Nenávist k Židům se vrací. Proč znovu sílí antisemitismus

NOVÉ VYDÁNÍ TÝDENÍKU ECHO

Nenávist k Židům se vrací. Proč znovu sílí antisemitismus
Nenávist k Židům se vrací. Proč znovu sílí antisemitismus Foto: Týdeník Echo
1
Týdeník
Týdeník ECHO
Sdílet:

V posledních pár letech zažíváme návrat antisemitismu v plné síle. Ať jde o masivní demonstrace na podporu Palestiny v evropských městech, kde se otevřeně skandují hesla vyzývající k likvidaci jediného židovského státu na světě, infiltraci levicových antisemitů na západní univerzity (to jsme mohli vidět nedávno i na pražských vysokých školách), nebo o šokující vyjádření čelních světových politiků. Co se to stalo? Tématu se věnuje Ondřej Šmigol v novém vydání Týdeníku Echo.

Možnosti ústavní krize. Babišova taktika kolem Turka se vrací jako bumerang. Kauza Filipa Turka začíná naplno ukazovat svůj destruktivní potenciál, píše ve shrnutí dosavadního povolebního vývoje Dominik Stein.

Nebylo by lepší politiky losovat? Hlavním vyjádřením demokracie se volby staly pozdě, teprve v osmnáctém století. Na stinné stránky oblíbeného označování voleb jako „svátku demokracie“ upozorňuje Václav Bělohradský, který se v rozhovoru pro Lidové noviny roku 2022 řečnicky ptal, zda jsme dost cyničtí, abychom „tolerovali další a další zohavování demokracie volbami“. Podle něho se na volby nabaluje celý „tým kšeftařů s nelegálními odposlechy, mobilizujícími hesly a dezinformacemi zacílenými na likvidaci konkurentů“. Volby jsou drahé; přímo „díra v plotě, kudy do demokracie vniká škodná – nelegitimní vliv korporací“. Více v textu Terezy Matějčkové.

Žiješ jenom jednou. Knížecí rady mladým v éře finančního nihilismu. Ačkoli dosud rodiče vždy považovali za samozřejmé, že jejich děti navážou na dosaženou životní úroveň a budou dále bohatnout, stále zřetelněji se ukazuje, že dnešní dvacátníci a třicátníci budou patrně první poválečnou generací, které se bude v souhrnu dařit hůře než generaci před ní. Více v textu Adama Růžičky.

I dnes Moskvou prochází ďábel. Ještě před začátkem války na Ukrajině natočil v Rusku americký režisér Michael Lockshin adaptaci klasického románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Po velkých peripetiích se snímek dostal do ruských kin, měl veliký úspěch, vzbudil ale prudce odmítavou reakci oficiálních míst. Do Moskvy, kde vyrůstal, se Lockshin vrátit nemůže, film se ale pomalu dostává do světových kin včetně těch českých. S Ondřejem Štindlem mluvil také o své ojedinělé rodinné historii, současném Rusku, tamním filmu i o Michailu Bulgakovovi.

Zrození českého světa z chaosu Kosmase. Náš Salon bude kosmologický, neboť tady sedí kosmasologové, píše úvodem Jiří Peňás. Je to sice falešný výklad toho jména, ale Kosmas, „ctihodný děkan kostela pražského“, jehož devítisté výročí smrti (21. října 1125) nám bylo k tomuto setkání záminkou, přímo svádí ke kosmické interpretaci. Zúčastnili se: Naďa Profantová, archeoložka specializující se na starší české dějiny, Tomáš Klimek, historik a knihovník, autor knihy Živé příběhy zemřelých knížat, Petr Kopal, historik, autor četných prací mj. o Kosmovi, Martin Nodl. historik, editor historiografické literatury, Martin Wihoda, historik, medievalista, autor knihy Kosmas.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články