Merz chce nejsilnější armádu v Evropě. Mladí Němci mezitím ve velkém odmítají vojenskou službu

Německo chce rychle posilovat Bundeswehr a do armády přivést desítky tisíc nových vojáků. Část mladých Němců ale reaguje přesně opačně. Počet lidí, kteří chtějí vojenskou službu odmítnout, prudce roste. Jen za prvních sedm měsíců letošního roku přišlo 8302 příslušných žádostí, tedy více než dvojnásobek počtu za celý minulý rok.

Vyplývá to z údajů Spolkového úřadu pro rodinu a úkoly občanské společnosti v Kolíně nad Rýnem, o nichž informovala jeho mluvčí. Do 31. července úřad evidoval 8302 žádostí o odmítnutí vojenské služby. Za celý rok 2025 jich přitom podle nynějších údajů bylo 3879. Informuje o tom například deník Bild.

Nárůst přichází právě ve chvíli, kdy Německo od začátku letošního roku spustilo nový systém vojenské služby. Muže krátce po dosažení 18 let oslovuje stát a musí vyplnit dotazník, jehož prostřednictvím si Bundeswehr vytváří přehled o možných budoucích rekrutech. Armádu zajímá, kdo je pro službu vhodný a kdo by měl o vstup do Bundeswehru zájem. Zatímco pro mladé muže je odpověď povinná, ženy dotazník vyplňovat nemusí.

Povinnou vojenskou službu Německo pozastavilo v roce 2011 a přešlo na dobrovolnický systém. Samotná branná povinnost ale z německého práva nezmizela. Nová úprava, kterou poslanci schválili loni v prosinci, počítá s plošnými odvody a také s konkrétními cíli pro počet nových rekrutů. Pokud by se nepodařilo získat dostatek dobrovolníků, může Spolkový sněm rozhodnout o takzvané povinné vojenské službě z potřeby. Jak Echo24 již psalo, zákon se poprvé týká ročníku 2008.

Právě otázka možné povinné služby vyvolává v Německu výrazně rozdílné reakce mezi generacemi. Podle průzkumu institutu Forsa zveřejněného loni na podzim podporovalo návrat povinné vojenské služby 54 procent Němců, 41 procent bylo proti. Mezi lidmi ve věku 18 až 29 let, kterých by se takový krok týkal nejbezprostředněji, však bylo proti 63 procent. Naopak mezi Němci staršími 60 let návrat branné povinnosti podporovalo 61 procent dotázaných.

Odpor mladých nezůstal pouze u průzkumů. Proti nové podobě vojenské služby protestovali loni v prosinci žáci a studenti v několika německých městech včetně Berlína, Hamburku a Mnichova. Další demonstrace, kterých se účastnily především tisíce mladých lidí, se konaly letos na začátku dubna.

Počet žádostí o odmítnutí služby přitom stoupá už několik let. Po pozastavení povinné vojenské služby šlo nejprve pouze o několik stovek případů ročně. V roce 2022 jich bylo 951, v roce 2023 už 1079 a o rok později 2249. Ještě v roce 2021, tedy před ruským útokem na Ukrajinu, šlo podle údajů, o nichž Echo24 informovalo letos na jaře, o 201 lidí. Jen v prosinci minulého roku pak přišlo 371 žádostí.

Rychlý růst počtu odpůrců vojenské služby se tak odehrává souběžně s opačnou snahou německé vlády Bundeswehr výrazně rozšířit. Armáda má nyní zhruba 180 tisíc vojáků, podle německých plánů a cílů NATO by jejich počet měl v příštích letech vzrůst na 260 tisíc. Dalších přibližně 200 tisíc mužů a žen má tvořit rezervu. Kancléř Friedrich Merz chce z Bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě a Německo chce do roku 2029 zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP.

Berlín posilování armády zdůvodňuje především změnou bezpečnostní situace po ruské invazi na Ukrajinu. Nový systém proto nemá znamenat okamžitý návrat ke klasické povinné vojně, má ale státu umožnit získat přehled o mladých mužích a v případě potřeby armádu rychleji personálně rozšířit. Ministr obrany Boris Pistorius přitom hájí zachování dobrovolnosti a tvrdí, že čím silnější bude schopnost Bundeswehru odstrašit případného protivníka, tím menší bude pravděpodobnost, že armáda bude skutečně muset bojovat.

Právo vojenskou službu se zbraní odmítnout ovšem zůstává zachováno a přímo ho chrání německý Základní zákon. Jeho článek 4 stanoví, že nikdo nesmí být proti svému svědomí nucen k válečné službě se zbraní. Právě tohoto práva nyní využívá stále větší počet Němců.