Zrušme dotace, nikdo kromě příjemců si toho nevšimne, říká vláda

Snížení objemu státních dotací až o desítky miliard korun, především v zemědělství. Taková je ambice ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Představitelé vlády k tomu uvedli, že se záměrem souhlasí. Nejčastěji zmiňovaným důvodem je to, že dotace často udržují při životě projekty, které by jinak neměly šanci se ufinancovat a navíc nemají potřebný dopad. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) je potřeba, aby dotace projekty pouze nastartovaly, ale nestaly se trvalou formou jejich financování.

Snižování národních dotací bude podle Stanjury součástí konsolidačního balíčku, v rámci kterého chce snížit strukturální schodek rozpočtu o 70 miliard korun. „Moje ambice je, abychom to snížili o několik desítek miliard pro příští rok,“ řekl. Očekává ale intenzivní politickou debatu, protože se příjemci dotací budou bránit. Omezení dotací je podle Stanjury možná reakce na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů. „Původně dotace vznikaly k tomu, aby snižovaly regionální nebo jiné rozdíly. Dnes je z toho regulérní odvětví průmyslu,“ řekl.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si nechal podle svých slov do příštího pátku zpracovat podrobný přehled, jaké dotace jsou v případě jeho resortu zbytné. „Ministerstvo vnitra patří k těm největším resortům a těch dotačních titulů má skutečně dost. Chci mít přesný přehled o jejich čerpání v daném časovém úseku. A jednoznačně se může ukázat, že některé dotační tituly jsou již za zenitem a je potřeba je revidovat,“ řekl Rakušan s tím, že si neumí představit například omezování dotací pro lokální prevenci kriminality či pro sbory dobrovolných hasičů.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že evropské dotační tituly tvoří velkou část investic v České republice, což podle něj není z povahy věci dobře. Historicky podle něj měly být evropské fondy určeny především na vyrovnávání určitých disproporcí v členských zemích EU. „Aby se všem lidem dařilo v každé zemi stejně dobře bez ohledu na oblast, ve které žijí,“ uvedl Bartoš na tiskové konferenci po jednání vlády.

Za minulých vlád podle Bartoše nefungoval systém dotací tak, jak by měl, tedy v tom smyslu, že dotace má pouze iniciovat nějaký projekt, nikoliv po celou dobu financovat jeho fungování. „My můžeme udělat to, že budeme přesněji cílit dotační programy, aby se nejednalo o jakýsi stálý zdroj příjmů nějakých projektů, ale aby šlo o pomoc vyrovnávat nerovnosti v oblastech, kde mají lidé nějaký objektivní problém jako je třeba nedostupná zdravotní péče či nedostatek středních škol nebo školek,“ uvedl Bartoš.

Dotace živí projekty, které by bez nich nepřežily a jsou k ničemu

Podle Bartoše přílišné spoléhání se na dotace ať už evropské či národní v důsledku znamená, že upadá samotná činnost a produktivita podpořených projektů. „Spousta iniciativ měla být za evropské peníze zahájena a pak si na sebe v ideálním případě vydělat. Tedy tak, že za ty investované prostředky na sebe nabalí třeba talentované pracovníky nebo se tam zlepší situace s bydlením. My jsme se ale naučili tou dotační politikou dlouhodobě projekty financovat. To je zkrátka špatně,“ řekl Bartoš.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že nález Nejvyššího kontrolního úřadu (psali jsme o něm zde) hovoří jasně. I ministr Stanjura uvádí, že dotační systém za současných podmínek „pokřivuje trh ve prospěch velkých firem“. „V českomoravských luzích a hájích je jednoduše předotováno a já jsem zastáncem toho, abychom v rámci té fiskální konsolidace zrušili ty dotace, jejichž zrušení si nikdo nevšimne, kromě jejich příjemců,“ uvedl Síkela po jednání vlády.

Ministr zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že v oblasti zdravotnictví byly již nastaveny cílené tituly například pro praktické a dětské lékaře, kterých je v řadě oblastí nedostatek. „Jsem nesmírně rád, že se ukázalo, že zájemci z řad absolventů lékařských fakult o tyto obory jsou,“ řekl Válek s tím, že obsazeno již bylo 80 míst. „Takové dotační tituly mají smysl, pokud chceme někde zavést něco, co tam do té doby není a lidem to chybí,“ řekl Válek s tím, že dotace by jednoznačně neměly pomáhat pouze těm, kteří ty dotace čerpají místo toho, aby pomáhaly širším skupinám obyvatel.

„V mnoha případech dotace udržují projekty, které by bez těchto finančních prostředků nebyly absolutně životaneschopné a ještě se ve výsledku ukazuje, že žádný reálný dopad nemají,“ uvedl Válek s tím, že i ministerstvo zdravotnictví analyzuje všechny své dotační tituly, ale má jich poměrně málo v porovnání s ostatními resorty.

Zisk zemědělců táhla rostlinná výroba a výkyvy na burzách, říká ministerstvo

Oblastí, v níž chce Stanjura škrtat největší objem dotací, je zemědělství. Mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý deníku Echo24 řekl, že debata o úsporách v tuto chvíli probíhá. „Je třeba zdůraznit, že MZe snížilo národní dotace již v rámci schváleného státního rozpočtu pro letošní rok o 2,3 miliardy korun,“ řekl pro Echo24 Bílý.

Za efektivnější považuje MZe například podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), u kterých se v souladu s programovým prohlášením vlády podařilo zajistit navýšení na dvě miliardy korun. „Podpory poskytnuté přes tento fond mají větší multiplikační efekt. V průměru je to zhruba šest a půl násobek a u programu Zemědělec dokonce až třináctinásobek. To znamená, že dvě miliardy korun ze státního rozpočtu mají v resortu ministerstva zemědělství pozitivní vliv v celkovém objemu zhruba třináct miliard korun,“ uvedl pro Echo24 Bílý.

Pokud jde o zisk zemědělců v loňském roce, ten táhla podle Bílého hlavně rostlinná výroba a výkyvy na světových burzách. „Naopak oblast živočišné výroby se propadla do ještě větší ztráty. Podpory ze strany MZe proto chceme směřovat především do postižených sektorů živočišné výroby, ale také například pro pěstitele ovoce nebo zeleniny,“ uvedl Bílý. „Výrazně také plánujeme letos, i v dalších letech, podpořit investice do modernizace zemědělských podniků a zpracování potravin přímo na farmách,“ dodal pro Echo24 Bílý.