Od 1. července se sníží počet státních zaměstnanců. Úřady tají, koho se má systemizace týkat

Od poloviny roku se má opět snížit počet státních zaměstnanců. Informoval o tom premiér Andrej Babiš (ANO). Jednotlivé resorty Echu potvrdily, že se na systemizaci připravují, ale do schválení vládou odmítají říci, koho se má týkat. Výjimkou je třeba ministerstvo financí, kde se má rušit devět systemizovaných míst, z toho osm je ale nyní neobsazených. Koncem května vláda nedokončila závěrečné schvalování změny pravidel pro zaměstnávání státních úředníků, která má podle tvůrců mimo jiné usnadnit jejich výměnu. To má propouštění v rámci systemizace usnadnit.

Premiér Andrej Babiš o propouštění mluvil v polovině května v souvislosti s tím, že jeho vláda nechce zvyšovat deficity rozpočtu, ale zároveň čelí velkým investičním tlakům. „Každý normální člověk ví, že snížit deficit na příští rok na 150 miliard je nemožné,“ uvedl Babiš v reakci na deficit, k němuž zavázala vůči Evropské komisi Česko bývala vláda Petra Fialy (ODS). Pokud by měla hospodařit s o 160 miliardami méně než letos, nebyly by podle Babiše peníze na nemocnice, na armádu, výstavbu dálnic, obchvaty a tak dále. „My určitě nechceme zadlužovat naši zemi, protože Schillerová a já víme, o čem to je. Všem ministrům jsem přikázal, že musí šetřit. K 1. 7. budeme zase snižovat počet lidí,“ uvedl Babiš.

Jednotlivé resorty Echu potvrdily, že systemizaci řeší, do schválení vládou ale nechtějí příliš říkat, koho se týká. Ministerstvo financí ale pro Echo24 například uvedlo, že připravuje k 1. 7. 2026 zrušení 9 systemizovaných míst, z toho 6 služebních míst a 3 pracovní místa. „Jedná se o řadová místa, přičemž 8 z těchto 9 míst je v současnosti neobsazeno. Faktický dopad této změny do počtu zaměstnanců tak bude minimální. Předpokládaná úspora do konce roku 2026 činí cca tři miliony. V roce 2027 a v následujících letech bude předpokládaná úspora cca sedm milionů korun,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Stefan Fous.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová pro Echo24 potvrdila, že o systemizaci k 1. 7. 2026 se jedná. „Protože ještě nebyla finálně schválena, nelze se k ní v tuto chvíli více vyjádřit. Obecně platí, že cílem je efektivní, účelné a hospodárné nakládání se státními prostředky, což se týká i pracovníků,“ řekla Echu Filipová. Podobně se vyjádřily také další resorty. Mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná ale například redakci sdělila, že právě resort Oty Klempíře (Motoristé sobě) propouštět nebude.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že provede vnitřní audity provozních výdajů ústředních orgánů státní správy. „Snížíme provozní výdaje státu a omezíme nadbytečné agendy,“ uvádí vláda. Jen na úřadu vlády chtěl premiér Andrej Babiš propustit 300 lidí. „Za mé vlády tam bylo celé volné patro,“ říkal Babiš před volbami na CNN Prima News. Mluvčí vlády Karla Mráčková na dotaz deníku Echo24 nereagovala, v únoru však pro Novinky.cz uvedla, že počet systemizovaných míst se na úřadu vlády od nástupu Andreje Babiše snížil o sto.

Sněmovna koncem května nedokončila závěrečné schvalování změny pravidel pro zaměstnávání státních úředníků, která má podle tvůrců mimo jiné usnadnit jejich výměnu. Zákon o státních zaměstnancích, který má podle plánu koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit nynější služební zákon, čelil kritice části opozice. Obává se zejména politizace státní správy. Finální kolo debaty by mohlo pokračovat nejdřív v pátek.

Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. „Je to politizace státní správy. Je to privatizace státní správy. Je to vytváření nátlaku na úředníky, kteří nebudou loajální,“ uvedl například předseda hnutí STAN Vít Rakušan, jenž navrhl opakování druhého čtení předlohy.

Návrh mimo jiné ruší tříměsíční období, během kterého mají odcházející úředníci nárok až na 80 procent platu. Po přijetí nového zákona by zaměstnanci mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, mezi nimiž má podle předlohy stačit odstup 20 dní namísto dosavadních 60. Pokud by úředníkovo místo zaniklo v rámci systemizace, mohl by se ho stát zbavit okamžitě. Proti nezákonnému postupu se zaměstnanec bude moci bránit žalobou u soudu.

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů.