Mléko pod sedm korun a máslo pod dvacet? Drtí nás specifika tuzemského trhu a kultura slev, tvrdí potravináři

Litr mléka lze v tuzemských supermarketech v akci koupit i za méně než sedm korun. A k tomu třeba čtvrt kila másla za necelou dvacetikorunu. Mimořádně nízká cena, která potěší zákazníky, ale podle potravinářů odhaluje pokřivené poměry na českém trhu. Výrobci tvrdí, že kvůli tlaku obchodních řetězců musejí část produkce dodávat se ztrátou, zatímco obchodníci namítají, že slevy platí ze svých marží a jejich omezení by vedlo ke zdražování.

Tuzemští potravináři čelí celé řadě problémů, od cen energií a dopravy po unijní byrokracii a nekalou konkurenci. Zásadní problém je ale také ve specifickém českém trhu, který je unikátní v míře prodejů ve slevách. Pro Echo24 to uvedla Potravinářská komora ČR. Největší podíl na konečné ceně pro spotřebitele začíná mít podle PK ČR maloobchod, zatímco zemědělci a potravináři prodělávají. Problém je často v tom, že aby si třeba mlékárna udržela v prodeji ziskové produkty, musí jiné prodávat pod cenou. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza naopak hovoří o tom, že si obchodníci slevovými akcemi krátí vlastní marže a snahy potravinářů slevy omezovat či dokonce zakazovat nechápe. Takový přístup by podle něj znamenal plošné zdražení pro všechny občany a také vyšší inflaci.

Mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek pro Echo24 řekl, že situace českých potravinářů je v současnosti napjatá. „Ačkoliv se ceny energií oproti nejhorším krizovým letům stabilizovaly, zůstávají stále vysoké, a celkové výrobní náklady na mzdy, dopravu či obaly dál rostou. K tomu čelíme narůstající unijní byrokracii a nekalé konkurenci v podobě levných dovozů ze zemí mimo EU, které nemusí splňovat tak přísné ekologické a jakostní standardy jako my,“ uvedl Zemánek.

Tuzemský trh navíc podle něj drtí specifické prostředí. „Česko je evropským unikátem v míře prodejů ve slevách, kde se prodá přes 70 % potravin. Obchodní řetězce staví výrobce do pozice ‚všechno, nebo nic‘. Aby si mlékárna udržela místo v regálech pro svoje ziskové produkty, jako jsou dezerty nebo zrající sýry, musí často přistoupit na prodej jiných výrobků se ztrátou. Objem zboží, které musíme dodávat se ztrátou, se každým rokem zvyšuje,“ vysvětlil Zemánek.

„Dlouhodobá data ostatně ukazují deformaci trhu. Největší podíl na konečné ceně pro spotřebitele začíná mít maloobchod, zatímco samotní zemědělci a potravináři ztrácejí. Evropská komise chce proto ještě v letošním roce představit novou směrnici o nekalých obchodních praktikách,“ řekl dále Zemánek.

Prouza: Obchodníci si krátí vlastní marže

Ceny potravin zároveň v červnu překvapivě zpomalovaly inflaci. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na síti X hovořil v první polovině července o tom, že meziroční inflace pod dvěma procenty je skvělou zprávou pro českou ekonomiku i české domácnosti. „Je ale potřeba říci i druhou polovinu příběhu – bez výrazného zlevňování potravin by se na takto nízkou inflaci Česko vůbec nedostalo,“ uvedl Prouza.

„Právě potraviny v současnosti v Česku zlevňují téměř nejrychleji v celé Evropské unii, rychlejší pokles cen vykazuje už jen Švédsko. To jasně ukazuje, že konkurenční prostředí na tuzemském maloobchodním trhu funguje a že z něj zákazníci skutečně profitují,“ uvedl Prouza.

„Obchodníci soutěží o přízeň zákazníků zejména u základních potravin a prostřednictvím slevových akcí krátí své vlastní marže, a tím celkový zisk svého podnikání. O to více překvapuje, že se stále objevují snahy některých potravinářů slevové akce omezovat, nebo dokonce zakazovat,“ diví se Prouza.

„Takový přístup by neznamenal nic jiného než plošné zdražení pro všechny občany a také vyšší inflaci. Pokud chceme, aby ceny zůstaly pod kontrolou, musíme chránit férovou hospodářskou soutěž a svobodný trh. Jejich omezování vede k vyšším cenám a poškozování spotřebitelů,“ dodal Prouza.

Zemědělci řeší drahé pohonné hmoty i hnojiva

Mluvčí Argární komory ČR Barbora Pánková pro Echo24 řekla, že také ekonomická situace českého zemědělství zůstává napříč řadou komodit složitá. „U řady producentů výkupní ceny dlouhodobě nepokrývají rostoucí náklady, což omezuje jejich schopnost investovat i udržet výrobu. Dalším faktorem je geopolitická nejistota. Napětí na Blízkém východě se promítá do cen pohonných hmot a průmyslových hnojiv, které patří mezi klíčové vstupy zemědělské prvovýroby. Současně letošní vlny veder a pokračující projevy klimatických výkyvů představují další riziko pro výnosy i kvalitu produkce. Zemědělství tak dnes čelí souběhu ekonomických, geopolitických i klimatických tlaků,“ řekla Pánková.

Významným problémem je podle Pánkové také konkurenceschopnost evropských zemědělců. „Evropská unie stále více otevírá svůj trh dovozům ze třetích zemí, jejichž producenti často nemusí plnit stejné environmentální, veterinární či sociální standardy jako zemědělci v EU. Ti pak nesou vyšší náklady, aniž by měli odpovídající podmínky pro férovou soutěž. Pokud bude tento trend pokračovat, může vést k dalšímu oslabování domácí produkce a dlouhodobě i k oslabení potravinové bezpečnosti Evropy,“ řekla mluvčí Agrární komory ČR.

Pokud jde o ceny potravin, jejich vývoj nelze podle Pánkové spojovat pouze s cenami zemědělských komodit nebo hnojiv. „Do konečné ceny vstupují také náklady na zpracování, dopravu, skladování, obaly i přirážky obchodníků. Zvýšené náklady v prvovýrobě se proto nemusí projevit okamžitě ani přímo. Nelze vyloučit, že pokud budou ceny vstupů dlouhodobě růst a současně se sníží domácí produkce, promítne se to v budoucnu i do cen potravin. Přesný vývoj však dnes odpovědně předvídat nelze,“ vysvětlila Pánková.

Agrární komora o těchto otázkách pravidelně jedná s ministerstvem zemědělství i dalšími institucemi a aktivně se zapojuje také do evropské debaty o budoucí Společné zemědělské politice po roce 2027. „Za klíčové považujeme, aby nová pravidla zachovala konkurenceschopnost evropského zemědělství, nezvyšovala administrativní ani ekonomickou zátěž producentů bez odpovídající kompenzace a zajistila skutečně rovné podmínky vůči dovozům ze zemí mimo Evropskou unii,“ dodala Pánková.