Vláda chystá zásadní změny krizových zákonů. Otevře i definici stavu ohrožení státu

Vláda Andreje Babiše zahájila jednu z největších revizí bezpečnostních zákonů za poslední roky. Kabinet v pondělí schválil záměr přepracovat celkem jedenáct zákonů, které upravují obranu státu, krizové řízení nebo fungování integrovaného záchranného systému. Cílem je mimo jiné posílit civilní ochranu obyvatel, krizové plánování, protivzdušnou obranu nebo dobrovolný vojenský výcvik občanů. Návrhy konkrétních změn mají ministerstva obrany a vnitra vládě předložit do jednoho roku.

„K revizi krizové a obranné legislativy se naše vláda zavázala ve svém programovém prohlášení a cílem je zajistit a udržet vysokou úroveň připravenosti České republiky na mimořádné situace,“ uvedl po jednání vlády vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Podle něj se revize dotkne celkem jedenácti právních předpisů, ministerstvo obrany bude připravovat změny například zákona o ozbrojených silách, vojácích z povolání, obranné povinnosti nebo zajišťování obrany České republiky. Ministerstvo vnitra dostalo za úkol připravit revizi krizového zákona, zákona o integrovaném záchranném systému, hospodářských opatřeních pro krizové stavy nebo obecní policii.

„Nová právní úprava musí reflektovat současné zkušenosti a umožnit flexibilněji zvládat krizové situace v širším pojetí a reagovat na nové hrozby,“ řekl ministr. Podle něj se změny nemají týkat pouze válečného stavu, ale také přípravy státu na krizové situace už v době míru. Zůna dále uvedl, že vláda chce „zejména posílit systém civilní ochrany obyvatelstva, krizového plánování a řízení, dobrovolného vojenského výcviku pro občany, posílit protivzdušnou obranu státu a podpořit výstavbu teritoriálních sil.“ Nová legislativa má podle něj zároveň lépe propojit vnitřní a vnější bezpečnost státu a reagovat na nové bezpečnostní hrozby.

Zákony z 90. let

Zůna zároveň vysvětlil, proč vláda považuje revizi za nutnou právě nyní. Podle něj současná krizová legislativa vznikala především na základě zkušeností z 90. let, zejména po rozsáhlých povodních, a později byla doplněna po vstupu České republiky do NATO. „Je poplatná své době. Mezitím šel vývoj v bezpečnostním prostředí a zkušenosti z jednotlivých konfliktů dál, ale i nové operační domény a nové technologie posunuly situaci dál. Na to chceme reagovat,“ uvedl ministr. Podle ministra chce vláda odstranit překryvy i mezery mezi jednotlivými zákony a umožnit státu přijímat některá rozhodnutí dříve než dnes. „Celá řada opatření, která jsou dnes zahrnuta až do stavu ohrožení státu, by měla být předsunuta ještě před tento stav vzhledem k dlouhodobosti a náročnosti jejich realizace,“ řekl. Zmínil například mobilizační dodávky nebo budování zásob.

Revize se podle něj dotkne také samotné definice stavu ohrožení státu. „Dnešní úprava už neodpovídá tomu, jak dnes vypadá vývoj v bezpečnostním prostředí a jaké jsou nové formy ohrožení. Uvědomme si nové operační domény, jako je kybernetický prostor,“ dodal. Součástí změn má být také další rozvoj dobrovolného vojenského výcviku, aktivních záloh a teritoriálních sil. Připravované změny se mají ovšem dotknout nejen obrany, ale také zabezpečení základních potřeb obyvatel, fungování průmyslu, obchodu, logistiky, dodávek nebo státních institucí. Na přípravě změn se mají kromě ministerstev podílet také kraje, vybrané obce a zástupci podnikatelské sféry.

Dlouhodobý vývoj

Debata o změně krizové legislativy se v Česku vede už několik měsíců. Impulsem se stala nejen ruská invaze na Ukrajinu, ale také zkušenosti s pandemií covidu, loňskými povodněmi, rozsáhlými výpadky energií i rostoucími obavami z hybridních útoků. Už na únorovém veřejném slyšení v Senátu se shodli prezident Petr Pavel, tehdejší náčelník Generálního štábu Karel Řehka, senátoři i bezpečnostní experti, že současné zákony vycházejí z představy klasického válečného konfliktu, zatímco dnešní krize mají často civilní charakter a hranice mezi mírem a válkou se stírá.

Právě proto se tehdy nemluvilo pouze o změnách obranné legislativy, ale také o rozsáhlé revizi civilního krizového řízení. Podle armády i odborníků musí stát umět reagovat ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu či válečného stavu, protože moderní hrozby přicházejí v podobě kybernetických útoků, sabotáží, útoků na energetickou infrastrukturu nebo rozsáhlých výpadků dodavatelských řetězců. Řehka tehdy uvedl, že některá opatření bude nutné přijímat dříve, než dnešní zákony umožňují.

Co se týče civilního řízení státu, řešilo se v minulosti, kdo bude během krizí rozhodovat, jak budou rozděleny pravomoci mezi vládu, kraje a obce nebo jak zajistit spolupráci státu se soukromými firmami provozujícími kritickou infrastrukturu. Odborníci upozorňovali také na potřebu připravit nové krizové scénáře například pro blackouty, průmyslové havárie, epidemie nebo hybridní útoky, které současná legislativa dostatečně nepokrývá. Současně zaznívala i varování, aby modernizace zákonů nevedla k nepřiměřenému posilování pravomocí státu. Řehka zdůrazňoval, že armáda nemá nahrazovat civilní složky krizového řízení a že je nutné zachovat civilní kontrolu i jasně vymezené kompetence jednotlivých institucí. Právě hledání rovnováhy mezi rychlejším rozhodováním státu a zachováním demokratických pojistek patřilo k hlavním tématům tehdejší odborné debaty. Dnešní materiál vlády je tak dalším krokem v několikaměsíční diskusi o tom, jak české krizové zákony přizpůsobit bezpečnostním hrozbám 21. století.