Muslimská akademička z Cambridge obhajovala dětské sňatky. Škola odstranila seznam vyučujících

„Západní vzdělávání jako hrozba islámu“ nebo kritika toho, že na dětské manželství je nahlíženo negativně, i takové pasáže nalezla britská média v textu akademičky Farah Ahmedové. Ta působí na stejné fakultě v Cambridge jako Jason Arday, který byl včera nalezen v londýnském bytě mrtvý poté, co byl obviněn z plagiátorství a objevily se pochyby nad jeho životopisem. Britská média nyní široce kritizují systém náboru na prestižní univerzitu. Britský The Spectator upozornil právě na práci Farah Ahmedové a například na to, že v rámci Islámské pedagogické komunity při Cambridge byla kritizována evoluční teorie a to, že se neučí kreacionismus.

Pasáže s kritikou západního vzdělávání napsala Farah Ahmedová v roce 2002 do brožury „Vzdělání a identita“, která byla převydána v roce 2017. Brožuru vydala organizace Hizb ut-Tahrir, kterou britská vláda v roce 2024 zapsala na seznam teroristických organizací. V textu Ahmedová kritizuje západní vzdělání například za to, že produkuje nevěřící a za „snahu vychovat nové generace, které odmítají islám… pokud je společnost založena na kufru [nevíře], je naší povinností čelit této výzvě jako společenství, abychom ochránili naši mládež,“ uvádí v textu například Ahmedová.

V textu také kritizuje britský vzdělávací systém jako „systematickou indoktrinaci k vytvoření modelového britského občana“. Ten se podle Ahmedové bude „aktivně podílet na vytvoření sekulární kapitalistické společnosti v Británii. Takový systém přirozeně nebude pro potřeby muslimských studentů vhodný a je v přímém rozporu s aqeedah (islámským hodnotovým systémem),“ uvádí také v textu.

Kritizuje také britské školství za to, že učí „že polygamie a manželství před 16. narozeninami je archaické a diskriminační vůči ženám“. The Spectator upozornil, že Ahmedová čelila v roce 2010 otázkám na napojení na uvedenou organizaci Hizb ut-Tahrir a nedistancovala se od ní, uvedla pouze, že „nesouhlasí se vším, co organizace říká“.

The Spectator také upozornil, že Ahmedová ve svých pracích kritizovala náboženskou toleranci. „Protože to znamená, že islám je ve výuce stavěn jako náboženství na roveň křesťanství, buddhismu, judaismu, hinduismu, sikhismu a podobným,“ uvedla Ahmedová.

Ahmedová je na Cambridge odbornou asistentkou a vede jako ředitelka Islámskou pedagogickou komunitu (Educator Learning Community – IELC), která funguje pod Hughes Hall v Cambridge. The Spectator upozorňuje, že v roce 2023 organizovala společně s univerzitou v Cambridge konferenci „Cesta k obnově“, která se zabývala islámskou pedagogickou teorií v praxi.

The Spectator také upozorňuje, že IELC na svém webu zveřejnilo studii zpochybňující teorii evoluce a propagující kreacionismus. Jejím autorem je Usama Javed Mirza, který v době publikace působil jako výzkumník na pedagogické fakultě Cambridgeské univerzity a zároveň v IELC. Studie se mimo jiné zabývá otázkou, zda je běžně přijímaný biologický předpoklad společného původu člověka a dalších forem života slučitelný s islámskou vírou. V souvislosti s „překonáváním koloniální hegemonie ve výuce přírodních věd pro muslimy“ autor zmiňuje také možnost upozorňovat na mezery ve fosilním záznamu a na jejich základě argumentovat, že důkazy o lidské evoluci nejsou podle tohoto přístupu přesvědčivé.

Text zároveň používá islámský pojem fitna, tedy zkouška či pokušení, pro situaci, kdy by muslimský student mohl při výuce přírodních věd dospět k přesvědčení, že vznik člověka nevyžadoval žádnou roli Stvořitele. Za problematické z islámského hlediska studie označuje také představy, že smysl existence je pouze výsledkem evolučních a společenských procesů, že neexistuje posmrtný život ani duše a že vesmír vznikl náhodou a funguje pouze podle neosobních fyzikálních zákonů.

Zjištění Spectatoru jsou důsledkem kritiky Cambridge, která se ve Velké Británii ozývá po skandálu Jasona Ardaye. Ten byl nejmladším černošským profesorem na Cambridgeské univerzitě. V minulých týdnech se však do širšího povědomí dostala obvinění z plagiátorství jeho doktorské práce. Krátce před vydáním jeho memoárů se pod palbu kritiky dostal i jeho životopis, ve kterém tvrdil například, že do 11 let kvůli autismu nemluvil nebo že během šesti dní uběhl 600 mil, což by ho zařadilo po bok nejlepších ultramaratonců planety. Arday obvinění z plagiátorství odmítl a tento týden rezignoval na svůj post na Cambridge. V pátek byl nalezen mrtvý v londýnském bytě. Podle policie bez známek cizího zavinění.

V důsledku tohoto skandálu se objevují pochybnosti o systému jmenování do akademických pozic na univerzitě. Deník The Guardian uvedl, že na univerzitní půdě koluje dopis vyzývající k prošetření Ardayova jmenování. Někteří akademici podle deníku tvrdí, že při jeho jmenování mohla hrát roli barva pleti a snaha Cambridge zvýšit diverzitu, přičemž takový postup označují za rasismus. Samotná fakulta pak ze svých internetových stránek odstranila seznam vyučujících a ani v sobotu nebyla stránka dostupná.

Prorektorka Cambridge Deborah Prenticeová pak v pátek zveřejnila prohlášení, ve kterém potvrdila, že univerzita prošetřuje jmenování Ardaye. „Jsem přesvědčena, že spravedlnost, meritokracie a možnost kritiky jsou pro každou organizaci zásadní. Události posledních několika týdnů jasně ukázaly potřebu zlepšení na Cambridge,“ uvedla.