriel Attal z Macronovy strany Obnova přijel po volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident ji však odmítl, ponechal Attala zatím ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom dnes informovala francouzská média.