Volby v Nizozemsku: první odhady favorizují za vítěze liberály před Wildersem

Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, informují agentura Reuters a nizozemská média. Druhá v dnešním hlasování skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) pravicového politika Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s protiislámským politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.

Aktualizovaný odhad zveřejněný veřejnoprávní televizí NOS straně D66 ve 150členné dolní komoře přisoudil 27 křesel, což je ztrojnásobení dosavadního počtu jejích poslanců. Naopak PVV zřejmě ztratí 12 mandátů a bude mít 25 poslanců. Wilders už na X připustil, že jeho strana doufala v jiný výsledek. Nicméně je podle něj teď odhodlanější než kdy dřív. Řekl také, že pokud se výsledky potvrdí, jeho strana zřejmě nebude součástí příští vlády, ačkoli stále podle něj existuje šance na vítězství.

Šéf D66 Rob Jetten vyjádřil přesvědčení, že se miliony Nizozemců ve volbách vyjádřily proti politice negativity a nenávisti. Osmatřicetiletý politik má také za to, že výsledky hlasování umožní vznik široké a stabilní vládní koalice.

Média po uzavření volebních místností ve 21:00 podotýkala, že úvodní odhady nemusí být zcela přesné, počet mandátů se může změnit, a není tak jasné, že D66 opravdu hlasování vyhraje. Nicméně i upřesněný odhad zveřejněný ve 21:30 velmi dobré šance tohoto uskupení potvrdil.

Třetí nejsilnější stranou by měla být Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 23 mandáty, čtvrtou levicová koalice Zelených a Strany práce s 20 a pátou křesťanští demokraté (CDA) s 19, která by si tak polepšila o 14 křesel oproti volbám z roku 2023. Naproti tomu koalice Zelených a Strany práce přijde podle všeho o pět mandátů a její lídr Frans Timmermans už oznámil svou rezignaci.

Do dolní komory parlamentu se podle aktualizovaných odhadů dostane také zhruba deset menších stran.

Agentury dopředu očekávaly, že i kdyby protiimigrační PVV volby vyhrála, Wilders se novým premiérem nestane. Hlavní politické strany ho totiž považují buď za nespolehlivého nebo jeho názory za nepřijatelné. Tento postoj souvisí i s tím, že Wilders v červnu stáhl podporu tehdejší čtyřkoaliční vládě kvůli sporu o zpřísnění azylové politiky. Právě to vedlo k vypsání dnešních předčasných voleb.

Pozorovatelé očekávají, že by novou vládu mohla sestavit širší středová koalice. Zároveň ale upozorňují, že to může trvat měsíce.

Také po volbách z listopadu 2023 se vláda formovala několik měsíců. Nakonec v červnu 2024 PVV, VVD expremiéra Marka Rutteho, středopravicová Nová společenská smlouva (NSC) a pravicově populistické agrární hnutí BBB dospěly k dohodě na novém kabinetu. V jeho čele stanul bývalý šéf tajné služby Dick Schoof.