Adieu, Levné knihy
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
MÍR S ÍRÁNEM
V Islámábádu dnes přistálo americké letadlo s představiteli Spojených států, kteří mají v pákistánském hlavním městě vést mírová jednání se zástupci Íránu. Na ...
Tak nám zřejmě krachují Levné knihy. Šuškalo se o tom nějakou dobu, přesto tomu vlastně málokdo věřil, takže šlo včera přinejmenším v literárních kruzích o překvapivou a hojně komentovanou zprávu. On to taky bezesporu je konec jedné éry. Začala v polovině devadesátých let a kulminovala patrně v letech nultých, kdy byla razantní a nešlo se jí vyhnout. A tak dnešní čtyřicátníci vzpomínají třeba na to, jak šlo v těchto obchodech za pár kaček pořídit knížky, které dnes stojí v antikvariátech tisíce. Jiní zase vzpomenou na knihy Václava Klause polepené slavnou cenovkou 0 Kč. To všechno v tomto kšeftě bylo možné.
Když knihkupecký řetězec, který nejspíše končí, protože dluží přes sto milionů, jež není s to splatit, před lety rozjel vlastní vydavatelství (většinou produkovalo laciné paperbacky), šlo se donekonečna škodolibě vysmívat tomu, co všechno je v textech odbyté, chybné, zavádějící. Firma vlastně předváděla, že přinejmenším u české klasiky stačí kupujícím nízká úroveň redakční práce, protože čtenáře sice zajímá osvědčený autor, ale rozhodující je pro něj především nízká cena. Vždyť kdo by četl tiráže, když postačí reklamní poutače.
Ano, Levné knihy přinesly kulturu dalšího zjednodušování literárního světa, které později rozvíjelo třeba nakladatelství Omega. Známé tím, že bralo staré překlady, trochu je upravilo, aniž to autoři věděli, a vrhlo je na trh v nových šik kabátech. A často s neuvěřitelnými doprovodnými kampaněmi – jako když u Danteho Božské komedie (v překladu Jaroslava Vrchlického) stálo něco v tom smyslu, že jde o předchůdce Šifry mistra Leonarda.
S Levnými knihami končí zdánlivá éra věčnosti – jako když se svého času na Václavském náměstí rozloučil několikaposchoďový obchodní dům s knihami Kanzelsberger. Byla to jednoznačná a nepřehlédnutelná zastávka každého milovníka knih, když šel okolo. Do Levných knih se chodilo také pravidelně na zvědavou čumendu, co zajímavého čtenářům jinde uteklo a co stojí za to si ještě honem honem koupit za málo, než to zmizí úplně. Pozor, doposud se tomuto nápadu prodávat levně a aspoň za pakatel to, co jinde bylo neprodejné, směju, ale vlastně šlo o jistou úctu ke knížkám. O vyjádření toho, že ty se přece nevyhazují a stojí za to udělat pro ně první poslední, aby si jich někdo všiml.
Potíž byla, že postupně už se sem přesouvaly knihy stále čerstvější, které ve výprodeji být ještě neměly. Leč tlak vydavatelů sílil, kolotoč novinek se vrtěl stále rychleji, staré muselo ustupovat novému, a tak Levné knihy byly vhodnou přestupní stanicí. Mimochodem, paradoxní je, že ledaskoho na konec známé firmy upozornil mejl od Knihobotu, kde se píše, aby lidé do Levných knih nenosili žádné další knížky, i kdyby pobočka byla otevřená. Spolupráce Knihobota s touto značkou totiž končí. Proč je to paradoxní? Protože asi lze říci, že zatímco prodejní model Levných knih se vyčerpal, zhroutil, přestal o něj být zájem, Knihobot je stále na vzestupu, je to knižní hitmaker dneška, patří mu blízká budoucnost a ostatně k pádu Levných knih svou měrou přispěl. Mladý vytlačuje staré, řeklo by se.
Zároveň je to symbolický zánik ještě v jiné věci. Knihy zdražují, aby se jejich trh úplně nezhroutil, slušelo by se, kdyby jich vycházelo méně a prodávaly se za více peněz. Ergo na levné knihy přestává být prostor, což je potřeba české zákazníky naučit. Smysl má zdražovat, nikoli zlevňovat, což nebývá obvyklé lidem říkat. Takže konec Levných knih je skutečně cosi jako zamávání praporem na rozloučenou. Protože příště se už bude mávat jiným.