„Marže rafinerií explodují.“ České řidiče patrně čeká další výrazné zdražování

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku dál výrazně zdražují. Průměrné ceny v uplynulém týdnu stouply o téměř dvě koruny a litr benzinu Natural 95 se tak prodává za víc než 44 korun a nafty za skoro 48 korun. Analytici kvůli situaci na trhu s ropou očekávají další zdražování. Ceny ropy přitom až tak výrazně navzdory situaci v Íránu nekolísá.

Co však poskočilo na bezprecedentní úroveň jsou marže rafinerií. Na základě dat švýcarské banky to uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Podle čerstvých odhadů se hrubá rafinérská marže Orlenu dostává zhruba k 50 až 55 dolarům na barel, u MOL je poblíž 50 dolarů. Tuzemští řidiči se tak mají připravit na další zdražování. Unijní ministři financí budou příští týden situaci řešit na jednání Ecofinu v Dublinu, ve hře je windfall tax na ropné společnosti.

Ekonom Kovanda soudí, že problém není v současné době jen v ceně ropy, ale především v maržích rafinerií. „Český motorista by dnes mohl snadno nabýt dojmu, že když výrazně neroste ropa, neměly by výrazně růst ani ceny benzinu a nafty. Jenže právě teď se ukazuje, jak zavádějící taková úvaha je. Mezi cenou ropy a cenou u stojanu totiž stojí rafinerie. A jejich marže nyní doslova explodují,“ uvedl Kovanda.

Podle čerstvých odhadů největší švýcarské banky UBS se hrubá rafinérská marže Orlenu dostává zhruba k 50 až 55 dolarům na barel. U MOL je poblíž 50 dolarů. Přitom jejich dlouhodobější normál je násobně níže, často někde kolem 15 až 20 dolarů. „Jinými slovy: ekonomika výroby benzinu a nafty je nyní pro rafinerie mimořádně příznivá, pro motoristy ale přesně naopak,“ dodal Kovanda.

Orlen a MOL jsou podle něj pro Česko zásadní. „Orlen provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech, MOL je prostřednictvím Slovnaftu a své distribuční sítě jedním z klíčových regionálních dodavatelů. To, co se nyní děje s jejich rafinérskými maržemi, tedy není nějaká vzdálená burzovní kuriozita. Je to tlak, který se může poměrně rychle propsat až do cen na českých čerpacích stanicích,“ poukázal ekonom.

Proto podle něj může nastat situace, která bude veřejnosti připadat absurdní: ropa může třeba cenově stagnovat, nebo dokonce zlevňovat, a přesto benzin či nafta zdraží. „Rozdíl „sežere“ právě drahé zpracování ropy na hotová paliva. Je to zároveň podstatné z hlediska hledání odpovědi na otázku, zda může být tankování v Česku citelně dražší než třeba v Polsku. Pokud totiž vysoké rafinérské marže zůstanou a Varšava současně sníží daňové zatížení paliv, může se cenový rozdíl rozevřít velmi rychle. Česká vláda by pak byla pod tlakem, aby reagovala také – a fakticky by část mimořádného zisku rafinérského řetězce kompenzovala nižším výběrem daní,“ řekl Kovanda a poukázal na to, že zásadní nyní není cena ropy, ale to, kolik si rafinerie účtují za to, že z ropy udělají benzin a naftu. A právě tato část ceny nyní letí do nebes. „Pokud se situace rychle nezlomí, mohou se Češi dočkat nezvyklého podzimu: ropa (třeba i) relativně klidná, ale tankování citelně dražší,“ dodal ekonom.

Některé okolní státy brzdí růst cen regulacemi, česká vláda se k tomu zatím nechystá. „Na denní bázi monitorujeme ceny pohonných hmot nejen u nás, ale i v okolních zemích, včetně opatření, která se dělají na národních úrovních nebo která se připravují v EU. Máme scénáře, které jsme odladili s profesními svazy a odborníky z branže, které v případě potřeby dokážeme okamžitě spustit,“ řekl pro Echo24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Vláda by podle něj zasáhla, pokud by pohonné hmoty v Česku byly výrazně dražší než v jiných zemích.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně označil rafinérské marže za extrémní a chce hledat řešení na evropské úrovni. Jedním z nich by mohla windfall tax na ropné společnosti. O té mají jednat příští týden ministři financí členských zemí EU na svém setkání v Dublinu.

Agentura Reuters koncem srpna uvedla, že šest zemí Evropské unie chce, aby v září projednala mechanismus zdanění mimořádných zisků ropných společností, k nimž došlo v důsledku íránské blokády Hormuzského průlivu. V dopise adresovaném Irsku, které v současné době zastává rotující předsednictví EU, Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko žádají předsednictví, aby tuto otázku zařadilo na program jednání v Dublinu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že v tuto chvíli žádný konkrétní návrh ani iniciativa na programu nejsou. „Ale očekávám, že téma budeme diskutovat. Byla by to samozřejmě jedna z možných cest,“ připustila Schillerová. „Nadále platí, že Ministerstvo financí ceny pohonných hmot v ČR i v zahraničí sleduje a vyhodnocuje. Pokud by se ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo ke zneužívání situace na trhu, jsme připraveni bezodkladně přijmout potřebná opatření,“ dodala Schillerová.