Za Stanjurovy chyby zaplatí daňoví poplatníci. První prohraná arbitráž už vychází na 700 milionů
ENERGETICKÝ ZÁKON
Novela energetického zákona neboli lex OZE 3 konečně prošla sněmovnou. To, co bylo její původní podstatou, tedy například uzákonění ukládání energie do baterií, tedy akumulace, zastínily nepochopitelné pozměňovací návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ten se kvůli nevycházejícímu státnímu rozpočtu na příští rok rozhodl měnit podporu slíbenou provozovatelům zelených zdrojů. Ta je od začátku nastavena úplně špatně, když především za solární elektrárny platí lidé v ceně elektřiny a zbytek doplácí stát. Jenže stát se k tomu zavázal a další náhlé ohýbání zákonů je pro všechny investory velkou výstrahou. V důsledku to celé může stát daňové poplatníky mnohem víc kvůli arbitrážím, se kterými investoři téměř jistě přijdou. Ale to současnou vládu netrápí, protože to už nebude její starost. Už nyní přišla solární arbitráž s firmou Natland český stát na 735 milionů korun.
Schválená novela energetického zákona tedy v souvislosti se změnou podpory zelených zdrojů zavádí přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. To je doba tzv. solárního boomu, kdy tehdejší majitelé solárních elektráren dostali od státu slíbenou výhodnou dvacetiletou podporu. Provozovatelé tedy teď budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. To znamená, že budou muset odhadovat cenu elektřiny, což je silně sporné. A vzniká jim tím další velká administrativní zátěž.
Podpora solárních elektráren byla od začátku zcela špatně nastavena a lidé platí ve svých cenách za elektřinu (aktuálně 599 korun za MWh) těm, kdo soláry vlastní a připojují se do sítě, a do toho ještě doplácí stát další miliardy až desítky miliard z rozpočtu. A to se nezmění ani po nově schválených změnách. Zelené zdroje by měly být v energetickém mixu spíše doplňkem, bez dotování nedávají smysl, protože jsou příliš drahé z důvodu své nestálosti ve výrobě. A platí, že výše podpory se odvíjí od tržní ceny elektřiny. Čím je cena na trhu nižší, tím víc musí stát provozovatelům doplácet kvůli fixním výkupním cenám.
Ministr Stanjura v rozpočtu na příští rok zapsal k podporovaným zdrojům (což spadá pod mandatorní výdaje) jen 8 a půl miliardy korun. Ministerstvo průmyslu počítalo podle současných pravidel podpory s částkou 31,2 miliardy. Takže chybělo (a stále chybí) přes 23 miliard korun. Proto se ministr financí rozhodl pravidla náhle změnit.
Není poté moc pochopitelné, proč vláda prosazuje rozvoj zelených zdrojů a vypisuje dotační tituly, když pak kvůli nutnosti ušetřit v rozpočtu desítky miliard, náhle oznámí, že změní pravidla. Stanjura teď o sobě také říká, že jako „pravicový politik“ je proti dotacím. Že je s prostředky na podporované zdroje v rozpočtu tradičně problém, není novinka. Miliardy na podporu chybí v rozpočtu i letos. Z rozpočtové rezervy na ni vláda dá další čtyři miliardy navíc.
Podpora měla klesnout ještě výrazněji, ale poslanci nakonec neschválili snížení maximálního vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně výnosnosti investice, na 8,4 procenta. To je hranice, do níž je podpora zdrojů ještě přiměřená. Platný zákon stanoví hranici pro podporu vyšší, a to 8,4 až 10,6 procenta. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) také stáhl svůj návrh, který vypracovalo ministerstvo průmyslu a který znamenal, že solární elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2012 nebudou mít nárok na provozní podporu v době záporných cen energií.
„Vláda se bohužel rozhodla narušit dříve zákonem garantované podmínky dané projektům realizovaným před 14 až 15 lety. Přitom se tak děje na návrh vlády, která v předchozích letech provedla sektorové kontroly výnosnosti obnovitelných zdrojů a konstatovala, že tam nadměrné zisky nejsou,“ uvádí výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Tomáš Buzrla.
A co k tomu uvedl ministr Stanjura? „Schválili jsme novelu energetického zákona včetně zavedení důsledných individuálních kontrol těch, kteří čerpají veřejnou podporu od daňových poplatníků a jsou majiteli solárních instalací s výkonem nad 30 kW spuštěných 2009/10. Nejedná se o retroaktivní krok, protože neměníme pravidla hry. Tyto nástroje využije stát v příštích šesti letech, včetně roku 2025. Opatření prošla navzdory odporu hnutí ANO, pro které jsou zcela nepochopitelně zájmy solárního byznysu důležitější než peněženky všech občanů. A pokud tvrdí, že tím podkopáváme důvěru zahraničních investorů ve stát, tak pracují proti zájmům České republiky a našich daňových poplatníků,“ tvrdí ministr.
Je zvláštní, když vládnímu ministrovi zřejmě nezáleží na tom, jak na zemi zahraniční investoři nahlíží. A zda je pro ně zdejší trh důvěryhodný. Investorské prostředí už silně poškodila daň z neočekávaných zisků dopadají na ČEZ a všechny jeho akcionáře.
Arbitráže budou
Tři zahraniční investoři už kvůli změnám chystají proti Česku žaloby. A připomeňme, že letos v červenci švýcarský soud zamítl návrh českého ministerstva financí na zrušení nálezu v arbitráži se skupinou Natland, která požadovala odškodné právě kvůli investicím do solárních elektráren v Česku. Arbitrážní tribunál vydal konečné rozhodnutí loni v polovině prosince a přiznal Natlandu náhradu škody 350 milionů korun. Skupina požadovala po Česku 2,21 miliardy korun. S návrhem na zrušení nálezu, který ministerstvo financí podalo letos v lednu ke Spolkovému nejvyššímu soudu Švýcarska, neuspělo. S náklady na řízení má Česko zaplatit zhruba 735 milionů korun.
Podpora zelených zdrojů je každopádně součástí zmiňované novely energetického zákona neboli Lex OZE 3. Z té nakonec úplně vypadl pozměňovací návrh týkající se podpory uhelných zdrojů. A ani u ostatních zdrojů – jde především o ty plynové – investoři stále netuší, na čem jsou. Kapacitní platby pro plynové elektrárny jsme si nevyjednali. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) tvrdí, že předloží do konce ledna alespoň mimořádný zákon nazvaný „lex plyn“, který by měl urychlit schvalování a následnou výstavbu paroplynových elektráren s výkonem nad 100 MW.
A čeho se týká novela energetického zákona dále? „Akumulace, agregace a flexibilita umožní efektivní využití obnovitelných zdrojů energie a současně podpoří inovace v podobně slaďování výroby a spotřeby bezemisní elektřiny. Novela umožní vznik nových obchodních modelů, které mohou snížit výdaje spotřebitelů za energie. Plusem je také stabilizace sítí díky očekávanému nástupu akumulace, kdy baterie doplní výrobu proměnlivých zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
