Blažkův mandát poslance se ještě může hodit. Havlíček: stejně rozhodnou voliči

Pavel Blažek po sérii rezignací v souvislosti s bitcoinovou aférou stále zůstává poslancem. Ačkoliv nově pozastavil členství v ODS, vzdal se ministerského postu a stáhl kandidaturu do podzimních voleb, svůj stávající poslanecký mandát si ponechává. To vyvolává otázky, zda nejde o zajištění politické ochrany – tedy imunity – pro případ, že by se stal objektem trestního stíhání.

V samotné kauze kryptoměnového daru od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského zatím Blažek trvá na tom, že nespáchal nic nezákonného. Přesto jeho odpůrci i část opozice upozorňují, že aféra ještě zdaleka není u konce. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci kauzu stále prověřuje – připomínají Piráti i hnutí ANO. Podle nich existuje podezření ze zneužití pravomoci a praní špinavých peněz.

O možnosti vzdát se i poslaneckého mandátu Blažek mluvil v náznacích. „Moje hlava si už delší dobu říká, že už jsem ve veřejném prostoru docela dlouho, a jestli by mě ještě, než umřu, nemělo bavit taky něco jiného,“ míní. Přímou odpověď ve vztahu k mandátu poslance ale nedal. Zopakoval jen, že se chystá jednat s kolegy z Jihomoravského kraje, kde dosud vedl krajskou ODS.

A jim ohlásil pozastavení členství v ODS. „Pavel Blažek na jednání oznámil, že pozastavil své členství v ODS, uvedla krajská organizace v sobotu večer. Jisté už je, že na podzimní kandidátce nebude figurovat. Blažek se vzdal čtvrtého místa a regionální rada navrhla na jeho místo poslankyni Janu Bačíkovou. Zároveň rezignoval na funkci předsedy krajské organizace. Do doby konání nejbližšího regionálního sněmu byl řízením regionu pověřen člen rady Jiří Crha.

„Pavel Blažek se po naší vzájemné domluvě rozhodl pozastavit členství v ODS a rezignovat na předsedu jihomoravské ODS. Vyvození osobní politické odpovědnosti považuji vzhledem k nastalé situaci za jediný správný a možný krok,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Poslanec, neposlanec

Ponechání mandátu tak lehce kontrastuje s jeho ostatními kroky, které se tváří jako důsledné vyvození odpovědnosti. Podle některých kritiků ale může hrát roli i praktický důvod: poslanecká imunita. Pokud by policie chtěla případně Blažka stíhat, musela by o jeho vydání žádat sněmovnu, která se v minulosti rozhodovala v podobných případech velmi rozdílně – někdy poslance vydala, jindy ne.

Příklady z posledních let ukazují, že ani opakované vydání není výjimkou. Třikrát byl k trestnímu stíhání vydán bývalý premiér Andrej Babiš, který díky znovuzvolení vždy znovu získal imunitu. Vedle něj byl v aktuálním volebním období vydán i poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) a řešila si i žádost o vydání Tomia Okamury (SPD) kvůli údajně rasistickému plakátu o „chirurzích z dovozu“.

První místopředseda ANO Karel Havlíček uvedl, že jeho hnutí usiluje především o pád vlády. „Jde nám o výkonné pozice, čili vládní. Bezpodmínečně musí skončit i Zbyněk Stanjura, který je v tom přes všechny vazby až po uši,“ uvedl pro Echo24. Na dotaz, zda by se měl mandátu vzdát i Blažek, Havlíček poznamenal: „Parlamentní pozice určují voliči, do toho nezasahujeme.“

Politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity ale míní, že Blažek už svou politickou kariéru prakticky ukončil. „Pavel Blažek pravděpodobně končí jako profesionální politik. Je otázka, jak rychlé to bude a co vše s tím bude spojené,“ uvedl. Blažkův styl popsal jako „devadesátkový“ a připomněl, že už dříve čelil kontroverzím, například kvůli setkání s Martinem Nejedlým nebo výrokům na obranu utajování převodů nemovitostí v Brně.

Piráti i ANO chtějí v kauze pokračovat – mimořádná schůze o vyslovení nedůvěry vládě byla již svolána. Pokud by se Blažek případně stal terčem trestního stíhání, čekal by jej zřejmě podobný scénář jako Babiše: žádost o vydání sněmovně a schůze na téma jeho vydání. Je otázkou, zda by se tak stalo do voleb.