Problém opravdu těžký. Ozempic, semaglutid, wegovy

KOMENTÁŘ

Problém opravdu těžký. Ozempic, semaglutid, wegovy
Léčba obezity semaglutidem poněkud připomíná vytloukání klínu klínem. Lék snižuje chuť k jídlu, ale i spoustu jiných chutí; někteří pacienti uvádějí, že ztratili chuť na alkohol, cigarety, nakupování..., píše Marian Kechlibar. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Pojem semaglutid není českému čtenáři obvykle moc známý; podle charakteru slova lze soudit, že jde o chemikálii, a také že ano. Je to účinná látka vyvinutá dánskou farmaceutickou společností Novo Nordisk, která se až donedávna používala hlavně k léčbě diabetu 2. typu. V současné době jej ale užívá daleko více lidí než jen diabetici, a to i přesto, že za něj musejí tvrdě platit a že jde o nedostatkové zboží. Semaglutid čili ozempic čili wegovy, je první poměrně bezpečná látka, která účinně snižuje tělesnou váhu pacientů a zároveň zlepšuje jejich metabolické parametry: tlak, cholesterol, krevní glukózu, na co jen pomyslíte.

Slovo „bezpečná“ je namístě, protože ignorujeme-li bezpečnost, nějaké chemikálie ke snižování tělesné hmotnosti byly k dispozici už dřív. Patří mezi ně jistá nejmenovaná látka, která zvyšuje aktivitu buněčných mitochondrií natolik, že člověk razantně hubne, ale také se může zevnitř uvařit.

 

Soudě dle skutečnosti, že najít její prodejce na internetu není zas tak těžké a že občasné „smrťáky“ z předávkování se v nemocnicích vyskytnou, ani toto riziko určitý typ pacienta neodradí. Ve srovnání s touto nejmenovanou látkou je semaglutid celkem neškodný, i když vedlejší účinky samozřejmě má. Musíme mezi ně počítat i vyprázdnění peněženky, protože v amerických lékárnách stojí měsíční dávka zhruba patnáct set dolarů.

Léčba obezity semaglutidem poněkud připomíná vytloukání klínu klínem. Lék snižuje chuť k jídlu, ale i spoustu jiných chutí; někteří pacienti uvádějí, že ztratili chuť na alkohol, cigarety, nakupování a podobné aktivity, které mají často charakter závislosti. Získali ovšem závislost novou, nechtěnou, protože přestanete-li užívat drahý (a injekčně podávaný) lék pravidelně, hrozí vám velmi rychlý návrat všech kil, která jste s jeho pomocí ztratili.

Víceméně celé lidstvo v průběhu posledních třiceti let silně ztloustlo. Výjimkou je východní Asie, většina subsaharské Afriky a nejchudší národy v málo rozvinutých oblastech ostatních kontinentů; v takovém Afghánistánu moc tlouštíků nenajdete, ale v nedaleké Indii už obezita mezi střední třídou řádí způsobem zcela srovnatelným s Evropou. Většina veřejných zdravotních systémů pod tou tíhou sténá, protože ruku v ruce s obezitou kráčejí i různé chronické nemoci, kvalita života postižených jedinců také trpí. Z tohoto hlediska je tedy nový lék určitou pomocí.

Bohužel je to dvojsečná pomoc, z medicínského i ze společenského hlediska. Muset si doživotně píchat nějaké injekce je nepříjemný osud, zvláště vyjdou-li na půl milionu korun ročně; to je cena placená za to, že vlastně dodnes pořádně nerozumíme tomu, čím je ta globální epidemie obezity přesně způsobena. Potlačit přitom sám v sobě radost z jiných drobných hříchů života je také dost velká mizerie – o sklence vína chutnající jako vlažný popel žádný básník vzletnou ódu nenapíše. Ale ke všemu se dá čekat ještě společenský nátlak, hlavně v těch kruzích, které disponují dost tučnou peněženkou: cože, ty máš nadváhu? Jak to, že neužíváš… ? Nejsi nějaký divný / nějaká divná? Patříš vůbec mezi nás, kdo jsme ochotni za dostatečně úzký pas vydat šestimístné sumy? A určitě vznikne nějaké pěkné nové slovo, ekvivalent dnešního „dezoláta“, kterým se na sociálních sítích budou nálepkovat všichni, kdo nesplňují požadovanou normu.

Je určitým štěstím, že běžný český novinář, ba ani jeho čtenář do této příjmové kategorie zatím nepatří. Jednoho dne ale patentová ochrana vyprší a na trhu se objeví levná generika. A pak dojde i na nás.

×

Podobné články