Zůna opět v problémech? Šéf SPD Okamura možnost konce ministra obrany odmítl

Exministryně Jana Černochová (ODS) začala spekulovat o konci svého nástupce, ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), v kabinetu. „Že je jen otázkou času, než bude vystřídán“, vidí v tom, že novým náčelníkem generálního štábu (NGŠ) se má stát Miroslav Hlaváč, dosavadní zástupce současného náčelníka Karla Řehky. Pro něho vicepremiér kabinetu Zůna v pondělí nehlasoval, byť NGŠ je nejbližším spolupracovníkem ministra a spojkou politického vedení na armádu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý sdělil, že i když byl Zůna naštvaný, tak věří, že se s tím ministr smíří a on bude správné fungování spolupráce hlídat. Předseda SPD a šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pro Echo jak obavy ze sporů v armádě, tak i možnost Zůnova konce odmítl. „Náčelník podléhá ministrovi,“ řekl třetí nejvyšší ústavní činitel s dovětkem, že odpovědnost za výběr Hlaváče nese Babiš. Zůna ve středu ráno na ministerstvu premiérovi představí novou koncepci armády.

Pro zvolení prvního zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče novým šéfem armády v pondělí na jednání kabinetu Zůna nehlasoval, ostatní ministři byli pro, sdělil premiér. Okamura Echu řekl, že odpovědnost za výběr kandidáta na náčelníka tak nese premiér. SPD podle něj předem upozorňovala, že generál Hlaváč není z pohledu ministra ideálním kandidátem. Okamura, jak v uplynulých týdnech informovala média, se s kandidáty osobně setkával.

„Politickou odpovědnost za to rozhodnutí má premiér. My jsme pana premiéra upozornili, že z hlediska vojenského kariérního řádu není pan generál Hlaváč z našeho pohledu ideálním kandidátem. Pan premiér byl o našem stanovisku podrobně informován předem,“ řekl Echu Okamura. Zdůraznil zároveň, že podle SPD nejde o politický spor. „Žádná politika v tom není. Je to z hlediska vojenského kariérního řádu,“ uvedl.

Kromě Hlaváče se debatovalo i o generálmajoru Petru Čepelkovi, který je velitelem vzdušných sil, a generálporučíkovi Václavu Vlčkovi, který šéfuje Velitelství pro operace. Posledním kandidátem byl brigádní generál a velitel teritoriálních sil Petr Svoboda.

Ti mohli být z pohledu „vojenského kariérního řádu“ vnímáni jako typičtější kandidáti na náčelníka, protože stojí přímo v čele velkých operačních nebo pozemních sil. Naopak Babiš v pondělí argumentoval tím, že Hlaváč byl prvním zástupcem Řehky, což z něj dle premiéra dělá „logického institucionálního nástupce“. V úterý pak Babiš řekl, že se výběru intenzivně věnoval pět dnů. „Je to podle kariérního řádu tříhvězdičkový generál. Já jsem se ptal našich poslanců, ptal jsem se služeb, ptal jsem se všech,“ uvedl Babiš pro Deník. Zároveň premiér sdělil, že považuje za důležité, aby měl náčelník generálního štábu dobré vztahy s ministerstvem obrany. „Já samozřejmě to budu hlídat a budu se v tom angažovat, záleží mi na tom, aby ten resort fungoval,“ uvedl. „Jsem přesvědčen, že pan ministr Zůna, i když byl tedy naštvaný, tak to se nedá nic dělat, že to pochopí a že to bude dobře fungovat,“ dodal.

Že by tento rozpor mohl mezi náčelníkem a ministrem působit problémy? To Okamura pro Echo odmítl. „Za nás platí, že náčelník generálního štábu podléhá rozkazům ministra obrany, protože ministerstvo obrany je režimové pracoviště. Předpokládám, že to tak bude probíhat a že náčelník generálního štábu bude postupovat přesně v rámci těchto pravidel,“ sdělil třetí nejvyšší ústavní činitel. Názorové spory končícího Řehky s předchozí ministryní Janou Černochovou byly věcí veřejnou a jejich časté propírání vedlo až k tomu, že v polovině roku 2023 chtěl Řehka rezignovat, nicméně tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) jeho konec nepřijal a rozmluvil mu to. Spory o kompetence se ale i přes Řehkovo setrvání projevovaly i nadále, například na obou velitelských shromážděních v minulém roce musela Černochová připomínat Řehkovi, kde je jeho místo. „Generální štáb je součástí ministerstva obrany a jeho náčelník je podřízen vedení resortu,“ uvedla politička v listopadu 2025.

Řehka se k věci vyjádřil například koncem letošního února na veřejném slyšení v horní parlamentní komoře. „Ministr obrany si vůči armádě může dělat, co chce – regulují ho pouze jeho interní normy, které si on sám schvaluje. Jinými slovy, když ministr obrany se rozhodne, že od zítřka nebo od příštího týdne bude rozhodovat o všech velitelích čet v armádě, tak to prostě udělá. Náčelník generálního štábu se může stavět na hlavu a neudělá s tím vůbec nic,“ zhodnotil v Senátu končící náčelník, zároveň odmítl komentovat konkrétně Černochovou. Spory se nevyhnuly ani dalším dvojicím. Například tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel, nynější prezident republiky, měl poměrně viditelné a medializované spory s ministrem obrany Martinem Stropnickým (tehdy ANO). Hospodářské noviny dokonce uvedly, že „Petr Pavel hrozí předčasným odchodem z funkce kvůli sporům s ministrem obrany“. Pavel veřejně kritizoval, že ministerstvo obchází standardní armádní procedury. Podle něj Stropnický chtěl prosadit právníka Pavla Kříže do čela Vojenské policie navzdory odporu velení armády.

