Likvidace dronů už by se nemusela týkat jen policistů a vojáků. Vláda chce více chránit kritickou infrastrukturu

Se stoupajícím množstvím dronů stoupá i potřeba před nimi bránit kritickou infrastrukturu. S tím počítá nová legislativa rozšiřující možnosti rušení či likvidace dronů nad těmito objekty. Zasahovat proti dronům by podle návrhu, který míří do připomínkového řízení, nově mohli i proškolení zaměstnanci objektů kritické infrastruktury. V současnosti proti dronům mohou zasahovat pouze vojáci a policisté.

Nová úprava reaguje podle ministerstev vnitra a dopravy na rostoucí počet incidentů, kdy se dron neoprávněně pohybuje v okolí chráněných objektů. Cílem zákona je vytvořit jasný právní rámec pro rychlou a přiměřenou reakci na bezpečnostní incidenty spojené s nespolupracujícími drony. „Nejenom u nás v České republice, ale i v zahraničí tyto hrozby nabývají na významu a četnost stále přibývá,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar.

Ministr upozornil, že zákonem nevznikne povinnost, ale právo a možnost společnostem, které spadají pod kritickou infrastrukturu, si pořídit potřebné vybavení a objekt v rámci jasně vymezeného bezpečnostního perimetru takto bránit. V případě, že společnost bude chtít zamezit letu dronů nad své objekty, obrátí se na Úřad pro civilní letectví, který bezletovou zónu vyhlásí. V této speciální zóně v perimetru kritické infrastruktury budou moci proti dronům zasahovat.

Ministr vnitra Lubomír Metnar také uvedl, že se povede debata nad zařazením nových objektů na seznam kritické infrastruktury, například zbrojovky, které minulá vláda ze seznamu vyřadila, uvedl ministr. Ministr dopravy Ivan Bednárík upozornil, že už v současnosti mezi subjekty kritické infrastruktury patří například mezinárodní letiště, jaderné elektrárny či sklady nafty či plynu.

Zaměstnanci společnosti, která spadá do kritické infrastruktury, budou muset být pro likvidaci potenciálně nebezpečného dronu proškoleni a mít potřebné vybavení. A to na základě metodiky, která vznikne. „Metodiku budeme tvořit na základě finálního znění zákona, ale také na základě toho, jaké budou v tu danou chvíli technické možnosti,“ upřesnil pro Echo24 první náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka.

Ten zároveň upozornil, že škála zásahu proti dronu, vzhledem k tomu, že objekty kritické infrastruktury jsou různé, může být široká. „V některých případech to mohou být opravdu palné zbraně s nějakou protidronovou municí. V některých případech to můžou být sítě, v jiných případech to můžou být zase útočné drony, ta škála může být široká,“ uvedl náměstek s tím, že zákon záměrně neomezuje využití technologií k likvidaci dronu, aby nemusel být měněn v případě nové technologie.

Proškolení zaměstnanci budou muset používat prostředky, případně zbraně, ke kterým mají už v současnosti oprávnění. „Pokud já jako proškolený zaměstnanec použiji palnou zbraň, tak musím být držitelem zbrojního listu pro výkon povolání. Takže už jsem prošel nějakou státní zkouškou, státním ověřením, že jsem způsobilý používat zbraň. Zákon o zbraních a střelivu mi dává nějaké mantinely, za jakých podmínek můžu zbraň použít. A tady mi to rozšiřuje, že je legitimní, že ji použiji, tedy v té dané oblasti na tento účel. Nicméně samozřejmě vždycky, a to je důležité opakovat, musím dbát na to, abych nepoškodil zájmy třetích osob, abych nezpůsobil nějaké vedlejší ztráty na zdraví nebo majetku,“ upřesnil náměstek.

Ten také upřesnil, že každý zásah proti dronu bude muset být následně vyšetřen a bude muset být přivolána policie.

Rozšířit se má podle Metnara i pravomoc policie zničit dron. Nyní je policista oprávněn zamezit provozu bezpilotního systému, jestliže „bezprostředně ohrožuje život, zdraví, majetek značné hodnoty nebo veřejný pořádek“. Podle návrhu by mohl rozhodnout o zničení dronu i v případě podezření na špionáž. Nemusel by složitě vyhodnocovat situaci a mohl by zasáhnout rychleji.

Návrh nyní pošlou ministerstva do meziresortního připomínkového řízení.