„Velmi povedený.“ „Katastrofa.“ Tak hodnotí pražští lídři nový „Jiřák“. Jak budou řešit zeleň v Praze?

Podoba rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad vyvolala letos v červnu velké emoce. Kritici hodnotí mimo jiné to, že velká část náměstí se skládá z otevřeného prostoru bez dostatečného množství zeleně. Jiní naopak říkají, že jde o kvalitní veřejný prostor. Náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje a volební lídr hnutí STAN Petr Hlaváček například výslednou podobu označil za velmi povedenou, lídr SPD Milan Urban mluví o „naprosté katastrofě“.

Kandidáti na pražského primátora odpovídali v anketě deníku Echo24 na následující otázku: Co říkáte na výslednou podobu náměstí Jiřího z Poděbrad? Jaký by měl být přístup k poměru zeleně a užitného prostoru v hlavním městě?

Petr Hlaváček (STAN): Rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad považuji za velmi povedenou. Vznikl kvalitní veřejný prostor s mnoha nově vysazenými stromy, speciálním odolným pobytovým trávníkem i podzemními retenčními nádržemi se systémem hospodaření s dešťovou vodou, který zlepšuje podmínky pro stromy a zeleň. Přesně takový přístup bychom měli v Praze uplatňovat častěji. Veřejná prostranství mají být totiž krásná, funkční a odolná vůči klimatickým změnám, přičemž dobře navržená zeleň a kvalitní prostor pro lidi se vzájemně nevylučují, ale naopak doplňují. Věřím, že si nový Jiřák jeho obyvatelé rychle osvojí a že se stane živým místem pro každodenní setkávání, odpočinek i pořádání kulturních a komunitních akcí nejen pro místní, ale i pro návštěvníky z celé Prahy. A co se týče kritiky na málo stínu? Dobře vysazený strom roste rychle. Před pár lety jsme sázeli stromy dole na Václaváku a dnes již mají mohutné koruny.

Tomáš Portlík (ODS, Spolu pro Prahu): To je spíš otázka na náměstka Petra Hlaváčka a kolegy z Prahy 3, kteří za proměnou stojí. Obecně si myslím, že Praha potřebuje hledat rozumnou rovnováhu mezi zelení a kvalitním veřejným prostorem. Každé náměstí i park mají jinou funkci a podle toho by k nim mělo být přistupováno.

Tereza Nislerová (Piráti): Osobně si myslím, že náměstí se povedlo, rozhodně je to velký posun proti původnímu stavu. Zároveň velký časový úsek mezi návrhem a jeho realizací je znatelný. Umím si představit, že pokud by se architektonická soutěž dělala dnes, řešení by bylo zcela odlišné.

Jan Hušbauer (ANO): Nejlepší vysvědčení dají náměstí místní — a z debaty kolem něj je slyšet hlavně jedno: lidé chtějí ve městě víc stínu a vzrostlé zeleně, ne víc rozpálené dlažby. To je pro mě obecný princip: zeleň není dekorace ani ideologie, je to praktická služba — stín, chládek, místo k sezení. Proto chceme posílit péči o zeleň a údržbu veřejného prostoru v celé Praze, včetně sídlišť, která nesmí být přehlížena.

Adam Scheinherr (Praha sobě): Zeleň a užitný prostor nejsou protiklady a u náměstí se musí naleznout vhodné řešení. Tady proběhla architektonická soutěž, která ale 20 let čekala na realizaci. Za mne zde zbytečně došlo ke zbourání původního sochařsky ztvárněného výdechu z metra a hlavně přístřešků nad vstupy do metra, což není komfortní pro cestující. To jde ale za organizátory soutěže, kteří ji před 20 lety připravovali. Větší problém než diskuze o Jiřáku ale je, že současná koalice snížila rozpočet na novou zeleň a vodní prvky ve městě z půl miliardy na 40 milionů ročně. Podobných proměn proto vzniká zoufale málo.

Milan Urban (SPD): Naprostá katastrofa. Za půl miliardy položit novou dlažbu a vyset trávu je podvod. Proč tam nejsou velké podzemní garáže, které by vyřešily problém parkování rezidentů Vinohrad? Původní projekt s nimi počítal. Je to problém náměstka Hlaváčka (STAN), pod kterého spadá IPR, který to celé, společně s Prahou 3, takto naplánoval. A to nemluvím o jejich pokrytectví, kdy nám tady plánují Klimatický plán pro Prahu za 200 miliard, ale pak nám postaví tuhle pekárnu s málo stromy a odpovídajícím zastíněním. Sice se vybudovalo dětské hřiště a pobytové trávníky, ale už se vůbec nepomyslelo na pejskaře s jejich domácími miláčky, kterých jsou na Vinohradech tisíce. Ti mají na trávníky všude vstup zakázán.

Klára Sovová (Motoristé sobě): Zeleň je důležitá, v tomto případě se její zachování nepovedlo. Zároveň ale nesmí být samoúčelná a vytlačovat přirozené městské funkce. Veřejný prostor musí sloužit lidem – umožňovat setkávání, pořádání trhů, kulturních akcí, poskytovat služby a být dobře průchozí. Co je nepřijatelné, jsou náklady na tuto rekonstrukci. Pokud vychází cena na 21 tisíc korun za metr čtvereční, je to výsměch občanům a plýtvání veřejnými prostředky.