Michl v rozhovoru pro FT hájil vyšší úrokové sazby a odmítl debatu o euru jako předčasnou

Guvernér ČNB Aleš Michl se v rozhovoru pro Financial Times vymezil vůči ekonomickým představám Andreje Babiše i Petra Pavla. Premiéra přirovnal k Donaldu Trumpovi kvůli tlaku na levnější peníze, prezidentovi pak vytkl, že debata o přijetí eura dnes vytváří spíše „politický šum“ než věcnou diskusi.

Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech opakovaně vyzývá centrální banku ke snižování úrokových sazeb. Michl však tvrdí, že takový krok by šel proti snaze udržet inflaci pod kontrolou. Babiše přirovnal k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který dlouhodobě kritizuje americkou centrální banku a požaduje levnější úvěry.

„Stal se z něj catch-all premiér, který prosazuje trumpovský přístup – čím levnější peníze, tím lépe,“ uvedl Michl. Dodal, že pokud by centrální banka politickému tlaku ustoupila, mohlo by to narušit cenovou stabilitu.

Sám Michl potom v rozhovoru upozornil na ironii, že v minulosti Andreji Babišovi dělal ekonomického poradce, když se nyní dívají na monetární politiku odlišně.

Stejně kriticky se guvernér vyjádřil i k prezidentu Petru Pavlovi, který dlouhodobě podporuje přijetí eura. O výhodách přijetí eura mluvil nedávno prezident s argumentem, že vzhledem k propojenosti české ekonomiky s eurozónou je lepší být u stolu, kde se rozhoduje.

Podle Michla však česká ekonomika ještě není dostatečně sblížená s ekonomikami zemí eurozóny, aby takový krok byl vhodný. Přechod na společnou měnu by mohl zvýšit mzdové náklady i další ceny, což by znovu posílilo inflační tlaky. „Nevznikla konstruktivní debata, je to politický šum,“ uvedl Michl k debatám o přijetí eura.

Sám Michl v rozhovoru zmínil, že korunu a její kurz rád používá jako nástroj politiky ČNB. „Mám rád flexibilní směnné kurzy a posílení koruny je nástrojem v boji proti inflaci,“ uvedl Michl. A odmítl, že by se k euru mělo Česko přidat kvůli okolním státům.

Michl oba návrhy politiků označil za špatně načasované a zdůraznil, že ČNB „musí být na obou nezávislá“.

Česká národní banka minulý měsíc poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Reagovala tím na pokračující růst mezd a přetrvávající inflační tlaky. Přestože celková inflace se už zhruba dva roky pohybuje poblíž dvouprocentního cíle ČNB, jádrová inflace podle centrální banky zůstává těsně pod třemi procenty a zatím nevykazuje výraznější tendenci k poklesu.