Rubiovi tleskali ve stoje, ale za několik hodin už politici vystartovali. Neuklidnil je a napětí s USA trvá

Sobotní projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci byl odměněn dlouhým potleskem ve stoje a řadou vstřícných reakcí. Uplynulo ale sotva pár hodin po jeho vystoupení a několik evropských politiků dalo jasně najevo, že na podstatě napjatých transatlantických vztahů se nic nemění a Evropa musí dál posilovat vlastní pozici. Dlouhodobé pouto mezi USA a Evropou „je skutečně v rozkladu“. Naopak u českého prezidenta Petra Pavla Rubiovo vystoupení prý určité obavy rozptýlilo.

Předseda zahraničního výboru německého Spolkového sněmu Armin Laschet z vládní CDU varoval před představou, že by Rubiův projev znamenal skutečné uklidnění vztahů. „K žádnému uvolnění už nedojde,“ řekl podle deníku Handelsblatt na okraj konference. Podle něj se Evropa snaží udržet Spojené státy co nejblíže, protože mají v mnoha otázkách podobné zájmy, „ale už to nebude tak klidné a uvolněné jako v době před rokem 2020“. Připomněl, že i když Rubio mluvil smířlivě a zdůrazňoval společné kořeny, Evropa dnes bere jako mimořádné už jen to, že někdo z USA tyto vazby otevřeně připomene.

Podobně zdrženlivý byl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Uvedl, že chápe, proč byl projev přijat pozitivně, ale na strategii Paříže to nic nemění. „Změní to naši strategii? Samozřejmě že ne!“ prohlásil. Francie podle něj bude nadále budovat silnou a nezávislou Evropu bez ohledu na projevy, které na Mnichovské bezpečnostní konferenci zazněly „Jakkoli mohou být chytré,“ dodal.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul Rubia označil za „skutečného partnera“ a ocenil společný základ vztahů. Vicekancléř Lars Klingbeil však varoval před uspokojením. Rubiův projev byl podle něj „velmi vstřícný“ a „velmi diplomatický“, ale „nejhorší by bylo, kdyby se Evropané teď spokojeně opřeli a řekli si: Teď je zase všechno v pořádku“. Připomněl, že mezi oběma stranami existuje řada sporů a dlouhodobé pouto „je skutečně v rozkladu“.

Loni to byl německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD), kdo jako první reagoval na otevřeně kritický projev amerického viceprezidenta J. D. Vance, který pravdivě popsal tragédii současné evropské politiky. Vance tehdy obvinil Evropu z demokratických deficitů a omezení svobody projevu. „To je nepřijatelné,“ reagoval tehdy dotčený ministr obrany. Letos Pistorius opět odporoval americkému ministrovi zahraničí Marcovi Rubiovi, který ve svém projevu tvrdil, že mezinárodní řád minulosti selhal a že USA to musí kompenzovat.

„Ano, naše mezinárodní organizace selhaly v řešení krizí a konfliktů,“ řekl ministr obrany. „Řešením však nemůže být, aby jednala jedna velká mocnost sama. To může fungovat v krátkodobém horizontu. Ve světě s více soupeřícími velkými mocnostmi to rozhodně nebude fungovat v dlouhodobém horizontu.“ Existuje mnohem lepší cesta, a to reforma a posílení mezinárodních organizací. Míru a bezpečnosti lze dosáhnout pouze společně, uzavřel Pistorius.

Skeptický byl i americký politolog Ian Bremmer. „Když seškrábnete povrch, konflikt zůstává,“ řekl s odkazem na obchodní spory či omezení pomoci Ukrajině. Evropané by si podle něj neměli dělat iluze o tom, že Washington má zájem na skutečně silné Evropě.

Na rozdíl od zmíněných politiků se český prezident Petr Pavel vyjádřil optimističtěji. Uvedl, že Rubiovo vystoupení v Evropě rozptýlilo určité obavy. Kritika ze strany amerického ministra podle něj zůstala, ale byla „mnohem konstruktivnější“, a zdůraznil, že USA a Evropa mají společné cíle.

Spojenectví ano, ale s výhradami

Rubio ve svém projevu zdůraznil historické vazby mezi Spojenými státy a Evropou a označil Evropu za „ceněného spojence a nejstaršího přítele“. Washington je podle něj připraven reformovat mezinárodní řád i sám, dává však přednost spolupráci s Evropou. Starý systém podle něj není třeba opustit, pouze reformovat.

Ministr také uvedl, že Spojené státy stále nevědí, zda Rusko myslí snahu o ukončení války na Ukrajině vážně. Zároveň zdůraznil, že USA si nepřejí slabé spojence, protože by to oslabovalo i je samotné.

Projev byl očekáván s napětím mimo jiné kvůli loňskému vystoupení amerického viceprezidenta J. D. Vance, který Evropu ostře kritizoval. Tentokrát byl tón výrazně smířlivější a podle šéfa konference Wolfganga Ischingera přinesl Evropanům úlevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Rubia za „silného spojence“ a britský premiér Keir Starmer vyzval Evropu, aby vztahy s USA přizpůsobila nové době.