Lidé dostanou první superdávku podle rok starých údajů, na řadu z nich může záhy čekat překvapení

Zatímco několik desítek tisíc lidí už novou superdávku pobírá, mnohem větší „balík“ žadatelů stále pobírá staré dávky a čeká na konec přechodného období. Řadě z nich přitom už novou dávku úřady uznaly, žádat totiž museli podle pravidel přechodného období od října do konce minulého roku. To s sebou však nese i další riziko. Nedlouho po prvním vyplacení dávky totiž budou muset znovu doložit, že na ní mají nárok. A řadu z nich tak může čekat překvapení. Někteří z nich se však mohou vyskytnout i v opačné situaci, ministr práce Aleš Juchelka (ANO) totiž připravuje změny, které by části lidí měly naopak s definitivním startem superdávky umožnit dosáhnout na vyšší částky či vůbec podporu získat.

Superdávku zatím dostávají pouze noví žadatelé, uživatelé původních „spojených“ dávek zatím čekají na konec přechodného období a pobírají původní podporu. Počet příjemců superdávky tak zatím zůstává relativně nízký. V březnu bylo vyplaceno 33,9 tisíce dávek státní sociální pomoci v objemu 235,7 milionu korun. V únoru šlo o zhruba 27 tisíc domácností a výdaje kolem 197 milionů korun.

Původní uživatelé dávek mají první výplatu dostat v srpnu. Údaje, na základě kterých jim úřady superdávku přiznaly, přitom u některých pochází z doby téměř před rokem, u většiny půjde o popis situace před dlouhou řadou měsíců. Jak totiž uvádí i Úřad práce, v přechodném období platí, že je třeba hlásit pouze případnou změnu ve složení domácnosti. „Pokud u vás došlo v tomto období ke změně ve složení domácnosti, je třeba tuto rozhodnou změnu nahlásit do 8 kalendářních dnů od jejího vzniku,“ uvádí Úřad práce. To pak podobně uvádí i samotný zákon o dávce státní sociální pomoci, jak zní oficiální název superdávky. Pro dávku přiznanou poprvé na červenec letošního roku jsou tak rozhodné údaje z doby podání žádosti či tří předcházejících měsíců.

Už záhy po první výplatě v srpnu tak čeká žadatele o dávku najetí zpět na model opakovaného dokládání své životní situace. „Příjemci starých dávek budou znovu dokládat příjmy a náklady na bydlení v říjnu 2026 (za měsíc červenec, srpen a září 2026),“ uvádí Úřad práce na svém webu. Dojde tak k finálnímu sjednocení pravidel pro všechny žadatele o superdávku. Noví žadatelé už nyní musí podle Úřadu práce dokládat údaje po třech měsících od podání žádosti.

Opětovné doložení „rozhodných skutečností“ tak může znamenat, že řada uživatelů opět nárok na superdávku ztratí či se její výše změní, pokud došlo k zásadní změně jejich životní situace. Pro některé naopak může dojít i ke zlepšení, pokud se na jejich životní situaci nic výrazného nezmění, a to v případě, že ministerstvo práce stihne prosadit chystané změny parametrů, které nastavila při zavedení superdávky minulá vláda.

Ministerstvo chce nově nastavit částky na bydlení či rozšířit skupinu zranitelných osob s vyšší podporou, uvedl ministr práce Aleš Juchelka. Jak už dříve avizoval, využít k tomu má úřad nová data od statisíců žadatelů. O vyřizování superdávek jednal v minulém týdnu sněmovní sociální výbor. Ve čtvrtek vedení resortu představilo politikům koalice i opozice nové normativy, tedy stropy na podporu na bydlení. Mezi zranitelné by nově měly patřit samoživitelky s potomky do 15 let místo do sedmi let. Změna normativů by měla podle představ ministerstva práce platit právě už od 1. října, jak řekl ministr Juchelka Českému rozhlasu.

Experti už dřív doporučovali stanovit podporu na bydlení podle cenových map, ne podle velikosti bydliště. Poukazovali na to, že i v malých místech v blízkosti velkých měst je bydlení drahé. Podle Juchelky se teď také ukázalo, že díky paušálu na energie lidé v ubytovnách budou mít proti dnešku o pár tisíc víc, zatímco pracující samoživitelka v běžném bytě si pohorší. Problém je i s vyplácením superdávky do dětských domovů, s posuzováním majetku či doručováním rozhodnutí, řekl ministr.

Dosavadní příjemci v březnu pobírali 235 400 přídavků na děti, 262 900 příspěvků na bydlení, 16 500 doplatků a 51 200 příspěvků na živobytí. Na přídavky na děti se v prvním kvartále vydala zhruba miliarda korun, na příspěvky na bydlení 5,6 miliardy korun, na doplatky 322,2 milionu korun a na příspěvky na živobytí 911,6 milionu korun. Stát domácnostem na čtyřech dávkách za první tři měsíce poslal asi 7,8 miliardy korun.