Advokátní komora tlačí na vládu, odmítá nepromlčitelnost vražd. Zákoník nelze měnit podle mediálních kauz, varuje

Česká advokátní komora (ČAK) vyzvala politiky, aby se vrátili ke standardnímu legislativnímu procesu a nepřijímali zásadní změny trestního práva prostřednictvím poslaneckých či senátorských návrhů bez odborné diskuse. Podle vedení komory se v poslední době množí návrhy vznikající jako reakce na jednotlivé mediálně známé případy, aniž by prošly připomínkovým řízením nebo byly podloženy odbornými analýzami. Vedle obecné kritiky legislativního procesu advokáti podrobně rozebrali i návrh na zrušení promlčitelnosti vraždy, který podporuje i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ten pro novináře odmítl argumenty stavovské organizace.

„Jedná se o dílčí iniciativy, které jsou nepochybně způsobilé vyvolat pozitivní obraz u laické veřejnosti, ale zároveň jsou také způsobilé zarýt hlubokou rýhu do teoreticko-právní báze toho, jak je strukturováno trestání a trestní politika státu,“ uvedl na pondělním setkání s novináři místopředseda ČAK Lukáš Trojan. Podle předsedkyně komory Moniky Novotné vznikají některé návrhy na základě jednoho konkrétního případu, aniž by zákonodárci zkoumali, zda nejde pouze o exces nebo selhání při aplikaci stávajících předpisů.

„Není možné měnit trestní zákoník po jednotlivých ustanoveních podle toho, jaká kauza zrovna rezonuje veřejností,“ zaznělo na pondělním setkání. Podle Trojana se stát v posledních letech vzdaluje promyšlené trestní politice a místo systémových změn reaguje na jednotlivé mediálně sledované případy. Výsledkem jsou podle něj novely, které mohou narušovat vnitřní logiku trestního zákoníku a vyvolávat další potřebu oprav.

Advokáti zkritizovali například způsob, jakým vzniká návrh na zpřísnění trestů za týrání zvířat. Upozornili, že kvůli zvýšení spodní hranice trestní sazby u tohoto činu musí předkladatelé současně měnit i ustanovení o týrání osoby žijící ve společném obydlí. Jinak by totiž za týrání zvířete hrozila v základní skutkové podstatě vyšší minimální sazba než za týrání člověka. „To přece nedává smysl,“ uvedl Trojan. Podle ČAK právě tento důsledek ukazuje, proč nelze trestní zákoník měnit izolovaně jako reakci na jednotlivý případ, ale je nutné posuzovat dopady novely na celý systém trestních sazeb.

Vedení ČAK též vadí, že zásadní změny trestního práva se stále častěji objevují v poslaneckých či senátorských návrzích, které neprocházejí meziresortním připomínkovým řízením ani Legislativní radou vlády. Advokáti upozorňují, že právě v těchto fázích lze odhalit rozpory s jinými ustanoveními zákona nebo nezamýšlené důsledky navrhovaných změn. Místopředseda Trojan připustil, že poslanecká iniciativa představuje rychlejší cestu než běžný legislativní proces. „Ta zkratka skrze iniciativy se prostě nabízí a má svůj smysl. Obávám se ale, že se nám z těch výjimek začíná stávat generální praxe. A tam je potřeba začít trošičku brzdit,“ uvedl.

Na kritiku advokátů reagoval ministr Tejc. „Na jednu stranu mě překvapuje, jak silně se teď advokáti opírají do mých návrhů nebo návrhů koalice. Na druhou stranu logicky od advokátů nelze čekat, že by chtěli zpřísnění trestů. Ti vždycky budou chtít pro své klienty získat lepší podmínky,“ sdělil novinářům po jednání vlády. Poukázal na to, že sám je advokát, který má nyní advokátskou praxi pozastavenou.

Advokáti otevřeli také širší debatu o české trestní politice. Podle Trojana patří Česko mezi státy s nejvyšším počtem vězněných osob v Evropské unii, přičemž důvodem není jen kriminalita, ale i způsob ukládání trestů. Kritizoval časté využívání podmíněných trestů, které se při opakovaném provinění mění na dlouhé nepodmíněné tresty, i omezené využívání alternativních sankcí. Jako efektivnější by podle něj v řadě případů bylo širší využití domácího vězení s elektronickými náramky, které by pachatelům umožnilo pracovat, hradit škodu i peněžité tresty, místo aby byli izolováni ve věznicích. Trojan se vyslovil také pro větší důraz na principy restorativní justice. Stát by se podle něj měl více soustředit na náhradu škody poškozeným než na samotnou represi. To by si podle něj vyžádalo jak změny trestního řádu, tak větší využívání institutů, jako jsou narovnání nebo dohody o vině a trestu spojené s povinností nahradit škodu.

Nepromlčitelnost u vražd

Co se nepromlčitelnosti u nejzávažnějších úmyslných vražd týče, podle komory přichází další změna příliš brzy. Promlčecí doba u vražd se totiž od letošního ledna prodloužila z 20 na 30 let a stát zatím nemohl vyhodnotit, jaké dopady tato novela přinese. „Máme na to deset let. Když se od ledna prodloužila promlčecí doba o deset let, můžeme dalších devět a půl roku diskutovat,“ poznamenal s úsměvem místopředseda ČAK Trojan. Podle advokátů navíc návrhu chybí analytické podklady. Stát by měl nejprve zjistit, kolik vražd se skutečně nepodařilo objasnit nebo potrestat právě kvůli promlčení a zda by zrušení tohoto institutu přineslo reálný přínos. Samotný rozvoj forenzních metod, včetně analýzy DNA, podle nich bez takových dat nestačí jako argument pro tak zásadní změnu trestního práva. Trojan zároveň upozornil, že institut promlčení neslouží pouze ochraně pachatele, ale i zachování spravedlivého procesu.

S rostoucím časovým odstupem podle něj slábne nejen preventivní a výchovný účinek trestu, ale výrazně se zhoršuje také možnost spolehlivě zjistit skutkový stav. Obviněný po několika desetiletích mnohem obtížněji shání důkazy ve svůj prospěch, svědci umírají nebo si nepamatují podrobnosti a další důkazy se ztrácejí. „Po 30 nebo 40 letech začíná fungovat už jen odplatná funkce trestu,“ uvedl. Předsedkyně ČAK Monika Novotná pak varovala, že nepromlčitelnost může pod tlakem společenské poptávky po odsouzení zvýšit riziko justičních omylů. Podle ní by se tím oslabovala zásada in dubio pro reo, tedy že při pochybnostech má být rozhodnuto ve prospěch obviněného. Pozdní odsouzení navíc podle ní nemusí přinést skutečné zadostiučinění ani pozůstalým, kteří si podle jejích slov potřebují tragickou událost v přiměřené době uzavřít.

„Trvám na tom, že vražda – minimálně vražda s rozmyslem a po předchozím uvážení, tedy vražda plánovaná – má být nepromlčitelná. Stejně jako jiné závažné skutky, za které hrozí výjimečný trest. V takovém případě by podle mého názoru nemělo být možné, aby se pachatel po uplynutí doby třeba 30 let vysmíval veřejnosti, dělal rozhovory do médií s tím, jak čin provedl, a nemohl být potrestán,“ řekl Tejc novinářům v reakci na stanovisko advokátní komory po jednání vlády.