Kupka prosazuje komunální volby od 16 let. „Vycházím ze své praktické zkušenosti“

S ohledem na konkrétní a hmatatelnou podobu komunální politiky pokládá končící ministr dopravy a kandidát na předsedu ODS Martin Kupka posun hranice pro volební právo na 16 let za přijatelný i opodstatněný. Kupka to řekl pro Echo24 s tím, že vychází i ze své praktické zkušenosti starosty obce Líbeznice. Změnu prosazuje i hnutí STAN či Piráti. Komunální volby se v Česku konají v příštím roce.

Kupka, který se bude na lednovém kongresu ucházet o pozici předsedy ODS po končícím premiérovi Petru Fialovi, redakci sdělil, že vychází i ze své praktické zkušenosti starosty. „Do přípravy sportovišť a komunitních prostorů jsme aktivně zapojovali mladé lidi. Jejich pohled znamenal jak významné obohacení našeho pohledu, tak úpravu projektů tak, aby co nejlépe vyhovovaly potřebám budoucích uživatelů. To je přitom jedna z nejdůležitějších věcí. Zkušenosti také jasně ukázaly, že mladí lidé byli schopni velmi dobré věcné diskuse a jejich vstupy do formování budoucí podoby jejich obce byly více než na místě,“ uvedl Kupka, který by případně v pozici předsedy jako první řešil právě komunální volby, které Česko čekají na podzim příštího roku.

„S ohledem na konkrétní a hmatatelnou podobu komunální politiky pokládám posun hranice pro volební právo na 16 let za přijatelný i opodstatněný. Jasné je, že to vyvolá diskusi. Dobře si pamatuji, kolik negativní odezvy vyvolalo spuštění L17 – tedy nové zákonné možnosti řídit auto už od 17 let pod dohledem mentora. Nejde to samozřejmě plně srovnávat. I tehdy jsem ale dostával hromadu nenávistných mailů s napadáním mladých lidí. Dnes ta novinka funguje, je přijímána pozitivně a má i pozitivní efekt na bezpečnost,“ dodal Kupka.

Krátce před volbami už otevřeně o snížení věkové hranice mluvil končící premiér Fiala, někteří další představitelé ODS i zbylých stran byli nicméně ke změně skeptické, stejně jako hnutí ANO, které nyní vyjednává o vzniku vlády s SPD a Motoristy sobě. Argumentovali obvykle nedostatkem zkušeností.

Změnu naopak prosazuje také hnutí STAN. „Jako Starostové dlouhodobě toto téma považujeme za důležité otevírat. Za mě je důležité dávat hlas mladým a zapojovat je do občanského života už od 16 let, v těchto volbách se navíc ukázalo, že ten hlas mít chtějí i v nejvyšších patrech politiky. Snížení aktivního volebního práva navíc ukazuje pozitivní praxí například v Rakousku, že zájem o veřejné dění a politiku vzrostl s přibývajícím věkem. Budu velmi ráda, pokud se toto téma začne otvírat i napříč politickým spektrem,“ uvedla pro Echo24 nově zvolená poslankyně Zdena Kašparová.

Podobně se vyjadřují také Piráti. Šéf strany Zdeněk Hřib před volbami hovořil o tom, že by strana dala volební právo od 16 let do Ústavy, stejně jako to, aby lidé mohli kandidovat na senátora před čtyřicítkou.

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 uvedl, že debata o snížení věku aktivního (případně i pasivního) volebního práva není česká specialita, vede se v různých zemích, přičemž 16 let je obvyklá hranice pro případné snížení. „V zásadě si v ní konkuruje ústavní argument, že ‚zdrojem veškeré státní moci je lid‘ s argumenty, obhajujícími současný stav, že osoby do 18 let jsou z ‚lidu‘ vyloučeny. Ty se typicky opírají o důvody jako je biologická či právní (ne)dospělost šestnáctiletých nebo jejich zatím malý zájem o politiku. S tím, jak se svět vyvíjí, jsou stále častěji zpochybňovány a posílení všeobecnosti volebního práva snížením věkové hranice se bere jako legitimní cíl,“ uvedl Chytilek.

Co se týká zavedení jen v jedněch volbách, tak příkladem je podle experta právě zmíněné Rakousko, kde snížení hranice na 16 let v některých zemských volbách na počátku století postupně vedlo k jejímu „přelití“ do dalších typů voleb. „Výzkumy rakouských mladých voličů také ukazují, že časnější zisk volebního práva znamená, že se o politiku začínají zajímat dříve, jejich volební účast není nižší, než v kohortě voličů 18-25 a z hlediska stranických preferencí preferují spíš strany, vymezující se na sociokulturní ose, tedy radikální pravici a levici, v Rakousku Zelené a FPÖ,“ dodal Chytilek.

„Naopak se v této zemi nepotvrzuje častý názor, že tyto skupiny zvýšeně tíhnou k politické levici. Hodně se také diskutuje o vlivu sociálních médií specificky na tuto skupinu voličů, a o tom, zda a jak jim politické strany přizpůsobují svou kampaň,“ míní politolog.