Rozpadá se NATO?

KOMENTÁŘ

Rozpadá se NATO?
Mark Rutte je oficiálně generální tajemník NATO, ve skutečnosti působí jako jakýsi psychoterapeut Donalda Trumpa, píše Ondřej Šmigol. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Mark Rutte je oficiálně generální tajemník NATO, ve skutečnosti působí jako jakýsi psychoterapeut Donalda Trumpa, jehož úkol je vyslechnout stížnosti na fungování Severoatlantické aliance a pak ho uchlácholit. Tuto roli znovu plnil ve středu večer washingtonského času, kdy se s Trumpem setkal v Bílém domě.

Americký prezident je s NATO nespokojený dlouhodobě a nebojí se to dávat najevo. Naposledy ho evropští spojenci zklamali kvůli svému chování během amerického útoku na Írán. „NATO tu nebylo, když jsme ho potřebovali, a nebude tu ani tehdy, až ho budeme potřebovat znovu,“ stěžoval si na sociální síti Truth Social. Spekuluje se, že USA by mohly z NATO i vystoupit. „Ach ano, řekl bych, že o tom není co diskutovat. NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždycky jsem věděl, že je jen papírovým tygrem,“ odpověděl Trump na otázku britského listu The Daily Telegraph, zda zvažuje odchod z Aliance. Rozpadá se nám tedy NATO před očima?

 

Právně o konci americké účasti v Severoatlantické alianci Trump nemůže rozhodnout sám, musí k tomu mít souhlas Kongresu. A ten nejspíše nedostane. Definitivní odchod USA tak nehrozí. To však neznamená, že Trump nemůže učinit řadu kroků, které by se reálně rovnaly konci amerického působení v NATO. Na stole je například stažení amerických vojáků z aliančních cvičení, amerických generálů z vedoucích pozic a podobně. Bez přímé americké vojenské účasti by NATO ztratilo smysl, i kdyby na papíře stále Spojené státy byly členem.

U Trumpa sice nikdy nevíme, ale jeho rozčílení by mohl brzdit fakt, že Amerika Evropu potřebuje. Sice se může vztekat, že Evropané nepomáhají, ale bez základen, které Evropané hostí, by jen těžko mohl udeřit v Íránu a toto snažení dlouhodobě podporovat. Evropané zase Američany potřebují pro svou ochranu. Je pravda, že NATO je obranná aliance a evropské členy nic nezavazuje k tomu, aby Američanům v Íránu asistovali. Nemusí jim ale házet klacky pod nohy. Což udělalo třeba Španělsko, které odmítlo poskytnout základny pro útoky a odmítlo otevřít vzdušný prostor pro letadla, která se jich účastní. Podobně vzdušný prostor uzavřela Francie a využití základen omezila Itálie. Rutte se tak snažil uklidnit Trumpa, že i když některé země ve zkoušce neobstály, „převážná většina evropských zemí splnila to, co pro takový případ slíbila“.

Papírově NATO zřejmě přežije. Koneckonců není to první vážná krize, které čelí. V roce 1966 Francie opustila vojenské integrované struktury NATO, což je příklad něčeho, co by mohl učinit Trump a tím Alianci značně ohrozit. Paříž se plně vrátila do NATO v roce 2009. V roce 1974 řecké a turecké jednotky proti sobě aktivně bojovaly během turecké invaze na Kypr, přestože obě země byly členy Aliance. A roku 1986 Američané bombardovali libyjský režim Muammara Kaddáfího v odplatě za teroristický útok proti americkým vojákům v Německu. Tehdy také k velkému rozezlení Američanů Francie, Španělsko a Itálie odmítly průlet letadel. Aliance všechny tyto zkoušky přežila.

Největším ohrožením NATO nejsou hádky mezi jeho členy, ale vůle bojovat za ostatní. Slavný článek 5 Severoatlantické smlouvy sice říká, že „útok na jednoho je útok na všechny“, ale členové Aliance se pouze zavazují udělat „takové kroky, které považují za nutné“. To sice může znamenat přímé vojenské zapojení, ale také nemusí. Síla NATO spočívala ale v tom, že se předpokládalo, že útok na jednoho člena spustí válku se všemi ostatními. Bez tohoto předpokladu je Severoatlantická smlouva jen cárem papíru. Pokud by Trump přímo řekl, že nebude aktivně chránit spojence, znamenalo by to konec NATO, aniž by USA musely aktivně vystoupit.

U Trumpa ale nejsou jediné pochyby, že by svým závazkům dostál. Můžeme vážně říct, že by třeba Španělé bojovali za Estonsko? A co Francie? Nařídil by mobilizaci kvůli Tallinnu Andrej Babiš? Možná je lepší se neptat, protože upřímná odpověď by NATO mohla pohřbít definitivně. Bez ní je tu pořád naděje, že atlantická aliance žije.

×

Podobné články