EU chce osvobodit ocelárny ukrajinského oligarchy Achmetova od klimatických cel

EU zvažuje, že nebude vybírat své klimatické dovozní clo (CBAM) na ukrajinskou ocel, protože by tím jinak zničila klíčové válečné a ekonomické odvětví Ukrajiny a zároveň by si sama zdražila zbrojení. Přitom CBAM nyní znovu zavedla teprve počátkem letošního roku. Jeho zrušením by podpořila dominantní ukrajinský ocelářský gigant Metinvest, který ovládá v současnosti nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. To se děje v situaci, kdy je evropský ocelářský průmysl na dně a Brusel mu diktuje "zelenou" výrobu.

EU jedná o osvobození ukrajinské oceli od klíčového opatření na ochranu klimatu, uvedl podle serveru Politico kyjevský vyslanec při EU. Bezprecedentní osvobození od dovozní daně bloku na produkt s vysokými emisemi uhlíku by Ukrajině poskytlo tolik potřebné příjmy v boji proti Rusku a zároveň by Evropě poskytlo levnější přístup ke kritickému zdroji pro budování armády. To má být důvod chystaného kroku.

Jurij Ryženkov, generální ředitel společnosti Metinvest ukrajinského těžebního a hutního giganta s pobočkami v Itálii, Bulharsku a Velké Británii uvedl, že kyjevský místopředseda vlády Taras Kačka už oslovil jeho společnost ohledně jednání o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. „Žádá nás o nějaké analýzy,...Žádá nás o nějaké nápady,“ řekl Ryženkov.

Ukrajinský kovoprůmysl představuje jeden z nejcennějších zdrojů exportních příjmů Kyjeva a zůstává jedním z největších ukrajinských průmyslových odvětví, jehož hodnota v roce 2023 podle Světové banky dosáhla téměř 4 miliard dolarů. Gigant Metinvest je na Ukrajině dominantním výrobcem oceli z cca 55procentním podílem na produkci. Ze cca 72 procent ho vlastní nejbohatší a politicky aktuálně nejvlivnější ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov a cca 24 procent vlastní skupina podnikatele Vadima Novinského. Přitom Metinvest se až do konce roku 2025 nacházel ve velké finanční krizi, způsobené rovněž válkou zničenými provozy, a kdy také přišel o řadu závodů, které obsadili Rusové. I letos je jeho ekonomická situace nadále křehká. Dalším výrobcem oceli je firma Interpipe s asi 15procentím podílem a kterou vlastní další ukrajinský oligarcha Viktor Pinčuk.

Ukrajinští výrobci oceli varovali, že opatření CBAM, které vstoupilo v platnost v lednu, by mohlo zničit jejich evropský trh, zdaleka jejich největší. Poprvé byla tato daň zavedena před ruskou invazí v únoru 2022, a ukrajinské a ruské ocelářské společnosti tehdy uvedly, že by nespravedlivě zasáhla jejich dovoz. Indie také lobovala za výjimku CBAM, ale bezvýsledně. Lichtenštejnsko, Island a Norsko jsou z CBAM jakožto členové Evropského hospodářského prostoru vyňaty. Švýcarsko integrované do systému obchodování s emisemi se mu také nepodřizuje.

Zákonodárci Evropského parlamentu nedávno navrhli, aby se zvláštnímu zacházení dostalo i Ukrajině, potenciálnímu členovi EU. „Měli bychom jim opravdu pomoci s obnovou ekonomiky,“ řekl nizozemský zákonodárce Mohammed Chahim, který vede parlamentní přezkum CBAM.

Reakce ze strany evropských ocelářů zatím nepřišla. Evropský ocelářský průmysl se ale nachází ve značné krizi, když ho drtí vysoké ceny energií a zelená politika EK, která podniky nutí investovat značné částky do "zelené" výroby, zatímco jinde ve světě oceláři takovému tlaku vystaveni nejsou a jsou tak mnohem více konkurenceschopní.