Pavel míří na vládu. Jak to chodí při účasti prezidenta na jednání

Prezident Petr Pavel se v napjaté atmosféře kolem summitu NATO v pondělí chystá zúčastnit jednání vlády Andreje Babiše (ANO). Hlava státu tam jde se záměrem „projednat koordinaci účasti ústavních činitelů na vrcholných setkáních mezinárodních organizací“, jak avizoval Hrad. Diskutované rozhodnutí o složení delegace na červencový summit Severoatlantické aliance se nicméně z původně plánovaného 8. června posouvá o dva týdny, jak v pátek řekl Babiš. Otázkou tak zůstává, jak bude jednání probíhat. Jak ukazují zkušenosti z minulosti, podoba účasti prezidenta na jednání vlády se může případ od případu lišit. Zákon určuje jen několik základních pravidel.

Prezident Petr Pavel se jednání vlády zúčastní v pondělí poprvé od roku 2024. Prezidenti své v Ústavě zakotvené právo účasti na vládním jednání obecně využívali výjimečně. Zda se hojně diskutovaný summit NATO a s ním spojené otázky a spory včetně složení české delegace na pondělním jednání budou vůbec probírat, zatím není jasné. Ve zveřejněném bodovém programu se o něm zmínka nenachází, vláda má řešit celou řadu jiných záležitostí. Prezident, který dosud na summity NATO jezdil, trvá na své účasti. Premiér Babiš už dříve řekl, že by Pavel neměl být součástí delegace. České výdaje na obranu by měl na summitu podle něho obhajovat kabinet.

V souvislosti s prezidentem se na programu vládního jednání objevuje jen zpráva o Pavlově účasti na dubnovém summitu iniciativy Trojmoří v chorvatském Dubrovníku.

Právo prezidenta zúčastnit se jednání vlády

Právo prezidenta zúčastnit se jednání vlády zakotvuje článek 64, odstavec 2 Ústavy České republiky. „Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti,“ stojí v Ústavě. Na co prezident naopak nemá vliv, je hlasování o usneseních vlády, jelikož o přijetí či nepřijetí usnesení vlády v hlasování rozhodují pouze členové vlády. Podobně pak Ústava uvádí, že schůze vlády řídí premiér. „Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti 1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády,“ uvádí pak i jednací řád vlády.

Jednací řád vlády dále v článku VI, odstavci 6 uvádí, že „jednání schůze vlády se účastní osoby, u kterých to stanoví Ústava České republiky nebo zákon“, tedy i prezident. Jednání se dále podle řádu účastní také zástupce Kanceláře prezidenta republiky, předseda Českého statistického úřadu, vedoucí Úřadu vlády, zapisovatel vlády a „další osoby určené předsedou vlády“.

Dosavadní účasti prezidentů na jednáních vlády

Účasti prezidentů na jednáních vlády jsou obecně spíše výjimečnou záležitostí a mívají různý důvod a charakter, stejně tak jako průběh. V případě pondělního jednání nejsou podrobnosti známé, vláda v avízu k jednání vlády žádný oficiální harmonogram prezidentské účasti nezmínila, stejně tak Hrad.

Petr Pavel se dosud zúčastnil schůze vlády třikrát. Z toho dvou mimořádných schůzí – v prosinci 2023 se zúčastnil schůze ohledně tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v září 2024 schůze týkající se tehdejších povodní. V červenci 2024 se pak zúčastnil ještě schůze, na které se mimo jiné probírala modernizace armády.

V minulosti tak docházelo k různým formám účasti prezidentů na vládním jednání. Prezidenti se například mohou účastnit jen určité části jednání, někdy bývá na programu společná tisková konference či i společný oběd s ministry či premiérem po samotném jednání. Například v případě roku 2013 je již v oficiální zprávě před jednáním avizováno, že Miloš Zeman přijede až 1,5 hodiny po začátku jednání. Zeman se v letech 2015, 2018 a 2019 účastnil jednání týkajících se státního rozpočtu na další rok. V letech 2013 a 2014 se pak zúčastnil jednání týkajících se mimo jiné zahraniční politiky státu.

Václav Klaus se v březnu 2013 den před koncem ve funkci přišel rozloučit s vládou – tehdy se nejprve zúčastnil pouze začátku zasedání a následně se k vládě a svému konci v úřadu vyjádřil na tiskové konferenci po jednání, jak uvádí oficiální zpráva z jednání. V roce 2009 se pak zúčastnil schůze týkající se vojenských zahraničních misí.

První český prezident Václav Havel se v roce 2001 například jakožto vrchní velitel ozbrojených sil zúčastnil jednání o reformě armády, která zahrnovala její profesionalizaci.

Co se dále bude řešit na pondělním jednání

Kabinet by se měl dále zabývat mimo jiné zvýšením plateb za státní pojištěnce. Ministerstvo zdravotnictví bude podle Babiše navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má nárůst pomoci zvládnout současné výzvy a doplnit peníze chybějící v systému kvůli deficitním úhradovým vyhláškám z posledních let. Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s téměř 563 miliardami korun, výdaje jsou zhruba o 15 miliard vyšší než příjmy a pojišťovny čerpají rezervy z předchozích let.

Neutrálně se kabinet pravděpodobně postaví k úpravě podmínek pro autorizovanou obalovou společnost, jak je navrhla poslankyně ANO Berenika Peštová. Společnosti, kterou je v Česku EKO-KOM, by podle novely například přibyla povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů podle požadavků ministerstva životního prostředí. Společnost by také poskytovala organizační služby ostatním kolektivním odpadovým systémům za skutečně vynaložené náklady.

Na programu kabinetu je také dokumentace k Národnímu plánu obnovy či materiál ohledně kontrol výkonu přenesené a samostatné působnosti územních samosprávných celků. Ministři by se mohli zabývat i smlouvou mezi ČR, Polskem a Slovenskem o trojstátním hraničním bodu Beskydy. Mezi projednávanými body je i zpráva o vnitřní bezpečnosti v Česku v loňském roce.