Počet Němců odmítajících vojenskou službu prudce roste, odvolávají se na výhradu svědomí

VOJENSKÁ SLUŽBA

Počet Němců odmítajících vojenskou službu prudce roste, odvolávají se na výhradu svědomí
Výrazný nárůst přichází současně se změnou německé vojenské politiky. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
1
Svět

Počet žádostí o odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí v Německu prudce roste. Jak informují deníky Berliner Zeitung a Welt, za prvních osm měsíců letošního roku jich úřady evidují 12 102 – více než trojnásobek celého loňského roku. Nárůst přichází v době, kdy Berlín zavádí nový systém vojenské evidence a plánuje výrazně rozšířit Bundeswehr.

Podle Berliner Zeitung obdržel Spolkový úřad pro rodinné a občanské záležitosti (BAFzA) do konce srpna 12 102 žádostí o odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí. Za celý rok 2025 jich přitom bylo pouze 3879 a v roce 2024 celkem 2249. Už první čtvrtletí letošního roku s 2656 žádostmi tak překonalo celý rok 2024.

Tempo navíc výrazně zrychluje. Na konci června úřad evidoval 5862 žádostí, do konce července už 8302. Jen během července tedy přibylo přibližně 2400 žádostí, uvádí Berliner Zeitung.

Nový systém oslovuje všechny osmnáctileté

Výrazný nárůst přichází současně se změnou německé vojenské politiky. Od 1. ledna letošního roku stát oslovuje krátce po 18. narozeninách každého mladého člověka a zjišťuje jeho zájem o službu v armádě. Pro muže je vyplnění dotazníku povinné, pro ženy dobrovolné.

Podle Weltu se počet žádostí zvýšil „vzhledem k napětí s Ruskem a nové vojenské službě“. Od ledna do srpna podle mluvčí BAFzA dorazilo na úřad 12 102 žádostí.

Samotná branná povinnost je v Německu od roku 2011 pozastavena a uplatnila by se pouze v případě obrany země. Berlín ale chce Bundeswehr výrazně rozšířit – z přibližně 186 000 aktivních vojáků na 260 000 do roku 2035. Pokud se nepodaří získat dostatek dobrovolníků, zejména CDU/CSU si ponechává otevřenou možnost zavedení takzvané potřebné branné povinnosti, píše Berliner Zeitung.

Žádosti podávají i vojáci a rezervisté

Nejde přitom pouze o mladé lidi, kteří do armády teprve nastupují. Jak uvádí Welt, žádosti o odmítnutí z důvodu svědomí mohou podávat také aktivní vojáci a rezervisté. Příslušná poradenská centra podle listu zaznamenávají rostoucí zájem.

Právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí přitom zůstává v Německu ústavně zaručeno. Mluvčí BAFzA uvedla, že „právo na odmítnutí z důvodu svědomí podle článku 4 odst. 3 základního zákona zůstává nezávisle na pozastavení branné povinnosti zachováno“.

Jak připomíná Berliner Zeitung, existuje zároveň i opačný trend. Někteří lidé své dřívější rozhodnutí odmítnout vojenskou službu později berou zpět, mimo jiné pod vlivem ruské války proti Ukrajině. V roce 2024 tak podle listu učinilo 781 lidí, v prvním čtvrtletí letošního roku už 233. V roce 2021 bylo zaznamenáno 304 takových případů.

 

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články