Katastr nemovitostí se uzavře. Stát chce omezit přístup spekulantů k osobním údajům

Stát vyhlásil boj spekulantům s pozemky. Přístup k údajům z katastru nemovitostí se může od příštího roku výrazně zpřísnit, jelikož vládní kabinet připravuje novelu zákona o katastru nemovitostí. Tato změna by měla zabránit nejrůznějším podvodníkům či spekulantům s pozemky a nemovitostmi, aby zneužívali osobní data a citlivé informace dostupné ve veřejné sbírce listin v rámci katastru nemovitostí.

Vláda chce omezit hromadné vytěžování dat a jejich následné využívání například pro nevyžádané nabídky na odkup nemovitostí. Nově by pro to nestačilo pouze přihlášení uživatele nebo zaplacení poplatku, ale u některých citlivých údajů by musel žadatel také konkrétně vysvětlit, proč je potřebuje. A zůstane po něm i nesmazatelná stopa.

Se změnou počítá připravovaná úprava katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. Ta má zpřísnit nakládání především s údaji o vlastnících nemovitostí, dosažených cenách či majetku konkrétních osob. Naopak katastrální mapy a informace, které neobsahují osobní údaje, by měly zůstat volně dostupné.

Cílem změn je podle předkladatelů zvýšit ochranu lidí před zneužíváním údajů, současně ale zachovat veřejnost katastru v rozsahu potřebném například při nákupu a prodeji nemovitostí. Přístup do katastru skrze aplikaci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) se přitom zpřísnil už na konci loňského roku.

Od 29. prosince 2025 už není možné anonymně zobrazovat některé podrobné informace o parcelách, stavbách a bytových jednotkách. Zatímco dříve stačilo projít captcha testem a opsat správně kód, nově se uživatelé musí přihlásit pomocí Identity občana (bankovní identita, eObčanka, MojeID atd.), případně využít tzv. Dálkový přístup.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Drahé bydlení vyhání mladé z Prahy. Až třetina obyvatel zvažuje stěhování do regionů

Připravovaná novela má tento princip zakotvit natrvalo a posunout ho ještě dál. Pokud bude chtít člověk získat citlivější údaje, například informace o cenách nebo o nemovitostech vlastněných konkrétní osobou, měl by nově uvést také právní důvod jejich využití.

Tyto důvody by si úřad evidoval. Pokud by někdo údaje použil jinak, než zákon dovoluje, neoprávněně je šířil nebo je hromadně vytěžoval, mohl by se dopustit přestupku. Výrazně se má zvýšit také maximální sankce, která by z dnešních 100 tisíc korun mohla vzrůst až na milion.

Není ničím novým, že katastr byl jedním z nejotevřenějších veřejných registrů. Kromě pozemkových vztahů lze ze sbírky listin vyčíst například výši výživného, čísla bankovních účtů, jména a rodná čísla dětí, informace o příjmech a zdravotním stavu nebo rozvodové dohody. A právě taková data mohou být velmi lákavá pro podvodníky či spekulanty obchodující s pozemky a nemovitostmi.

„Ideální materiál pro podvodníky“

ČÚZK dlouhodobě upozorňuje na automatizované získávání velkého množství informací z katastru. Data mají vysokou obchodní hodnotu, protože lze jejich kombinací zjistit například to, kdo vlastní konkrétní nemovitosti nebo podíly. Některé firmy tato data využívají k vyhledávání lidí, které následně oslovují s nabídkami na odkup jejich majetku. Zvlášť zajímavé jsou pro ně změny vlastnictví například po dědictví nebo rozvodu, kdy vznikají nové spoluvlastnické podíly.

SOUVISEJÍCÍ: Na katastru číhá neviditelná past. Pozor při nákupu nemovitosti

Veřejný katastr místo toho, aby chránil jistotu vlastnických vztahů, nechtěně poskytuje hotový profil celé rodiny. „Naši klienti reagují často šokem a pocitem zrady ze strany státu. Nejhorší je pocit nezvratnosti, neboť jakmile dohoda jednou ve sbírce listin je, klient ji odtud sám nedostane,“ uvedla pro iDNES.cz advokátka Barbora Rybníčková z právní a daňové kanceláře SVOKO.

„Spektrum motivací je široké. Kombinace jméno, rodné číslo dítěte, číslo účtu, adresa a zaměstnavatel je ideální materiál pro podvodníky,“ uvedla Rybníčková s tím, že v „extrémním případě může jít o nástroj pro vydírání nebo stalking“.

Nově by se ale katastrální data měla rozdělit na volně dostupná (technická) a přísně chráněná (právní a osobní). Podle předsedy ČÚZK Karla Štencela už nebude stačit pouze zaplatit poplatek a prokázat svoji totožnost, abyste zjistili citlivé informace o daném pozemku. „Žadatel bude muset nově deklarovat, k čemu údaje hodlá využít. Jejich užití k jiným účelům může být tvrdě trestaným přestupkem,“ uvedl Štencel s tím, že v systému zůstane informace o tom, kdo se o majetkové a osobní poměry zajímal.

Nicméně přísnější pravidla nevyvolávají pouze souhlas. Jednou z hlavních výhrad zůstává otázka, jak budou úřady posuzovat důvod, který žadatel uvede. Mezi uznávané účely mají patřit například ochrana životního prostředí, památková péče, řešení sousedských sporů, výkon veřejné správy nebo novinářská činnost.