Soumrak stranického života. Lidovci vymírají, zmenšuje se i ODS

KOMENTÁŘ

Soumrak stranického života. Lidovci vymírají, zmenšuje se i ODS
Lidé svoje názory občas vyjadřují na náměstích. Do stranické politiky se jim však nechce. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Leinert
Sdílet:

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Pro opozici je to další nepříjemná záležitost. Nejenže jí chybí témata a lídři, z meziročních srovnání vyplývá, že jí chybějí – respektive ubývají – i členové. Až na STAN a Piráty všichni počítají ztráty. Přičemž je ale nutno dodat, že jak STAN, tak Piráti patří k uskupením, která velikostí členské základny nikdy neoplývala – takže u nich v tomto smyslu stačí ke spokojenosti docela málo.

Konkrétně: STAN si z loňských 2100 členů polepšil na aktuálních 2330 a Piráti mají 1154 členů, což je o 150 víc než loni. Ale tehdy řada Pirátů odešla hlavně v reakci na politiku nového předsedy Zdeňka Hřiba. Když odečteme tento výkyv, lze říct, že strana zůstává na svém. Fakt, že jsou co do počtu členů nejmenší opoziční stranou, Piráti mohou částečně maskovat svými 1681 registrovanými příznivci – kteří mají právo jak diskutovat na jejich fóru, tak kandidovat do stranických komisí.

 

Pořád je to však nic proti síle, kterou historicky disponovala dvojice ze tří stran koalice Spolu – ODS a KDU-ČSL. Lidovci se začátkem 90. let mohli pochlubit skoro stotisícovou členskou základnou. Ty časy jsou už samozřejmě dávno pryč, dnes má KDU-ČSL přes 17 400 členů. Problém pro stranu však je, že je to zhruba o 600 méně než loni. A o dalších 600 méně než předloni. Jednoduše, jde o úbytek každoroční a konstantní. Přičemž hlavním důvodem podle stranické mluvčí Ivy Petrusové, kterou citoval server Novinky.cz, je „přirozený odchod ze strany z důvodu stáří a úmrtí“. Lidovci se tak potýkají se stejným problémem, který má i jiná historicky velká, dnes už prakticky bezvýznamná strana – KSČM.

A zatímco lidovci vymírají, další dvě strany – ODS s TOP 09 – příliš netáhnou. ODS, která měla ve zlaté éře svého stranického života v roce 2009 skoro 35 tisíc členů, dnes eviduje přes 10 600 lidí se stranickou knížkou. Drobnou útěchou pro stranu může být, že meziročně ji opustila jen zhruba stovka lidí. Což je stejně jako nejmenšího člena Spolu – TOP 09. V případě této strany, která měla po svém založení v roce 2009 mezi 3 až 4 tisíci členy, už však jde o dramatický propad – k současným 1737 členům. TOP 09 tak potvrzuje, že je prakticky už jen pražskou stranou. A pokud ještě někde jinde má zajímavější zastoupení – nabízí se Plzeň a Brno –, jde o výjimky potvrzující pravidlo.

Opoziční problém samozřejmě není izolovaný. Chuť jít do politiky celkově slábne. Nejsilnější vládní hnutí ANO se může opřít jen o zhruba 3000 členů. Pro srovnání: sociální demokraté, jejichž voličskou základnu ANO ve velkém přebralo, měli v dobách své největší slávy skoro 25 tisíc členů.

Se stranickou základnou se moc nemohou chlubit ani koaliční Motoristé sobě. Při svém vzniku před dvěma lety měli 1426 členů, novější statistiky zatím neuvádějí. Méně početná členská základna se názorně projevuje v letošních komunálních volbách, kdy si strana hodně vybírala, kde vůbec postavit kandidátku. Nakonec z šíleného počtu víc než 6250 obcí, které v Česku máme, Motoristé „obsloužili“ zhruba jedno procento – postavili 63 kandidátek.

Výrazněji úspěšná je při náboru jen SPD, která uvádí kolem 11 tisíc členů – čemuž napomáhá to, že hnutí aspoň podle dostupných informací své žadatele o členství neprověřuje tak detailně jako některé jiné strany. A je hodně aktivní na sociálních sítích. Zjevné ale je, že časy před 20 a více lety, kdy prakticky nutnou podmínkou pro vstup do politiky bylo členství ve straně, jsou dávno pryč. A zejména pro tradiční politické formace z toho vyplývají otázky, jak s tímto svým dědictvím naložit. Ač si z pohledu zákona mohou dělat v zásadě totéž co nová hnutí, rozdíl je čistě formální.

×

Podobné články