„Mluvíme o chybějících pár desítkách miliard.“ Fiala zlehčuje nepovedený Stanjurův rozpočet

I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard. U několika položek jsou totiž buď výrazně nadhodnocené příjmy, nebo naopak podhodnocené výdaje. A premiér Petr Fiala (ODS) na to reaguje slovy, že to nevadí.

Při konfrontaci s faktem, že sama rozpočtová rada uvádí, že návrh je založen na nepravdivých číslech a nejistých číslech, premiér uvedl, že tak to není, a následně se snažil zlehčovat chybějící desítky miliard. „Výdaje rozpočtu mají být 2,3 bilionu a Národní rozpočtová rada mluví o nižších desítkách miliard. Jsem připraven se o tom bavit. Největší položkou, kterou nám rada vyčítá, jsou emisní povolenky. Gesční orgán pro povolenky je ministerstvo životního prostředí, které stojí za svým odhadem. Veřejnost to nemusí vědět a rozpočtová rada, ta to musí vědět úplně perfektně. Jenže ono to tak není. Výnos z emisních povolenek vychází z toho, jak se bude vyvíjet trh. A když gesční ministerstvo říká, že to bude takto, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ uvedl Fila v rozhovoru pro CNN Prima News.

Premiér se vůbec nepozastavuje nad tím, že aby příjem z povolenek dosahoval rozpočtovaných 30 miliard, musela by cena povolenky být příští rok zhruba 104 eur. Jak podotýká rozpočtová rada, „to je vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické“. Na to Fiala reagoval opět pouze tím, že to je zodpovědnost resortu životního prostředí. A že se třeba ukáže, že ministerstvo nemělo pravdu, ale vláda z jeho stanoviska vychází.

A že v rozpočtu chybí desítky miliard, to ve finále podle premiéra zase tak nevadí. „Upřímně řečeno, mluvíme o pár desítkách miliard z dvou bilionů (předpokládaný příjem rozpočtu, pozn. red.),“ uvedl Fiala.

Právě nadhodnocené příjmy z prodeje povolenek jsou terčem kritiky NRR hned na prvním místě. Už letos NRR nereálné příjmy kritizovala. „Když někdo predikuje a vkládá do návrhu rozpočtu očekávaný příjem z emisních povolenek, měl by se spíš držet při zemi. Bohužel je ale praxe taková, že odhady bývají vyšší, než je realita. Upozorňujeme na to opakovaně,“ řekl redakci člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. A příští rok to tedy bude stejný scénář, kdy podle NRR bude chybět asi 10 miliard. I když podle informací redakce na částce 30 miliard opravdu trvalo ministerstvo životního prostředí, je nepochopitelné, proč ministr financí tak nadhodnocenou částku nakonec do návrhu rozpočtu zapsal.

Dalším silně sporným bodem jsou naopak podhodnocené výdaje související s výdaji na podporované zdroje. Vláda schválila výdaj ve výši 8 a půl miliardy s tím, že od začátku věděla, že je potřeba dalších až 22 miliard, jak upozorňuje ministerstvo průmyslu. Platí, že výše podpory je závislá na tom, kolik stojí silová elektřina na trhu. Takže čím je elektřina levnější, tím více musí stát provozovatelům elektráren dorovnávat, protože mají garantovanou výkupní cenu. Účet za solární boom, který si stát přislíbením dotací sám zapříčinil, příští rok vyjde alespoň podle resortu průmyslu na rekordních 31,2 miliardy. A to právě jak kvůli tomu, že vzhledem k poklesu tržní ceny silové elektřiny stát doplácí víc, tak kvůli tomu, že okruh příjemců dotací se rozšiřuje.

Stále platí, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce měnit legislativu. Dříve mluvil o tom, že existuje asi šest legislativních nástrojů, teď už mluví dokonce o sedmi nástrojích. Plán je tedy takový, že se má v nejbližších týdnech vypracovat pozměňovací návrh k novele energetického zákona, tzv. Lex OZE 3, která jde do druhého čtení. A že má nová legislativa platit od ledna.

Jak upozorňuje rozpočtová rada, není jasné, proč dává Stanjura do rozpočtu o tolik nižší výdaj, když neví, zda se mu podaří snížení podpory opravdu docílit. „NRR nerozumí nesouladu ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na rok 2025 a zatím neschváleného návrhu MPO na krytí dotací na obnovitelné zdroje energie. Z dosud předložených materiálů a veřejných vyjádření představitelů vlády vyplývá, že redukce požadované částky na rozpočtovaných 8,5 miliard korun si nejspíše vyžádá změnu legislativy. NRR však upozorňuje, že návrh rozpočtu by měl zohledňovat aktuálně platnou legislativu a nemá být založen na možných scénářích, jejichž konkrétní podoba v době sestavování rozpočtu není známá,“ stojí ve vyjádření rady.

Stanjura také tvrdí, že krácení dotací se má týkat jen podpory velkých solárních elektráren z let 2009 a 2010, jejichž provozovatelé mají přislíbenou dvacetiletou provozní podporu. A že vůbec nemá zasáhnout zelené dotace čerpané na menší fotovoltaiku. Na tom údajně pracují právníci, kteří mají snížit rizika arbitráží ze strany provozovatelů velkých elektráren.

První čtení rozpočtu ve Sněmovně se má uskutečnit ve středu 23. října. Poslanci v něm schvalují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Poté už tyto parametry měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Rozpočtový výbor podpořil schválení rozpočtu 11 hlasy koaličních poslanců, proti bylo devět zástupců opozičních ANO a SPD.