Koalice prosadila snadnější zadlužování. Chystá vyšší výdaje na obranu, důchody i platy

Sněmovna tento týden hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu sporné novely rozpočtových zákonů. Tím si uvolnila ruce pro zvyšování výdajů. Pro příští rok už ministryně financí Alena Schillerová (ANO) potvrdila, že bude vyšší deficit než letos. Tlačit na schodek mohou například vyšší plánované výdaje na obranu, zvýšení důchodů pro nejstarší a pracující důchodce, vyšší platy policistů a hasičů či rozpočet veřejnoprávních médií.

Senát chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.

Novela ve schválené podobě umožní vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Kritikům vadí, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Umožní vládě také navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Pro sněmovní verzi hlasovalo 101 poslanců vládní koalice, což byl nejnižší možný počet pro schválení. Poslanci opozice hlasovali proti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Opozice chce zákon napadnout u Ústavního soudu.

„Co si vláda právě schválila? Drastické rozvolnění rozpočtových pravidel. Různé únikové doložky, resp. výdaje, které budou na dluh, ale účetně se tak tvářit nebudou. Že může ministryně financí bez skutečné kontroly parlamentem masivně navyšovat státní dluh i nad schválený deficit na základně velmi vágně definované zhoršené bezpečnostní situace. Rozpočtová pravidla se s ministryní Schillerovou ohýbají a kontrolní mechanismy slábnou. A nejhorší je, že účet za tuhle rozpočtovou diskotéku přenechává vláda naprosto cynicky budoucím generacím,“ uvedl například na síti X ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Ministryně financí Alena Schillerová ale reagovala podobně ostře. „Pane Skopečku zanechali jste po sobě dluh 1200 miliard a schodek na rok 2026 ve výši přes 300 miliard. A zároveň jste v EU naši zemi zavázali, že bude příští rok hospodařit se schodkem 150 miliard a v roce 2027 dokonce 126 miliard. Jestli jste si mysleli, že kvůli téhle pasti necháme zkolabovat zdravotnictví, školství, zastavíme investice a propustíme polovinu vojáků, tak jste se spletli. Tahle novela bohužel není o ničem jiném, než o řešení tohoto vašeho naschválu a selhání v jednom,“ uvedla Schillerová.

Pravdou nicméně je, že v příštím roce se očekává zvýšený tlak na veřejné finance. Před odletem na summit NATO premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se výdaje na obranu na příští rok zvýší o 36 miliard korun. Premiér tvrdí, že Česká republika má i další rozpočtové priority a potřebuje finance na navýšení platů policistů, vnitřní bezpečnost či zdravotnictví.

Právě navýšení platů policistů o víkendu Babiš potvrdil. V programovém prohlášení má vláda závazek nástupního platu pro policisty a hasiče ve výši 50 tisíc korun. „Slibovali jsme a taky to chceme splnit. Zároveň jsme zdědili díru v rozpočtu 90 miliard. Rozpočet na příští rok se bude tvořit, nebude to snadné, ale určitě se budeme snažit, aby policisté a hasiči dostali platy výrazně navýšené, jako už to mají vojáci. Jsme tam půl roku, chápu, že jste netrpěliví. Budeme se snažit. Za celé období to zvládneme, ale budeme se snažit, aby už v roce 2027 bylo navýšení významné,“ uvedl Babiš v reakci na dotaz jednoho z občanů na sociálních sítích. O jak velké navýšení se má jednat, není jasné.