Zůna na odstřel? Šéf SPD ho chválí

Okamura připomněl, že odlišné hlasování ministrů SPD není ve vládě výjimečné. Odkázal například na únorové hlasování o prodloužení možnosti pro Ukrajince s dočasnou ochranou žádat o zjednodušené dlouhodobé pobyty, kdy ministři SPD hlasovali proti. Podle něj koaliční smlouva počítá s tím, že u témat mimo programové prohlášení vlády mohou jednotliví koaliční partneři zastávat odlišné postoje. „Všechno proběhlo v poklidu a v souladu s koaliční smlouvou,“ odmítl spekulace o napětí uvnitř koalice kvůli hlasování ministra Zůny předseda Okamura. Míní, že opozice i bývalí podporovatelé vlády Petra Fialy snaží koalici „bezdůvodně rozvracet“.

„Ministr Zůna všechny úkoly, které má, plní dobře. Po takzvaných sto dnech hájení se v politice velmi dobře zorientoval,“ řekl Echu Okamura. Dodal, že ministr obrany podle něj úspěšně naplňuje hlavní priority vlády v oblasti obrany a bezpečnosti. Mezi ně Okamura zařadil budování „akceschopné moderní armády zaměřené na ochranu území České republiky“, zvýšení zájmu o službu v armádě nebo kontrolu armádních zakázek z období bývalé ministryně obrany Jana Černochová. „Za jejího působení armádu opouštěli vojáci a klesal zájem nových uchazečů. Nám už nábory fungují, máme nárůsty,“ uvedl Okamura. Zmínil také, že policie podle něj prověřuje více než čtyřicet armádních zakázek z období bývalého vedení ministerstva v hodnotě desítek miliard korun. „Výdaje na zbrojení nesmí být na úkor zvyšování životní úrovně českých občanů. Pro nás je český občan na prvním místě,“ dodal šéf SPD.

Právě Zůnova předchůdkyně v úřadu Černochová pochválila Babiše za výběr Hlaváče. „To, že ministr Zůna opravdu natvrdo hlasoval proti, může znamenat nějaký konflikt. Na druhou stranu, ministr Zůna je i u veřejnosti vnímán jako velmi slabý ministr, Andrej Babiš ho tak také vnímá a je to podle mého názoru otázka času, kdy bude vystřídán. Bude to u něj složitější, protože je zároveň vicepremiérem, ale myslím, že i to, že panu Zůnovi dali jako dohlížitele na jeho agendu Jakuba Landovského, je nějaká předzvěst, že na Jakuba Landovského Andrej Babiš myslí jako na možného budoucího ministra obrany,“ uvedla bývalá ministryně obrany Černochová také na České televizi. To Okamura pro Echo odmítl s tím, že „návrhy na odvolávání ministrů dává předseda koaliční strany, přičemž žádná taková debata se nekoná“.

Okamura zároveň pro Echo ocenil postoj ministra obrany k válce na Ukrajině. Podle něj SPD prosadila, že z českého rozpočtu už nejdou peníze do muniční iniciativy pro Ukrajinu, přestože koaliční partneři chtěli v projektu pokračovat. „Dosáhli jsme toho, že žádní čeští vojáci ani v budoucnu na Ukrajině nebudou,“ dodal také. Za obdobně důležité označil šéf sněmovny také rozhodnutí neposkytnout Ukrajině letouny Aero L-159 ALCA. Podle Okamury se ministr obrany správně postavil proti jejich vyřazení z výzbroje české armády, což následně akceptovala i vláda.

Debaty o možné výměně ministra obrany Jaromír Zůna se přitom objevily už krátce po jeho loňském nástupu do funkce. Kritiku tehdy vyvolala jeho slova o pokračování některých klíčových armádních projektů, včetně nákupu amerických letounů Lockheed Martin F-35 Lightning II nebo pokračování podpory Ukrajiny. Část příznivců SPD tehdy tvrdila, že Zůna ustupuje od předvolebních pozic hnutí. Vedení SPD ale spekulace o jeho konci odmítlo a Okamura tehdy sdělil, že ministr „neměl možnost svá vyjádření dovysvětlit“ a že po několika dnech ve funkci ještě nemá dostatek politických zkušeností.

Hlaváč absolvoval studijní a velitelské kurzy v Česku, Spojených státech, Británii i Nizozemsku. Zkušenosti má také z několika zahraničních operací v Bosně a Hercegovině, Kosovu či Afghánistánu, kde v roce 2011 velel českému provinčnímu rekonstrukčnímu týmu v provincii Lógar. Do hodnosti brigádního generála byl jmenován v roce 2018, o dva roky později získal hodnost generálporučíka.

Zůna v úterý novinářům řekl, že koncepce má nastavit směr rozvoje armády tak, aby Česko naplnilo své obranné ambice i alianční závazky. „Jsme s panem premiérem domluveni, že na základě té diskuse, která bude zítra, případných pokynů, které budou vydány z úrovně pana premiéra, se dokument dopracuje příští měsíc do finální podoby a potom projde standardním připomínkovým řízením a předložením ke schválení a projednání do Bezpečnostní rady státu,“ dodal. Aktualizaci koncepce výstavby armády ČR do roku 2040 oznámil Zůna jako svůj aktuální úkol už loni v prosinci na první tiskové konferenci po nástupu do funkce. Hotová měla být do konce května. Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda.