ETS pro průmysl není dobrý nástroj, na místě je revize či odklad, říká tvrdě Merz. Co na to EU?

Německý kancléř Friedrich Merz se překvapivě důrazně postavil na stranu těch, kteří chtějí revizi průmyslového systému obchodování s emisními povolenkami. Zástupcům průmyslu tento týden řekl, že systém byl zaveden, aby snížil emise CO2 a zároveň umožnil firmám přejít na bezemisní výrobní linky. Zjevně to ale podle Merze není funkční nástroj a je třeba ho přehodnotit. Podobně se vyjadřuje také český premiér Andrej Babiš (ANO), který tento svůj postoj podle svých slov komunikoval na skončeném summitu EU.

Podle predikce EK z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). „A průměr letos v lednu je 85 eur. Takže to se nepovedlo,“ poznamenal Babiš po jednání, na němž unijním lídrům rovněž ukázal analýzu, jak se obchodují emisní povolenky na burze, ze které podle něj jednoznačně vyplývá, že ve velkém obchodují banky a spekulanti, zatímco evropský průmysl bankrotuje.

„Že je třeba něco udělat, aby Evropa zůstala konkurenceschopná, už nepochybuje téměř nikdo. Liší se ale názory na to, jakým způsobem to udělat. Dneškem to ale nekončí, budu na tom dál pracovat a přesvědčovat další evropské kolegy o našem návrhu na koalici přátel konkurenceschopnosti, stejně jako o tom, že cestou je právě zásadní změna ETS 1,“ napsal Babiš po skončení summitu na sociální síti X.

Unijním lídrům chce podle svých slov poslat další dopis, ve kterém popíše český plán. „10. března na summitu ve Francii budu zase za konkurenceschopnost Evropy bojovat,“ dodal s odkazem na summit, který se koná 10. března v Paříži.

Problém je podle českého premiéra rovněž v tom, že Evropa nemá jednotný energetický trh. V Portugalsku, kde mají moře a slunce, je elektřina levnější než ve Francii. Ještě mnohem dražší je pak v Německu, v Česku či v Estonsku. „Potřebujeme energetické dálnice, to znamená propojení jednotlivých trhů. U nás hlavně s Německem a Polskem, ale to jsou obrovské investice,“ uvedl Babiš.

Na summitu se podle svých slov snažil vysvětlit ostatním lídrům, že Česko má úplně jinou pozici, než například Dánsko, která má 70 procent obnovitelných zdrojů, či Španělsko, která má nejen vítr, ale i slunce. „Musí pochopit, že každý máme nějaký energetický mix a náš region je o jádru,“ dodal s tím, že Česko potřebuje stabilní příkon elektřiny.

Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko. Německý kancléř Friedrich Merz překvapivě důrazně ve středu na setkání s představiteli průmyslu v belgických Antverpách vyzval k přehodnocení systému. Podle něj má ETS snižovat emise CO2 a zároveň umožnit firmám přechod na bezemisní výrobu, což se podle něj nemusí dařit.

„Tento systém je zaveden, aby snížil emise CO2 a zároveň umožnil firmám přejít na bezemisní výrobní linky. Pokud to není dosažitelné, zjevně to není dobrý nástroj a měli bychom být velmi otevření jeho revizi, nebo ho alespoň odložit,“ uvedl Merz za potlesku zástupců průmyslu.

Dodal, že ochrana průmyslové konkurenceschopnosti je zásadní. „Měli bychom se vyhnout všemu, co ohrožuje konkurenceschopnost našeho průmyslu. Plně souhlasím se všemi, kdo říkají, že musíme dělat více v oblasti změny klimatu,“ prohlásil. Současně ale varoval: pokud opatření přicházejí „na úkor našich průmyslů a pracovních míst v našem průmyslu, je to nepřijatelné“.

Naopak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na stejném setkání uvedla, že má systém obchodování s emisemi jasné přínosy. „Od jeho zavedení v roce 2005 klesly emise o 39 procent, zatímco ekonomika v sektorech zahrnutých do ETS vzrostla o 71 procent. To ukazuje, že dekarbonizace a konkurenceschopnost mohou jít ruku v ruce,“ řekla von der Leyenová před zástupci průmyslu a lídry několika evropských zemí.

Česká vláda chce zároveň odklad platnosti systému ETS 2 do roku 2030. Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) pro Echo24 řekla, že stále více zemí a politiků si uvědomuje, jak jejich průmysl doplácí na Green Deal, což se pak negativně projevuje na konkurenceschopnosti Evropy. „Dopis pana premiéra Babiše vnímám jako součást snahy o obnovení konkurenceschopnosti. Je to priorita pana premiéra a na všech relevantních schůzkách se o tomto tématu baví. Pokud by se připojili všichni, kdo před evropskými volbami slibovali, že dojde k navýšení konkurenceschopnosti Evropy a zrealističtění Green Dealu, podpora by byla,“ uvedla Dostálová.

Poukázala, že pravidelně v tomto smyslu hlasují tři frakce (Patrioti pro Evropu, Evropští konzervativci a reformisté a Evropa suverénních národů) a evropští lidovci (EPP), kteří to měli podle Dostálové také ve svém programu, zatím ale stále často hlasují se Zelenými. „I oni si ale začínají uvědomovat, že současný Green Deal není udržitelný, o čemž svědčí i to, že při hlasování o klimatickém cíli 2040 byla část EPP mezi 40 procenty europoslanců, kteří cíl odmítli. Jednání na různých úrovních probíhají a hledáme podporu napříč Evropou,“ dodala.

Odklad do roku 2030 už dříve vytáhli europoslanci ODS. Jeden z nich, Ondřej Krutílek, pro Echo24 řekl, že díky systematickému vyjednávání se podařilo odložit náběh ETS2 o jeden rok. „V tomto směru Andrej Babiš navazuje na výsledky předchozí vlády. U Andreje Babiše nicméně pravidelně narážíme na to, že nedokáže přetavit sliby do reality. Připomínám, že ETS2 přímo vychází z Green Dealu, který Babiš před šesti lety sám schválil. Proto jsem skeptický, že něčeho dosáhne,“ uvedl Krutílek.

„Základní problém je jeho dlouhodobě nízká důvěryhodnost. Je to spojenec Orbána a Fica, nemá dořešený střet zájmů, jeho europoslanci jsou zablokovaní ve frakci Patriotů pro Evropu, s níž se nikdo nebaví. V takové pozici je budování koalic pro změnu ETS2 extrémně složité, ne-li nereálné,“ dodal Krutílek s tím, že druhý problém je vnitřní chaos ve vládě a hlavně chybějící ministr životního prostředí. „Bez ministra nemáte hlas na Radě, nemáte vyjednavače v klíčových fázích legislativy a ostatní státy vás prostě obejdou. Dopisů můžete psát, kolik chcete, ale to nestačí,“ míní Krutílek. „Žádný systematický kontakt s vládou v této věci neprobíhá. Spolupracovat lze jen tehdy, pokud existují předpoklady, že má druhá strana nějakou skutečnou strategii a že to myslí vážně,“ uvedl.