Muslimské bratrstvo usiluje o vliv v německých institucích a politických stranách, varoval šéf kontrarozvědky

Islamisté se nesnaží měnit Německo násilím, ale postupnou infiltrací institucí a politických stran. Největší obavy budí aktivity Muslimského bratrstva. Na neveřejném setkání s poslanci Bundestagu předtím podle informací deníku Bild varoval šéf kontrarozvědky, tedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinan Selen.

Selen během uzavřeného jednání upozornil zejména na aktivity Muslimského bratrstva v Evropě a Německu. Podle účastníků akce zdůraznil, že organizace postupuje strategicky, buduje kontakty a snaží se cíleně získávat vliv uvnitř politických stran i státní správy.

Nebezpečné mají být i skupiny, které navenek vystupují umírněně, prezentují se jako otevřené či tolerantní. Respektují i německé zákony. Podle Selena ale jen tehdy, pokud nejsou v rozporu s právem šaría. Cílem má být postupná proměna společnosti v souladu s islamistickou ideologií.

Muslimské bratrstvo je mezinárodní hnutí s rozsáhlou sítí organizací po celém světě, v některých muslimských zemí je dlouhodobě zakázané, právě pro jeho politické sítě. Jde například o Egypt, Saúdskou Arábii nebo některé státy Perského zálivu. Naopak Katar a Turecko Muslimské bratrstvo finančně podporují a využívají ho pro své cíle. Německé úřady dlouhodobě upozorňují na jeho vazby na radikální skupiny včetně palestinského Hamásu. Ve výroční zprávě za rok 2024 označil německý úřad pro ochranu ústavy organizaci Deutsche Muslimische Gemeinschaft za hlavní strukturu spojenou s Muslimským bratrstvem v Německu. Podle tajných služeb se v tomto prostředí 1450 lidí.

Neveřejné setkání se zákonodárci zaštítil politik CDU Christoph de Vries. Podle Bildu byli zákonodárci překvapeni naléhavostí a jasným pojmenováním problému ze strany Selena.

Kontrarozvědka se obává především tzv. „měkkého vlivu“. Islamisté podle nich navazují kontakty s politiky, zvou je prostřednictvím různých spolků a organizací na veřejné akce a snaží se budovat dlouhodobé vztahy. Výsledkem má být snaha ovlivnit postoje německých představitelů například ve vztahu ke kritice politického islámu nebo bezpečnostním otázkám.

Na setkání také zazněla obava, že někteří politici navazují kontakty s lidmi napojenými na Muslimské bratrstvo i z neznalosti. Údajně se to týká zejména části levicového politického spektra, které je vůči podobným kontaktům otevřenější — někdy kvůli nedostatečné znalosti islamistických struktur, jindy kvůli ideologické snaze o maximální toleranci.

Vystoupení Selena přichází překvapivě jen několik týdnů poté, co spolková vláda v odpovědi na interpelaci uvedla, že nemá důkazy o cíleném pronikání islamistických organizací do parlamentních stran. Navíc kabinet odmítl zveřejnit podrobnější informace o aktivitách Muslimského bratrstva s odůvodněním, že by to mohlo ohrozit práci zpravodajských služeb.